Exporty nás nezachrání

06. srpna 2012, 00:00 - Jan Vejmělek
06. srpna 2012, 00:00

Stále větší podíl na exportované produkci musí získávat tuzemský kapitál, který v Česku investuje a vytváří pracovní místa

Česká republika patří mezi nejotevřenější evropské ekonomiky a závislost na zahraniční poptávce se v letech následujících po ekonomickém propadu v roce 2009 ještě prohloubila. Protože domácí poptávka v době eskalace evropské dluhové krize a tuzemských fiskálních konsolidačních opatření oslabovala, jediným tahounem hospodářského růstu tak byly v letech 2010 a 2011 čisté exporty. Nejinak tomu bude i v letošním roce.

Vývozy na historickém maximu Vlna přímých zahraničních investic z první poloviny minulé dekády směřovala zejména do budování proexportních produkčních kapacit s vidinou vstupu České republiky do Evropské unie; český trh je totiž příliš malý na to, aby se producenti zaměřovali pouze na něj, je příliš malý na to, aby se v dostatečné míře projevovaly úspory z rozsahu. Zahraniční kapitál směřoval zejména do zpracovatelského průmyslu se střední přidanou hodnotou.

Kombinace know-how zahraničních vlastníků a tuzemské levné a kvalifikované pracovní síly stála za vznikem konkurenceschopného exportního sektoru zejména v odvětvích dopravních prostředků, elektrotechniky a strojírenství. Vstup do EU, a tedy na volný trh se zbožím v květnu 2004, znamenal pozitivní impulz pro české výrobce a vývozce. Čisté exporty se staly hlavním tahounem růstu českého hospodářství. A v podstatě od roku 2004 se bilance českého zahraničního obchodu (s výjimkou let 2008 a 2009) neustále zlepšuje, přičemž od roku 2005 je bilance permanentně v aktivu.

Slabá domácí poptávka v důsledku neochoty domácností utrácet a korporací investovat se promítá do zlepšování bilance zahraničního obchodu, jehož přebytek dosáhl za loňský rok více než 190 miliard korun, což znamenalo nejlepší výsledek v historii České republiky. Celkově exporty dosáhly v loňském roce téměř 2870 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 13,5 procenta. Importy s celkovým objemem téměř 2680 miliard korun mírně zaostaly, když proti roku 2010 byly vyšší o 11,6 procenta.

Zatímco ekonomika jako celek si za rok 2011 polepšila měřeno reálným HDP o 1,7 procenta, příspěvek čistých exportů k tomuto růstu činil 3,3 procentního bodu. Spotřeba vlády a domácností i investiční aktivita firem přispívaly k hospodářskému růstu v loňském roce negativně.

Jinými slovy domácí poptávka v loňském roce klesala a za celkovým loňským růstem českého hospodářství stojí výlučně úspěch exportérů na zahraničních trzích.

Role exportů jako hlavního tahouna české ekonomiky a přispěvatele k hospodářskému růstu je zčásti nadhodnocována. Výše diskutovaná data o zahraničním obchodě jsou zaznamenána v souladu s metodikou Eurostatu (takzvaná „přeshraniční statistika“), která přebytek v zahraničním obchodě nadhodnocuje.

Do platební bilance vstupuje takzvaná národní statistika, jejíž vazba na reálnou přidanou hodnotu pro tuzemské producenty je mnohem pevnější. Zatímco přeshraniční statistika zachycuje toky, když překročí státní hranici, národní statistika je zachytí v momentu změny vlastnictví.

Nejvýraznější položkou, která obě statistiky odlišuje, je takzvaný „branding“, což je přidaná hodnota nenáležející tuzemským producentům, nýbrž nerezidentům ČR. Jinými slovy: je to hodnota, která není vytvořena v tuzemsku. Často se jedná o hodnotu značky, která je v majetku zahraničního vlastníka a která zvyšuje cenu exportní produkce ve srovnání s tím, kdyby identické zboží bylo „neznačkové“. Nicméně i v národním pojetí bylo za loňský rok zaznamenáno celkem výrazné zlepšení. Zatímco ještě v roce 2010 vykázal zahraniční obchod dle národní metodiky pasivum ve výši přesahující 20 miliard korun, v roce 2011 to již bylo aktivum přes třináct miliard korun.

Vazba na Německo je opravdu silná České hospodářství přesto s exporty stojí i padá. Vysoký podíl vývozního sektoru v národní ekonomice zároveň doprovází vysoká teritoriální koncentrace. Vzhledem ke geografické poloze České republiky a jejímu členství v Evropské unii jako zóny volného obchodu není překvapením, že právě země EU jsou pro Česko přirozeným obchodním partnerem. Čísla ukazují, že závislost je vskutku enormní. Téměř 83 procent z celého loňského exportu směřovalo do zemí Evropské unie. Z národního pohledu bylo pro české exportéry nejvýznamnější destinací Německo, kam loni putovalo 32,2 procenta veškerých vývozů, zhruba desetina zamířila na Slovensko a zhruba pět procent do Polska.

Postavení Německa je z pohledu českého zahraničního obchodu výjimečné a jde o dlouhodobý fenomén minimálně posledních dvou dekád. V devadesátých letech minulého století bylo postavení západního souseda dokonce ještě výraznější, neboť na konci dekády podíl exportů do Německa na celkových vývozech atakoval 47 procent. Pokud jde o bilanci zahraničněobchodních toků, po většinu 90. let byla deficitní, což odráželo jednak do té doby málo konkurenceschopnou produkci a jednak dovozy nejen spotřebního, ale především investičního charakteru související s prvním přívalem zahraničního kapitálu do Česka. To následně přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti a snadnějšímu přístupu na německý trh. Od roku 1999 je vzájemný obchod s Německem v přebytku, který v podstatě neustále roste, v posledních (pokrizových) letech dokonce čím dál rychleji.

Nicméně právě krizový rok 2009 jasně ukázal na zranitelnost, kterou přináší silná navázanost české ekonomiky na německou. První pokles obratu zahraničního obchodu s Německem v novodobé české historii byl zaznamenán již v roce 2008. V roce 2009 se propad dále prohloubil, v letech 2010 a 2011 však opět došlo k nárůstu obratu. Obdobný výsledek dává pohled na celkovou výkonnost obou ekonomik. Rok 2009 byl ve znamení hluboké recese v Německu, hospodářství se propadlo o 5,1 procenta, měřeno reálným HDP. A česká ekonomika ve stejném roce poklesla o 4,7 procenta.

Jaká je zbožová struktura zahraničního obchodu s Německem? Nejvýznamnější skupinu v rámci vývozů představují stroje a dopravní prostředky, které se podílejí více než polovinou. Druhou nejvýznamnější skupinou jsou polotovary a materiály následované průmyslovým spotřebním zbožím.

Struktura ukazuje, že čeští výrobci jsou z významné části subdodavateli německých producentů, a nepřímo jsou tak závislí na úspěchu německých exportérů na globálním trhu.

pobídky patří minulosti Loňský rekordní přebytek bilance zahraničního obchodu bude letos opět překonán.

Na základě naší aktuální prognózy dosáhne aktivum po loňských 190,3 miliardy korun o zhruba sto miliard vyšší hodnoty. Čisté exporty budou nadále hlavním přispěvatelem k tvorbě HDP. I když česká ekonomika jako celek zřejmě poklesne (zhruba o půl procenta), příspěvek čistých exportů bude kladný (ve výši 2,4 procenta). Na rozdíl od loňska ovšem bude růst exportů i importů pomalejší a pouze jednociferný.

Rok 2013 se má stát na základě našich současných prognóz rokem změny. Čisté exporty již české hospodářství nepotáhnou a je otázkou, zdali domácí poptávka bude schopna tuzemské ekonomice pomoci. V tomto světle je třeba vnímat pozitivně, že se již dnes začíná mezi ekonomy hovořit o tom, zda se růstový model minulé dekády vyčerpal, či nikoliv.

Je zřejmé, že převážná část uplynulé dekády byla úspěšná a znamenala výrazný skok v ekonomické úrovni Česka. Zkušenost posledních let ovšem ukazuje, že růst podílu zahraniční poptávky na úkor domácí není zejména společensky dlouhodobě udržitelný.

Vzhledem k velikosti a geografické poloze Česka budeme vždy malou otevřenou ekonomikou závislou na exportu. Stále větší podíl na produkci exportně zaměřeného charakteru však musí získávat tuzemský kapitál, který v tuzemsku investuje a vytváří pracovní místa, a tedy i důchody domácností. Éra zvýhodňování zahraničních investorů patří minulosti. l

Postavení Německa je z pohledu českého zahraničního obchodu výjimečné a jde o dlouhodobý fenomén

O autorovi| Jan Vejmělek • hlavní ekonom Komerční banky

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče