Francouzské nádraží v centru Prahy

21. března, 00:00 - Klára Donathová
21. března, 00:00

Brasserie La Gare sází na francouzskou klasiku za přijatelné ceny, zajímavé polední menu a doplňkový prodej lahůdek

Za přibližně šest let, co brasserie nedaleko pražského Masarykova nádraží funguje, prošel restaurant La Gare několika fázemi a stejně tak i můj vztah k němu. Původní velmi vřelá náklonnost ochladla poté, co byla zrušena možnost rezervovat si stůl přes oběd ve všední den, a definitivně zanikla kvůli neprofesionální obsluze, která převálcovala tu, jež pomáhala restauraci rozjíždět. Naštěstí jsem se časem naučila odpouštět a La Gare jsem poslední dobou dala opakovaně šanci. Jídlo je stále dobré, rezervace v době oběda už nejsou problém (naopak spíše nutnost, pokud chcete mít jistotu, že si sednete) a obsluha už je na tom opět mnohem lépe.

Brasserie je nezvykle velká, světlá, velmi jednoduše zařízená stoly a židlemi z tmavého dřeva, které doplňují lavice potažené červenou kůží. Přes poledne je založení stolů prosté, na stolech jsou papírová prostírání, na kterých je natištěn jídelní lístek. Večer se stoly potáhnou bílými ubrusy a založí plnou sadou příborů a z místa na rychlé polední zastavení se stává prostor, kde můžete důstojně povečeřet. Hned za vstupem je pultík, od kterého vás příslušný člen personálu zavede k volnému nebo vámi rezervovanému stolu. Ve všední den se místo na večeři najde pravděpodobně i bez rezervace, v době obědů je však brasserie zpravidla absolutně plná. Přes poledne tu rovněž bývá opravdu rušno a hlučno, takže La Gare doporučuji spíše na oběd s přáteli či kolegy než na obchodní jednání. V každém případě je pro klidnější oběd či večeři vhodnější zadní, menší část restaurace.

Vyhrál muflon

Polední menu nabízí vždy jednu polévku, jedno denní hlavní jídlo, pět jídel z týdenní nabídky, týdenní dezert a zmrzlinu. Pokud si nevyberete, máte možnost uchýlit se ke stálé nabídce. Z mé zkušenosti je ale výběr z poledního menu slušný, snad i proto, že stojí o poznání více, než je na běžnou nabídku obědů zvykem. Ale ve Francii na obědy dbají a není důvod, aby tomu bylo v La Gare jinak. Tady si k obědu můžete dát třeba muflona po burgundsku a k němu slaninové spätzle nebo grilovaný flap steak s koňakovou omáčkou s celerovým gratinem (na tenko nakrájené plátky celeru gratinované s bramborami). Měkký muflon s výraznou omáčkou z červeného vína to u mě vyhrál na celé čáře.

Stálé menu Brasserie La Gare nabízí přesně to, co si představíte, když se řekne „francouzská kuchyně“. Ochutnat tu můžete šneky i žabí stehýnka, stálicí jsou foie gras i kohout na víně, chybět samozřejmě nemůže ani konfitovaná kachna. Budete-li se držet francouzské klasiky, nespálíte se. A to doslova, protože většina jídel, která jsem měla možnost ochutnat, se dostala na stůl o poznání studenější, než by bylo vhodné a žádané. Vzhledem k tomu, že se tento problém opakuje vlastně už od začátku, nelze ho považovat za nešťastnou náhodu, což je škoda, protože jídla to byla zpravidla opravdu chutná.

Ze stálého menu můžu bez obav doporučit cibulovou polévku podávanou v očekávané podobě se zapečeným toastem a sýrem. Polévka je hustá, silná a voňavá po cibuli a víně, a pokud ji zvolíte na začátek jídla, neuděláte chybu.

Zahajit naopak neradím vejci Benedikt na bramborové galetce, s uzeným lososem, šunkou a holandskou omáčkou.

Dovedu si toto jídlo představit k snídani.

Dvě zastřená vejce podávaná na bramboráčku z jemně strouhaných brambor a mrkve, z nichž jedno je doplněné plátkem uzeného lososa a druhé zase plátkem dušené šunky, obě pak zalitá povedenou holandskou omáčkou, jsou jako předkrm zkrátka příliš. Navíc chuť bramboráčků nebo galetek, chcete-li, je v kontrastu s jemnou omáčkou příliš výrazná a spolehlivě ji přebíjí. Z předkrmů mě rozhodně více zaujal crčme brülée se sýrem Roquefort a hruškou taženou ve svařeném víně.

Kombinace sladké cukrové krusty a známého polotvrdého sýra s modrou plísní vyráběného z ovčího mléka výhradně v jeskyních pohoří Combalou je překvapivá, ne však nepříjemná. Pokud vám nevadí spojení sladkého a slaného a nejste v chuti příliš konzervativní, dost možná naleznete v tomto předkrmu zalíbení.

Z hlavních jídel mě výrazněji zklamal jen hovězí steak s foie gras ze speciální nabídky, kde právě foie gras byla až ostudně studená a při ceně převyšující 400 korun je skutečně na pováženou, že se pokrm mohl v této podobě vůbec dostat na stůl. Stejně tak čekanka, která steak doprovázela, se zcela nepochybně dostala do kontaktu se světlem, neboť byla tak nepříjemně hořká, že se nedala jíst. Dobrá omáčka bohužel jídlo zachránit nedokázala.

Mnohem lepší, byť rovněž poměrně studená byla kachní prsa na pomerančích s likérem Grand Marnier s výtažky z hořkých pomerančů. Maso bylo úplně ukázkově propečené do růžova, kůžička vykřupaná a omáčka omamně voňavá a pomerančově sladká. Z příloh, které se zde objednávají zvlášť, je na výběr jen trojkombinace sezonní zeleniny (například zelené fazolky, zadělávaný pórek a pečené brambory) nebo pommes frites alias hranolky. Zvolila jsem křupavé domácí hranolky a byla spokojená. Nebyla by to francouzská restaurace, kdyby tu neměli v sádle konfitovanou kachnu. V La Gare ji můžete ochutnat v podobě stehna Barbarie s čočkovým ragú. Jakkoli mě konfitované stehno s křupavou kůží svou chutí potěšilo, překvapilo mě ono čočkové ragú, které bylo výrazně přepepřené a neodpovídalo úplně mé představě spíše „něčeho s hustou omáčkou“.

Toto byl ve skutečnosti teplý čočkový salát, který by byl dobrý, nebýt přílišného množství pepře.

Coq au vin

Nejlepší ze všeho, co jsem tu v poslední době ochutnala, byl kohout na víně, kterého tu připravují snad od úplného počátku, a kdybych vám měla doporučit jen jediné jídlo, nad kohoutem bych neváhala. Měkké tmavé maso z kohoutího stehna doprovází skutečně výrazná omáčka z červeného vína, která je krásně lesklá, hustá, poeticky řečeno sametová.

Ukázka opravdu dobře připravené francouzské omáčky s nezbytnými cibulkami, slaninou a žampiony. Ani tady neuděláte chybu, pokud zvolíte jako přílohu hranolky nebo pokud vystačíte s dobrým domácím pečivem. Přiznám se, že kombinace tří zeleninových příloh mi přijde sice zajímavá, ale málokdy se všechny hodí ke zvolenému jídlu.

Z nepřeberného množství dezertů pak můžete vybírat v přední části restaurace, kterou tvoří pekárna, cukrárna a prodejna lahůdek.

Výběrem klasického citronového dortu se zapečenou bílkovou čepicí určitě nešlápnete vedle, ale najde se tu něco pro každého.

Zdá se, že obsluha se v restaurantu La Gare zprofesionalizovala, působí vcelku sehraným a příjemným dojmem. Přesto mě překvapilo, když nám při objednávce láhve vína nedal obsluhující číšník nejdříve ochutnat. Jinak se ovšem obsluha chovala příkladně a zlepšení v tomto směru skutečně vítám.

Nebýt opakovaného problému s teplotou jídel, řekla bych, že si v La Gare můžete pochutnat na skutečně dobře připravených francouzských jídlech za velmi příjemné ceny.

hodnocení La Gare Brasserie V Celnici 3, Praha 1 tel.: 222 313 712 www.brasserielagare.cz Otevírací doba: Po-Ne 8.00-24.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z menu * Tucet šneků po burgundsku * 227 Kč * Vejce „Benedicte“ na bramborové galetce s uzeným lososem, šunkou a omáčkou Hollandaise * 165 Kč * Hovězí po burgundsku * 258 Kč * Konfitované stehno „Barbarie“ na čočkovém ragú * 258 Kč * Kohout na víně * 297 Kč * Kachní prso na pomerančích s kapkou likéru Grand Marniere * 297 Kč * Salát Nicoise s čerstvým grilovaným tuňákem žlutoploutvým * 247 Kč

Vína * Crémante d’Alsace Brut, Cave de Ribeauvillč (0,75 l) * 698 Kč * Veuve Pelletiere, Champagne Brut 990 Kč * Aperol Spritz * 129 Kč * Mimosa (čerstvý pomerančový džus, Crémante d’Alsace Brut) (0,12 l) * 109 Kč * Chablis, Domaine J-C Dominique Tupiniere 2014, Bourgogne (0,75 l) * 792 Kč * Riesling Clos Mathis, Domaine Ostertag 2009, Alsace (0,75 l) * 1190 Kč * Chateau Jaron, 2012, Bordeaux (0,75 l) * 598 Kč * Hermitage, Cave de Tain l’Hermitage 2011, Rhône (0,75 l) * 1790 Kč

Maso bylo úplně ukázkově propečené do růžova, kůžička vykřupaná a omáčka omamně voňavá a pomerančově sladká.

Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace

O autorovi| Klára Donathová, spolupracovnice redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče