Grexit, brexit, czexit

20. srpna 2012, 00:00 - Blahoslav Hruška
20. srpna 2012, 00:00

Euroglosa

Srpen se nese ve znamení bruselských prázdnin.

Nepracuje se ani v parlamentu, ani v Evropské komisi, a tak je čas na nejrůznější hodnocení zvenčí a hlavně úvahy na téma: „Co by bylo, kdyby…“ Jednu takovou minulý týden přinesla kanadská agentura Angus Reid. Téměř polovina Britů by podle ní vystoupila z Evropské unie a 81 procent je rádo, že neplatí eurem. Kromě řeckého odchodu z eurozóny (grexit) se tak začalo mluvit také o riziku možného britského exitu. Tentokrát z celé EU.

Proč by nás britské názory na budoucnost unie měly zajímat? Protože na nich úzce spolupracuje ODS premiéra Petra Nečase. Právě její europoslanci se v červnu 2009 odtrhli od lidoveckého bloku v Evropském parlamentu a založili si vlastní platformu eurokonzervativců (ECR). Jejím prvním místopředsedou je Jan Zahradil, jeden z mála bruselských činovníků, s nimiž je prezident Václav Klaus vůbec ochoten komunikovat.

Toryové s euroskeptickou veřejností v zádech navíc čím dál častěji koketují s myšlenkou, že jednou budou vládnout se separatistickou Stranou za nezávislost Velké Británie, v jejímž čele stojí europoslanec Nigel Farage. Ano, to je ten výřečný muž, kterého v červnu na Pražském hradě přijal Klaus a dohodil mu schůzku se svým fámulem Petrem Machem. Že by začaly přípravy na czexit podle britského vzoru?

Těžko. Britský premiér David Cameron je sice muž velkých slov, dokáže ale pečlivě rozlišovat, která kde použít. Ani s tím silným vůdcovstvím proti unijnímu kolosu to není tak horké. Připomeňme, že svým voličům tak dlouho sliboval referendum o nenáviděné Lisabonské smlouvě, až ho v listopadu 2009 odvolal jako zbytečné. Prý nebude nechávat hlasovat o slunci, které ráno beztak vyjde. Mimochodem – tehdy se Cameron odvolával mimo jiné na to, že dokument už podepsal i Klaus.

Co by Česko naopak od Camerona mohlo odkoukat, je loni uzákoněná pojistka v podobě referenda. Každé další delegování pravomocí do Bruselu budou muset Britové odhlasovat, stejně jako Irové. A to nepochybně utlumí podezření, že se v EU rozhoduje bez zpětné vazby na voliče. Těšit se na to, že si Britové odhlasují brexit a Češi jejich metodu zopakují, je ale nesmysl. Pojistka platí pro jednotlivě delegované pravomoci, a tak se těžko bude opakovat situace z roku 1975, kdy Britové zaškrtávali, zda chtějí v tehdejším Evropském společenství vůbec setrvat.

S tím brexitem to nakonec pro Čechy dopadne jako vždycky. Zatímco Britové budou hlasovat o sociálním zákonodárství EU a o regulaci bank, my se v lepším případě svezeme. V tom horším se můžeme ptát, proč české křídlo ECR brojí proti demokratickému deficitu, když ho za něj musejí odbourávat jiní.

O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče