Exoti z Evropy

04. listopadu 2013, 00:00 - Vadim Fojtík
04. listopadu 2013, 00:00

Rusové přemýšlejí, zda bude lepší vyvézt zemní plyn do Evropy, nebo Asie. Brusel neví, co dělat s fotovoltaikou a jádrem

Je to vo hviezdach, zpívá v jednom ze svých letitých hitů Pavol Habera. Věta, která až příliš přesně vystihuje současný stav české i evropské energetiky. Budoucnost odvětví je nejistá a odhadnout další směřování takřka nemožné. Nepřehlednou situaci v oboru komplikuje především štědrá podpora obnovitelných zdrojů, kvůli nimž se mimo jiné bortí trh s energiemi, rostou jejich ceny, a naopak pomalu, ale jistě začíná upadat konkurenceschopnost evropského průmyslu. Shodli se na tom účastníci Euro konference Energetika v pražském hotelu Kings Court, kterou uspořádal týdeník Euro. Partnery akce byly společnosti Deloitte ČR a elektrárenský koncern ČEZ.

Desetinový prodělek Zatímco evropská energetika řeší problémy, které se týkají obnovitelných zdrojů energií, a snaží se nalézt odpověď na otázku, zda dál provozovat a stavět jaderné elektrárny, zbytek světa je jinde. „Pro Afriku a Asii nejsou obnovitelné zdroje komplikací. Naopak, třeba fotovoltaika je levným zdrojem elektřiny, Spojené státy uvažují, co dělat s přebytky břidlicového plynu, a Rusko zase přemýšlí o tom, zda vyvézt svůj zemní plyn do Evropy, nebo do Asie,“ upozornil vedoucí oddělení podnikového poradenství a oddělení podnikových rizik společnosti Deloitte Vladimír Vaněk.

Aktuální situace v evropské energetice se pochopitelně negativně projevuje na ziscích energetických firem. Dle ředitele útvaru rozvoje podnikání ČEZ Petra Míkovce byl v letech 2004 až 2008 výdělek akcionářů energetických firem na roční bázi v rozmezí 25 až 30 procent. V posledních čtyřech letech je to ale již prodělek ve výši osmi až deseti procent. „To jen dokresluje, jaká je situace v oboru,“ konstatoval Míkovec. Současné regulatorní podmínky v evropské energetice podle šéfa útvaru rozvoje podnikání ČEZ znemožňují předvídat další vývoj na trhu. Přitom evropské elektrárny stárnou a bude nutné je v následujících letech nahradit. Dle některých přítomných je jedinou možností buď výstavba tepelných elektráren, nebo nových jaderných bloků. Investorům se však do takových projektů moc nechce. „Nelze předvídat další vývoj, špatně se investuje, respektive nikdo neinvestuje do nových klasických zdrojů,“ upozornil Míkovec.

Několik let života Přítomní se shodli v tom, že situaci lze změnit k lepšímu několika způsoby. Mimo jiné návratem k funkčnímu systému podpory klasických energetických technologií a zavedením plateb za odchylku pro obnovitelné zdroje. Co to znamená? Obnovitelné zdroje, především pak větrníky a fotovoltaické elektrárny, vyrábějí proud teprve v okamžiku, kdy jsou pro to příhodné přírodní podmínky, fouká vítr, respektive svítí slunce. To klade velké nároky na regulaci rozvodné soustavy a prodražuje provoz. Obnovitelné zdroje by si tak svoji „nespolehlivost“ zaplatily.

Předseda představenstva společnosti E. ON Distribuce Josef Havel v této souvislosti zavzpomínal na roky 2008 až 2009, kdy firma v rámci boomu fotovoltaiky v tuzemsku odolávala obrovskému tlaku zájemců o připojení těchto zdrojů do rozvodné sítě společnosti E. ON Distribuce. „Kvůli limitům elektrizační soustavy jsme řekli v roce 2010 stop,“ dodal Havel. Jinak řečeno, kvůli kapacitě rozvodné sítě vyhlásila stop stav na připojování slunečních elektráren.

„Připojování obnovitelných zdrojů do rozvodné soustavy mě stálo několik let života.

I přes problémy jsme ale stále schopni zajistit bezpečnost dodávek elektřiny,“ dodal Havel.

Další možností, jak alespoň částečně zlepšit situaci v evropské energetice, je zavedení kapacitních plateb. Jednotlivé státy by platily energetickým firmám za to, že budou provozovat a případně držet v pohotovosti klasické elektrárny. I kvůli elektřině z obnovitelných zdrojů se totiž nevyplatí provozovat některé klasické zdroje. Třeba v Německu se plánuje odstavení paroplynových elektráren o celkovém instalovaném výkonu sedm gigawattů. „Energetickým firmám nezbývá než se chystat na všechny možné scénáře dalšího vývoje včetně těch negativních,“ uvedl Petr Míkovec z ČEZ. „Očekávám konsolidační vlnu v evropské energetice,“ dodal.

Dle člena představenstva společnosti ČEPS Miroslava Vrby jsou stále dvě miliardy

lidí na zemi bez přístupu k energiím a řada oblastí, třeba mnohamilionových megapolí, má problémy se zajištěním jejich dodávek. I z toho důvodu vypadá Evropa trochu jako exot. „Vlastními opatřeními se dostala do současných potíží,“ tvrdí Vrba. Mimo jiné se rozpadl trh s emisními povolenkami, na straně jedné klesá poptávka po proudu, ale na straně druhé roste jeho cena. „Řeší se, co dál, do toho se pacient léčí těmi samými prostředky, které zavinily současný stav,“ konstatoval Vrba na konferenci. l •

O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče