Evropský plán

08. prosince 2014, 00:00 -
08. prosince 2014, 00:00

Čas na hašteření Francie a Německa skončil. Evropa potřebuje akci Evropa padá do pasti stagnace. Růst je sotva patrný a nebezpečně nízká in? ace způsobuje vzestup reálných úrokových sazeb, takže zátěž veřejného i soukromého dluhu začíná být velmi vysoká a mnozí lidé se obávají, že se blíží další ztracená dekáda.

A ačkoli hrozba rozdrobení eurozóny ustoupila, stále zcela nevymizela. Vzhledem k tomu všemu ztrácí Evropa vnitřní i vnější důležitost.

Francie a Německo – které více než šedesát let do značné míry táhly evropskou integraci – se nesmějí této situaci poddat. Naléhavě potřebují společný plán, místo aby se němečtí ekonomové strany nabídky navzájem obviňovali s francouzskými ekonomy strany poptávky. Takové spory pokládáme za nesmyslné.

Nevýrazný růst produktivity je zjevným důkazem nedostatku nabídky. Kombinace vysoké nezaměstnanosti a klesající in? ace je zjevným důkazem nedostatku poptávky.

A rozdílné úrokové sazby ve stejné měnové oblasti jsou zjevným důkazem fragmentace. Pravdou je, že Evropa trpí bezpočtem nemocí. KDYBY BYLA EVROPA… Akce je tedy zapotřebí na všech třech frontách.

Otázka zní, jak ji provést. Kdyby byla Evropa jediným státem s jedinou vládou, přijala by obourukou strategii, v níž by zkombinovala ambiciózní prorůstové reformy s podporou ? skální politiky. A centrální banka by dala jasně najevo, že je připravená – za předpokladu, že reformy budou skutečné a závazek následné ? skální konsolidace důvěryhodný – fungovat jako „podpora vládního ? nancování“.

Evropa nic z toho udělat nemůže a snadná řešení nejsou k dispozici. Jedním z řešení by bylo zavedení ? skální kapacity na úrovni eurozóny neboli jednoduše řečeno rozpočet eurozóny obsahující také možnost si půjčovat. Z dlouhodobého hlediska je to sice rozhodně žádoucí, ale v současné době neexistují žádné zdroje, které by do takového rozpočtu proudily, a žádná struktura, která by zajišťovala jeho správu.

V tomto kontextu se oblíbenou reakcí všech stávají investice. Evropská komise navrhla plán stimulace investičních výdajů prostřednictvím nového schématu ? nancování a my doufáme, že toto schéma uspěje. Vyřešení problému evropského růstu si však žádá víc než ho pouze zasypat penězi.

V nedávné zprávě pro francouzského a německého ministra hospodářství navrhujeme pragmatickou agendu zohledňující skutečnost, že ačkoli Francie i Německo potřebují reformy, obě země čelí odlišným výzvám a podle toho musejí zaměřit své politiky. Ve Francii snižují důvěru krátkodobé nejistoty, avšak dlouhodobější vyhlídka vypadá slibně.

V Německu snižují důvěru dlouhodobější nejistoty, ale krátkodobé vyhlídky vypadají dobře. Ve Francii se bojíme nedostatku smělosti; v Německu se bojíme přehnaného uspokojení.

Francouzští politici by měli dát prioritu novému růstovému modelu založenému na větší ? exibilitě a zabezpečení pro zaměstnance a na štíhlejším a efektivnějším státu. Německo zase musí řešit své demogra? cké problémy zejména přípravou své společnosti na zvýšenou imigraci a prosazovat přechod na začleňující růstový model založený na zlepšené poptávce a větší rovnováze úspor a investic.

… ENERGETICKÁ A DIGITÁLNÍ Zároveň vyzýváme k jasnějšímu regulačnímu prostředí. Soukromé investice jsou verdiktem o budoucnosti. V energetice, dopravě a digitálním sektoru, abychom jmenovali alespoň několik oblastí, musejí regulátoři nastavit správné parametry a zajistit předvídatelnost. Investoři potřebují mít jistotu, že Evropa je odhodlaná urychlit svůj přechod na nízkouhlíkovou znalostní ekonomiku.

To vyžaduje vyloučení nejistoty ohledně budoucí ceny uhlíku a budoucího režimu ochrany dat. Domníváme se, že energetika a digitální ekonomika patří mezi tzv. „sektory bez hranic“, a navrhujeme podobnou iniciativu, která by zajistila plnou přenositelnost dovedností a sociálních přínosů.

Stejně jako Evropská komise jsme navíc přesvědčeni, že významnou součást odpovědi na otázku evropského růstu představují vyšší investice. Německý rámec veřejných ? nancí správně přikládá udržení dluhu pod kontrolou status ústavní normy, avšak zanedbává podporu investic uvnitř zbylého ? skálního prostoru. Ponechat opravu zchátralého domu budoucím generacím, to není zodpovědný způsob nakládání s bohatstvím. Německá vláda by mohla a měla veřejné investice zvýšit.

Současně platí, že když úřady žádají banky, aby na sebe braly menší riziko, musejí zároveň bránit rozšířené averzi vůči riziku ve ? ­ nančním systému. Navrhujeme, aby se nové evropské veřejné peníze použily na rozvoj nástrojů pro sdílení rizik a prostředků podporujících investice do akciového kapitálu.

Zároveň navrhujeme vytvoření evropského grantového fondu na podporu takových veřejných investic v eurozóně, které budou prosazovat společné cíle, posilovat solidaritu a podporovat špičkové výkony.

Evropa je více než trh, měna či rozpočet.

Stojí na souboru sdílených hodnot. Aby Francie a Německo tyto hodnoty podpořily, musejí spojit síly a znovu koncipovat evropský sociální model.

Francouzsko­německá aliance několik desetiletí spojovala Evropu a táhla ji kupředu.

Dnes francouzští a němečtí představitelé vydávají společná prohlášení a navzájem se obviňují. Čas na hašteření však skončil. Evropa potřebuje akci.

O autorovi| Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče