Felčařina zaslepených ekonomů

09. února 2015, 00:00 - LUKÁŠ KOVANDA
09. února 2015, 00:00

POPEKONOMIE Tištění peněz není na ekonomiku lékem Japonci se musejí cítit tak trochu jako odepsaná pěvecká „star“. Mnozí z nich ještě pamatují dobu – léta a desetiletí před Silvestrem roku 1989 –, kdy záře tamního ekonomického zázraku oslňovala celý svět. Pokud osmdesátá léta měla nějaký svůj „iPhone“, globální technologický hit, byly to buď japonské digitálky, nebo japonský walkman.

Od počátku devadesátých let, od splasknutí nemovitostní bubliny, nejenže Japonsko není žádnou hvězdou, ale představuje dokonce jakýsi odstrašující příklad. Vlivný ekonom Larry Summers dnes varuje, že svět upadá do sekulární stagnace, takové, kterou Japonsko zažívá právě od roku 1990. Keynesiánec Paul Krugman zase japonský příklad využívá, aby demonstroval neúčinnost „příliš malých“ programů lití nových peněz do ekonomiky. Japonci podle něj od devadesátých let stagnují proto, že se zdráhají pumpovat mnohem více. Co na tom, že právě v Japonsku v roce 2001 kvantitativní uvolňování „vynalezli“ a že jejich aktuální uvolňování je po přepočtu na velikost ekonomiky výrazně větší než to americké.

Pokud se však centrální bankéři nenaučí připravovat nějaký ten elixír mládí, nemají příliš šanci japonskou ekonomiku nastartovat, i kdyby pumpovali mnohem, mnohem více (i když Krugman by poté nejspíše opět řekl, že je to pořád málo). Zcela zásadním problémem – podstatnějším, než si keynesiánští ekonomové přiznávají – je totiž stárnutí japonské populace. Japonským problémem není nedostatečná poptávka, ale nedostatečná nabídka (produktivní populace).

Japonské stárnutí je dobře patrné z čísel týkajících se ekonomicky produktivních osob čili lidí ve věku 15 až 65 let. Zatímco v USA potenciální pracovní síla vzrostla v letech 1990 až 2007 (poslední rok před ? nanční krizí) o 23 procent a ve „starých“ zemích Evropské unie o jedenáct, v Japonsku v téže době poklesla o čtyři procenta.

Pokud místo hrubého domácího produktu na obyvatele spočítáme hrubý domácí produkt na ekonomicky produktivní osobu, japonská stagnace je náhle tatam. Zjistíme totiž, že v tomto vyjádření vzrostlo Japonsko v letech 1990 až 2007 o 31 procent. Více než „stará“ EU (29,6 procenta) a nepatrně méně než USA (31,8 procenta). V Japonsku přitom v daném období slibně rostla i produktivita ekonomiky jako takové srovnatelně s Německem. Japonská stagnace tak není stagnací v pravém smyslu slova. Nejde o výsledek ekonomické neefektivity nebo jakési nedostatečnosti, ale čistě o důsledek demografického procesu. Keynesiánští ekonomové, kteří doporučují dopady stárnutí populace léčit tiskem nových peněz (což přispívá k celosvětově rekordnímu japonskému zadlužení), budou jednou v učebnicích sami odstrašujícími příklady – jako středověcí felčaři, co radili kurýrovat kdejakou nemoc pouštěním žilou.

O autorovi| LUKÁŠ KOVANDA hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít