Fotovoltaika není sprosté slovo

23. července 2012, 00:00 - Jakub Halamíček
23. července 2012, 00:00

Nezbývá než doufat, že zákony a vyhlášky v energetice se již nebudou příliš měnit

V Česku rozsáhlé a velmi časté solární parky si vysloužily poměrně špatnou pověst. Při pohledu na ně se lidem chtě nechtě dostávají do úst výrazy, které do slušné konverzace nepatří. Český způsob podpory si rozhodně zaslouží kritiku, měla by ale být založena na racionálních argumentech, a ne na pocitech a fámách.

Situaci ohledně vysokých výkupních cen částečně zvyšujících cenu konečné energie řada lidí popisovala slovy: „Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.“ Můžeme samozřejmě nadávat vládě Jiřího Paroubka za to, že návrh zákona Špidlovy vlády doplnila o paragraf zakazující Energetickému regulačnímu úřadu snížit výkupní cenu o více než pět procent, nebo vládě Mirka Topolánka, že tento paragraf nezrušila, když se jeho problematičnost naplno ukázala. Faktem ale zůstává, že v roce 2020 budeme muset vyrábět nejméně třináct procent energie z obnovitelných zdrojů (pokud se ovšem nechystáme vystoupit z Evropské unie).

Fotovoltaika je výborný zdroj elektrické energie. Bez kvalitního legislativního rámce ale fungovat nemůže. To v dnešním zregulovaném světě platí prakticky pro každé odvětví. Nelíbí-li se nám solární moduly na loukách (přestože nedostatkem zemědělské půdy v Evropě už asi nikdy trpět nebudeme), pokračujme pouze v podpoře fotovoltaiky na střechách domů a továren, především pro vlastní spotřebu. Ti distributoři solárních modulů, kteří nechtějí pouze krátkodobý zisk z velkých solárních parků, se přitom již delší dobu na střešní konstrukce zaměřují.

Slabé alternativy Po komickém legislativním handrkování jsou velké solární parky „zakázány“ pro jistotu rovnou několikrát (nesmyslné lpění na nereálně vysoké účinnosti, žádná garantovaná výkupní cena, nepřipojitelnost do distribuční sítě). Škoda jen, že už není možné stavět solární moduly na střechách velkých továren a hal, které se pro toto využití přímo nabízejí. Jestliže dříve byla v Česku podpora fotovoltaiky největší v Evropě, nyní je naopak možná nejnižší.

Nikdo nezastírá, že veřejná podpora výroby elektřiny ze slunce byla a je vysoká. Na druhé straně to samé je možné říci o jaderných reaktorech, které začaly elektřinu vyrábět až poté, co ji vlády mnoho let podporovaly ohromnými částkami. A i dnes jen těžko ČEZ dostaví Temelín bez nějaké formy státní garance nebo podpory. Co se týče fosilních zdrojů, tvrzení Václava Klause o nalézání nových a nových surovin a jejich lepšího využívání, a tím pádem o nevyčerpatelnosti není sice z globálního hlediska nelogická, realita České republiky a dohledného konce těžby v severních Čechách je ale jasně viditelná.

I proto je diverzifikace výroby elektrické energie v Česku naprosto nezbytná a fotovoltaika je pro tento účel velice vhodná. Nemáme energeticky vysoce výkonné horské řeky jako Rakousko nebo Švédsko ani moře pro mořské větrné parky. Spalovny biomasy jsou dobrou alternativou, množství lokálních zdrojů biomasy je však omezeno.

Americký příklad Pokud bychom chtěli nalézt způsob, jak nejvhodněji podporovat výrobu elektřiny ze slunce, ideální inspirací pro nás mohou být různé státy USA. Jednou z možností podpory je snížení daňové povinnosti o výši investice nejen během prvního roku, ale i její převedení do následujících let. Další možností je podpora pouze takových subjektů, které jsou schopny spotřebovat řekněme 80 procent vlastní výroby s tím, že ve chvílích, kdy vyrábějí a nespotřebovávají, jde jednoduše ručička elektroměru nazpátek. Již takto se dá velmi jednoduše zajistit, aby investice do fotovoltaiky byla pro každý subjekt ekonomicky výhodná, ale zároveň nebyla způsobem, jak na státní podpoře a místních konexích jednorázově zbohatnout.

Starostům a místním podnikatelům lze stavbu solárních elektráren na střechy jednoznačně doporučit. Současné ceny modulů díky technickému pokroku poklesly natolik, že se investice i za neustále klesajících výkupních cen jednoznačně vyplatí. Nižší rentabilita je totiž více než vyvážena garantovanou stabilitou příjmů. A po skončení jejich životnosti se nepromění v nebezpečný odpad, nicméně budou stále ještě zpracovatelné v recyklačních sběrných místech – moderní moduly jsou recyklovatelné téměř stoprocentně.

O autorovi| Jakub Halamíček * area manager pro ČR a Slovensko, IBC Solar

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče