Falešná solidarita

24. března 2014, 00:00 - blahoslav Hruška
24. března 2014, 00:00

Česko si v Bruselu vymohlo peníze na likvidaci škod po povodních. Přitom ani nevyčerpalo unijní miliardy na prevenci záplav

Na účtu ministerstva financí by v nejbližších dnech měl přistát mimořádný obnos z Bruselu. Tři čtvrtě roku po loňských ničivých povodních dostane Česko 15,9 milionu eur odškodného, které by mělo zalátat miliardové díry ve veřejných financích vzniklé nutnými opravami a investicemi. Peníze, které každý rok přiděluje potřebným, nám Evropská komise posílá z Fondu solidarity. Česko se mimochodem dočkalo již počtvrté.

I když si tentokrát muselo téměř půl roku počkat.

Potud by mohlo jít o příklad, jak EU dokáže účelně pomáhat zemím, které se potýkají se suchem, požáry nebo právě velkou vodou.

Jenže v případě Česka jde o poněkud falešnou solidaritu. Zatímco o peníze za loňské povodně jsme se hrdě přihlásili jako „kolaterální“ oběť mnohem ničivějších záplav v sousedním Německu, evropské dotace určené na prevenci povodní zůstávají bez většího zájmu ministerstva životního prostředí (MŽP) nevyužité.

Účetní trik Z původního balíku o velikosti 14 miliard korun, které Česko v rozpočtovém období 2007 až 2013 obdrželo v rámci Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP) na ochranu před záplavami, dosud reálně dokázalo odčerpat pouze 4,7 miliardy korun, tedy zhruba třetinu. Tuto tristní statistiku ovšem na stránkách MŽP již najít nelze. Před rokem si ministerstvo vypomohlo účetním trikem a nevyužitých pět miliard z kapitoly Omezování rizika povodní (v úřednické mluvě oblast 1.3) v tichosti převedlo na podporu výstavby čističek odpadních vod. Druhá protipovodňová položka, optimalizace vodního režimu krajiny (skrytá pod kódem 6.4), nakonec zůstala zachována. I když i jí hrozilo „odklonění“.

Rozvleklé rozdělování evropských peněz se na druhé straně nijak nevymyká celkově chabému standardu celého balíku dotací na životní prostředí. OP ŽP loni jako jeden z pěti operačních programů ani po započítání záloh nesplnil povinnou podmínku odčerpání zhruba dvou třetin z celkového objemu dotací.

Ani zmíněné kreativní účetnictví spojené s přesunem nevyužitých peněz nepomohlo zamaskovat možná ještě podstatnější problém. Z 1,2 miliardy korun, které MŽP dosud ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) rozdělilo na omezování rizika povodní, před velkou vodou skutečně ochrání sotva polovina. Místo budování poldrů a suchých nádrží nebo úprav koryt či niv obecních potoků a říček dali starostové přednost výstražným a varovným systémům.

V horším případě dotace utopili v nejrůznějších studiích proveditelnosti. V tom lepším pak nakoupili srážkoměry, vodoteče a jinou techniku, kterou se sledují vodní toky.

Haló, tady povodeň Skutečným hitem protipovodňových dotací se však stal místní bezdrátový rozhlas, který je možné ovládat i přes mobil. Podle tabulek resortu životního prostředí získalo s devadesátiprocentní podporou Bruselu a SFŽP nové tlampače 97 měst a obcí. Dalších několik desítek obecních amplionů je pak skryto pod hlavičkou „protipovodňových opatření“, protože je rozhlas napojen na čidlo na řece a varovné hlášení může spustit i bez manuální obsluhy.

Označit masivní nasazení amplionů za prevenci proti povodním je jistě diskutabilní.

Obecní rozhlas sice může pomoci informovat občany před blížící se velkou vodou, sotva je ale před povodní ochrání. Ostatně protipovodňové dotace nejsou jedinými, za něž lze „bezdráťák“ pořídit. Peníze lze získat od Evropské unie také v rámci rozvoje venkova, ozvučení města a obcí podporují však i národní finance – zejména účelové dotace ministerstva vnitra. Tlampače totiž často využívají i hasiči.

Desítkám obecních zastupitelstev se ale nelze divit, že sáhla raději po ozvučení obce. Zvlášť za situace, kdy hned několik českých výrobců bezdrátového rozhlasu slibuje, že se získáním dotace pomůže. Skutečné investiční akce, které dokážou povodeň zadržet, nebo alespoň odvést do míst, kde tolik neuškodí, zůstaly pro mnoho zejména menších obcí nad jejich síly. Nejde jen o získávání pozemků a stavební a územní řízení – to obce většinou umějí. Až do roku 2011, kdy MŽP podmínky upravilo, musel nad úpravou potoků bdít navrch ještě pověřený ministerský úředník. Nehledě na fakt, že veškeré práce a dodávky materiálu a techniky bylo nutné řádně tendrovat.

Nic pro malé Jak to u evropských dotací bývá, doplatily na to zejména menší projekty. Třeba o peníze na revitalizaci rybníků, tůní a nádrží mohli v rámci zmíněné kapitoly 6.4 žádat i soukromníci, nikoli jen obce a mikroregiony.

Boj s byrokracií však vyhrál jen každý druhý.

Z celkem 2346 podaných žádostí jich 1008 bylo kvůli chybám a nedostatkům vyřazeno z administrace. Z přidělených peněz je prozatím účetně uzavřena jen polovina. A to se hned několik desítek projektů vešlo pod milion korun, což jsou z hlediska eurodotací opravdové drobné.

O dotace na prevenci proti povodním je přitom velký zájem. Třeba rybníkářský program má téměř dvojnásobný převis žádostí nad finanční možnosti kapitoly 6.4. Navíc až do poloviny dubna stále běží nová výzva, a poptávky tak přibývá. Neznamená to ovšem, že by zbývající miliardy kvapem mizely. Za minulý rok stihlo MŽP finalizovat projekty jen za 700 milionů korun. Pokud tedy bude chtít vyčerpat protipovodňové dotace do konce roku 2015, jak požaduje Brusel, musí nasadit oproti loňsku téměř trojnásobné tempo.

Škoda že skutečné protipovodňové zábrany nefungují tak dobře jako ty administrativní. Přehradit tok bruselských peněz tak, aby se na reálnou ochranu před velkou vodou nakonec skoro nedostalo, totiž umíme velmi zdárně. l

Přehrazené miliardy

Stav čerpání z OP Životní prostředí k 31. 12. 2013 (v mld. Kč)

Celková alokace Nasmlouváno Proplaceno Certifikováno

Omezování rizika povodní 2,77 1,56 1,20 1,18

Optimalizace vodního režimu krajiny 6,95 4,29 3,75 3,52

Zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj

Stále jen polovina

Stav certifikovaných výdajů v oblasti

podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu

krajiny, k 31. 12. daného roku (v mil. Kč)

Částka Podíl na celkové

alokaci (v %)

2008 3,3 0,2

2009 227 3,3

2010 1239 18,5

2011 1239 18,1

2012 2811 42,2

2013 3520 50,2

Pozn.: Přepočet z eur na Kč podle dobového měnového kurzu

Zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj

O autorovi| blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče