Ewald Nowotny: Odchod Řecka z eurozóny by byl katastrofa

Jiří Zatloukal, Vladan Gallistl/Euro 08. března 2015, 13:37
08. března 2015, 13:37

ECB se rozhodla pumpovat peníze do ekonomik eurozóny přes nákupy cenných papírů včetně státních dluhopisů, které jsou rekordně drahé. Ztrát se však člen Rady guvernérů Evropské centrální banky a guvernér Rakouské národní banky Ewald Nowotny neobává: „Nikdo samozřejmě neprodělává rád. V jistých situacích musíte ovšem jednat v zájmu monetární politiky a zisk je až na druhém místě.“ Kromě politiky ECB hovořil Nowotny s týdeníkem Euro o situaci Řecka a hrozbě bublin na trzích.

Co říkáte na názor bývalého šéfa americké centrální banky Alana Greenspana, že odchod Řecka z eurozóny je jen otázkou času?

Se vším respektem k Alanu Greenspanovi,myslím, že není expertem na problémy Řecka, takže by měl být ve svých výrocích opatrnější. Řecko je především politickou otázkou, která musí být vyřešena na úrovni ministrů financí. Pokud jde o ECB, nemáme na to vliv. Musíme postupovat podle našich pravidel, která nám nedovolují rozhodovat za politiky.

Má ECB plán pro případ, že by se Řecko rozhodlo opustit eurozónu?

Naší politikou ani úkolem není živit spekulace. Vidíme, že je zde zájem z obou stran, jak řecké, tak ostatních zemí, aby se našlo řešení, které by udrželo Řecko v eurozóně.

Jaký je váš osobní názor na řešení „řeckého problému“? Mělo by Řecko zůstat součástí eurozóny, nebo ji opustit?

Pro centrálního bankéře je velmi obtížné mít osobní názor. Pokud se na to podíváte blíže, je zřejmé, že Řecko by se po odchodu ocitlo v katastrofální situaci. Jsem si jist, že řečtí politici se na situaci nedívají pouze z obecného, ale i z praktického hlediska a že dělají vše pro to, aby takovéto katastrofě zabránili.

Ewald Nowotny: Náš hlavní cíl je orientace na monetární politiku. Nikdo samozřejmě neprodělává rád

Řecký státní dluh je na úrovni 175 procent hrubého domácího produktu. Je tento dluh zvládnutelný v situaci dlouho trvající recese? Neměli by věřitelé nabídnout Řecku lepší podmínky, například prodloužit splatnost půjček?

Je zde řada technických řešení, o nichž se v současnosti jedná. V minulosti jsme již odepsali dluhy privátních věřitelů řeckého bankovního sektoru. Dluh je pouze příznak, nikoli skutečná příčina. Musíme se soustředit na příčinu problému. V řecké ekonomice je nutné provést řadu strukturálních změn, aby země znovu nabyla konkurenceschopnosti. To je hlavní problém. A pokud by byl vyřešen, ostatní věci by byly mnohem jednodušší.

Pro Řecko to bude dost bolestná procedura například v podobě dalšího snižování mezd. Nenesou však vinu za současné problémy i věřitelské země, které půjčovaly jižním zemím eurozóny, jako Španělsku, Portugalsku, Itálii či Řecku?

Jako centrální bankéř se musím dívat na fakta. A fakt je ten, že zde je množství nesplaceného dluhu, že tady bylo období, kdy se na dluh financovala nadměrná spotřeba: soukromé i veřejné investice. Tato situace se nyní musí napravit. Může se to udělat různými metodami a nesmíme zapomenout na to, že země Evropské unie byly připraveny utratit značné sumy peněz daňových poplatníků, aby Řecku pomohly, a to jak na bilaterální úrovni mezi jednotlivými zeměmi, tak na úrovni evropských institucí. Takže zde bylo alokováno mnoho peněz daňových poplatníků a myslím, že by to nová řecká vláda měla zohlednit. Je přirozené, že když někomu dáte hodně peněz, máte zájem vědět, za co se utrácejí.

Měla by se podle vás eurozóna dále rozšiřovat? A mělo by se Česko stát její součástí?

Je dobrým zvykem nekomentovat situaci přátel. Vstup do eurozóny je něco, co by Česko mělo rozhodnout samo, a pokud vím, existuje u vás debata s různými pohledy. Můžu pouze říct, že pro Rakousko byl vstup do eurozóny velmi prospěšný, protože jako menší země bychom sami nikdy nebyli schopni přežít velkou ekonomickou krizi v roce 2008 tak dobře, jak jsme ji přežili. Také je třeba si všimnout, že před vstupem do eurozóny jsme dlouho měli deficity běžného účtu, po vstupu máme přebytky. Jako disciplinovaná ekonomika jsme na tom vydělali.

Ceny dluhopisů jsou nyní velmi vysoko. Nebojíte se toho, že ECB bude mít po nákupech evropských vládních dluhopisů ztráty?

Centrální banka není komerční banka. Náš hlavní cíl je orientace na monetární politiku. Nikdo samozřejmě neprodělává rád. V jistých situacích musíte ovšem jednat v zájmu monetární politiky a zisk je až na druhém místě.

Loni na podzim jste varoval, že Evropská centrální banka by měla být opatrná ohledně nákupů státních dluhopisů zemí eurozóny. Nedávno ale o tom ECB rozhodla. Věříte, že to pomůže evropské ekonomice?

Má to již určité pozitivní dopady, protože trhy zareagovaly na pouhé oznámení. Viděli jsme tendenci snižování úrokových sazeb a další vedlejší efekt, kterým je oslabování eura.

Jaké druhy cenných papírů bude ECB kupovat?

To již bylo rozhodnuto. Budou to státní dluhopisy, ty ale musejí mít určitou kvalitu. Kupovat budeme také dluhopisy evropských institucí jako Evropská investiční banka. Dříve jsme nakupovali asset-backed securities (ABS; cenné papíry kryté podkladovými aktivy – pozn. red.) a covered bonds (ABS kryté zčásti prodejcem – pozn. red.), které budou rovněž zahrnuty v nadcházejícím programu.

Nedávno snížila švédská centrální banka Riksbank klíčovou sazbu na negativní. Budou záporné sazby novým standardem v centrálním bankovnictví?

V ECB máme negativní depozitní sazbu na vklady, zápornou úrokovou sazbu mají ve Švýcarsku. Jako ekonom dokážu pochopit, jaký je k tomu důvod. Nicméně si musíme uvědomit, že situace, kdy máme záporné sazby, není normální. Je to opatření pro specifické situace, ale zcela jasně to nemůže být dlouhodobé řešení.

Nerozhodli jste o zahájení kvantitativního uvolňování pozdě?

Finanční struktura evropské ekonomiky je rozdílná od USA a Velké Británie. Tam se ekonomika financuje přes kapitálový trh, zatímco v Evropě je to přes banky. Kvantitativní uvolňování proto nehraje stejnou roli v kontinentální Evropě a v USA.

V USA pomohl k ekonomickému růstu efekt bohatství vyvolaný centrální bankou. Jak to bude fungovat v Evropě?

V Evropě máme dva hlavní kanály, u nichž předpokládáme, že budou fungovat. První je přímý úrokový efekt, protože očekáváme, že se sníží úrokové sazby, a to nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé. To by mělo vytvořit příznivé podmínky pro realitní investice, u nichž je dlouhodobé financování zvláště důležité. Druhým efektem je, že investoři budou reagovat na nízké výnosy bezrizikových aktiv tím, že budou investovat do rizikovějších. To znamená, že poskytnou dlouhodobé úvěry firmám místo nákupu státních dluhopisů.

Neobáváte se, že vytvoříte na finančních trzích bubliny, když investoři budou nakupovat příliš rizikových aktiv?

Půjde o rizikovější aktiva než státní dluhopisy, což však nutně neznamená, že půjde o vysoce rizikové investice. Může jít o to, že místo nákupu dvouletého dluhopisu koupíte šestiletý.

Na začátku ale obyčejně nepoznáte, které aktivum je příliš rizikové a které ne. Jaká je mezi nimi hranice?

Do určité míry je to funkce trhu, aby stanovoval ceny. Je však pravda, že to je jeden faktor, proč být opatrný. Pochopitelně nikdo nechce vytvářet bubliny na trhu. Náš pohled je, že musíme posílit takzvanou makroprudenční politiku (regulace přes cílená pravidla – pozn. red.). To znamená, že jestli zde máme silný růst likvidity, který by mohl vést k bublinám například na realitním trhu, potom se s tím musíte vypořádat přímo třeba regulováním těchto trhů.

Omezit například půjčování úvěrů?

Ano. Omezení úvěrů v těchto oblastech již provedly například švýcarská a britská centrální banka.

Co je největší hrozbou pro ekonomiku eurozóny?

Nejdůležitějším cílem ECB je vyhnout se dlouhodobě nízké inflaci, což by mohlo zvýšit riziko deflačního vývoje. V současnosti sice nemáme deflaci a ani ji v letošním roce neočekáváme, ale jsme jasně pod naším cílem cenové stability. Ten definujeme jako míru inflace blízko dvou procent, ale nikoliv nad nimi. My jsme nyní zřetelně pod ním. Je to jasná výzva pro ECB.


Čtěte také:

Řecko splatilo MMF prvních 310 milionů eur

Řecko se dohodlo s eurozónou na prodloužení pomoci o čtyři měsíce

Z řeckých bank zmizely za dva dny vklady ve výši miliardy eur

Musíte si přečíst

KLDR prý dělá další čistky. Popravila místopředsedu…

Kdo si odskáče kauzu Opencard?

Epidemie úmrtí na silnicích. Spojené státy hledají lék

Ve Skotsku spustili první síť přílivových turbín na…

Stane se z celní správy Babišova státní bezpečnost?

Nový daňový ráj? Ženeva chce výrazně ulevit korporacím

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa