Evropská krize právního státu

02. května 2016, 00:00 - GUY VERHOFSTADT
02. května 2016, 00:00

Maďarsko a Polsko podkopávají hodnoty osmadvacítky, která si s tím neví rady

Evropské země se v sutinách dvou válek spojily a spustily cosi, z čeho se nakonec vyklubal největší světový experiment ve sjednocování a spolupráci.

Evropský projekt během několika desetiletí dosáhl impozantních úspěchů, teď mu ale hrozí rozpad.

Nevyřešená ‚ nanční krize, uprchlická krize, zhoršující se bezpečnostní situace a zadrhnutá integrace vytvořily po celé Evropě toxické a nestabilní politické prostředí, ve kterém se daří populismu a nacionalismu. Asi nezřetelnějším projevem těchto krizí je eroze právního státu v Evropské unii.

Zvláště dvě členské země, Maďarsko a Polsko, teď ohrožují těžce vybojované evropské demokratické normy. A podkopávají tak samotný účel evropské integrace.

PROTI VŠEM

V Maďarsku na liberálně­demokratické hodnoty systematicky útočí vláda premiéra Viktora Orbána. Ten od svého návratu do úřadu navedl zemi na autoritářsko­nacionalistickou cestu a využil uprchlickou krizi, aby utužil paranoii, díky které si udržuje lidovou podporu. Orbán přitom ignoroval základní práva, omezil svobodu médií a démonizoval uprchlíky. Zároveň dělal všechno, co mohl, aby oslabil Evropskou unii. Pokusy evropských institucí přesvědčit ho ke změně kurzu ho jen posílily k dalším výstřelkům proti demokratickým normám.

Mezitím loni v říjnu vypukla krize demokracie i v Polsku. Euroskeptická a protiimigrační strana Právo a spravedlnost (PiS) získala naprostou parlamentní většinu díky ekonomickému populismu a slibům, že „bude vždy upřednostňovat Polsko“. Po volbách ale strana opakovaně zaútočila na polskou ústavu.

Vládní zákony zaměřené na reformu polského ústavního soudu odsoudil jak soud sám, tak Benátská komise, která v Evropě sleduje dodržování demokracie. Vláda fakticky soudu zabránila rozhodovat o ústavnosti zákonů.

Jde o oslabení klíčového pilíře demokratického právního státu – což je problematické jak pro Polsko, tak pro Evropu.

Maďarsko a Polsko jsou v čele krajně pravicové agendy, která je v celé Evropě na vzestupu. V závěsu jsou strany, které využívají politického vakua, jež vytvořila neschopnost Evropské unie řešit ‚ nanční a uprchlickou krizi. Co s tím

PRINCIPY NEBO IZOLACE

V demokratických zemích je důležité, aby se s nepřáteli demokracie bojovalo demokratickými prostředky. Je klíčové, aby vnější svět dal běžným Maďarům a Polákům najevo, že v globalizovaném světě přináší nacionalismus jen falešný pocit bezpečnosti a ekonomickou irelevanci. Obě země ze srdce Evropy z členství v EU velmi těžily; nesmějí se proto vzdát příležitosti dosáhnout dalšího pokroku.

Maďaři a Poláci v roce 1989 odmítli mezinárodní izolaci. Po pádu železné opony se obě země ještě před vstupem do EU staly věrnými spojenci v NATO. Geopolitické a bezpečnostní argumenty pro evropskou jednotu drtivě převažují. Bez Maďarska a Polska si sjednocenou Evropu nelze představit.

Všichni, a zvláště Maďaři a Poláci, si ale musíme uvědomit, že NATO, stejně jako EU, vzniklo na principech demokracie, osobní svobody a vlády práva. Vláda, která jich nedbá, ohrožuje soudržnost a solidaritu aliance. Je proto důležité, aby teď Spojené státy a další členové NATO nemlčeli a trvali na zachování demokratických kontrolních mechanismů.

Maďarům a Polákům je třeba připomenout, že ruský prezident Vladimir Putin se aktivně snaží rozdělit a oslabit EU i NATO. Pokud Evropa má čelit agresi z Kremlu, je klíčové, aby Maďarsko a Polsko dodržovaly základní hodnoty a principy těchto institucí.

Je ale také důležité, aby si EU sama vytvořila obecný mechanismus na ochranu právního státu v Unii. Osmadvacítka už má postupy pro regulaci hospodářské politiky, ochranu životního prostředí a dohled nad jednotným trhem. Evropa ale vždycky byla víc než jen ekonomický projekt. Je to také jednota hodnot, které by žádný člen neměl mít možnost bez důsledků zavrhnout.

Vlády vznikají a zase se rozpadají, politici přicházejí a odcházejí, demokratické instituce by ale měly být imunní vůči politickému vlivu. Smutnou skutečností je, že pokud by Maďarsko a Polsko podaly žádost o členství dnes, neuspěly by. Obyvatelé obou zemí by měli pečlivě zvážit, co to znamená. Jejich současní lídři tvrdí, že hájí národní zájmy. Je ale skutečně v zájmu jejich zemí, aby je USA, NATO a zbytek Evropy postavily mimo hlavní dění

O autorovi| GUY VERHOFSTADT, bývalý belgický premiér, předseda liberální frakce ALDE v Evropském parlamentu

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Česko - nová brána japonských investic do EU?
Paradoxy životního pojištění: Češi se bojí úrazů, největším rizikem jsou ale nemoci
8 mýtů o zdravotním pojištění
Kolik stojí dítě v první, druhé a třetí třídě
Ceny nemovitostí rostou a hovoří se i o realitní bublině. Je na čase prodat investiční byt?
Auta
Harley-Davidson drasticky překopal nabídku, Dyna a Softail…
Hyundai i30 N: Krátké svezení s dalším korejským dítětem Alberta Biermanna
Z nuly na 161 km/h za 3,8 s? Už za tři roky si takové auto budete moci koupit
Galerie na středu: 10 fascinujících traktorů, kvůli kterým se budete chtít stát zemědělcem
Ken Block opět divočí s Fiestou, tentokrát v terénu
Technologie
Budoucí mobily budou mít vzadu hned tři velké objektivy
Zoner Photo Studio bylo příliš levné, proto tvůrci u verze X zavedli předplatné
Internet si při zatmění Slunce ulevil. Američané vyšli ven a koukali na oblohu
Asus uvádí monitory s technologií ELMB. Low motion blur konečně i pro LCD s FreeSync
Bixby je u nás dřív než Cortana. Samsung v Česku spustil hlasového asistenta
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít