Evropa potřebuje revoluci

16. prosince 2013, 00:00 - Jakub Křešnička
16. prosince 2013, 00:00

Polistopadového režimu jsme si nedostatečně vážili a nebránili jsme ho. Proto mohl být poražen, říká exprezident Klaus

Státy a jejich národní zájmy Evropské unii překážejí, sama se postupně zbavuje demokracie. Různost je sice deklarována, ale prosazuje se uniformita. Tím se Česká republika dostává do situace, z níž se před 24 lety vymanila.

„Opět jsme zemí s oslabenou suverenitou, která si nevěří a má nové komplexy méněcennosti. Přejali jsme všechny neduhy EU a svých tradičních neduhů jsme se nezbavili. Mám obavu, že jsme došli tam, kde jsme byli, jedinou úlevou je, že to nejspíš bude na úrovni vyššího konzumního blahobytu,“ uvedl český exprezident Václav Klaus minulý týden na setkání s podnikateli a manažery pořádaném týdeníkem Euro a vydavatelstvím Mladá fronta.

Víc, nebo nic Jedno z řešení posunu evropských hodnot k systému blížícímu se ideologiím Karla Marxe je podle Klause možná paradoxní – Unii by prý pomohlo, kdyby do ní vstoupilo ještě více zemí. Kromě Ukrajiny by se mezi kandidáty mohlo počítat také Turecko a třeba i Maroko. S podobnými státy totiž bude snaha „technokratů“ z Bruselu o stále větší integraci prakticky nemožná. Takový postup totiž je, stejně jako projekt společné evropské měny, podle exprezidenta efektivní jen s menším počtem států. S více zeměmi by byla Unie volnější, což by prospělo všem.

Nabízí se ale i o něco radikálnější řešení, které Václav Klaus probíral se zástupci Čínské lidové republiky na nedávném česko-čínském investičním fóru. S náměstkem čínského ministra pro Evropu se tam Klaus dle svého vyprávění bavil o možnostech vývozu moravského vína do komunistické velmoci. Na to však tuzemská produkce nestačí a vyššímu objemu výroby brání evropské regulace.

„Tento velmi racionální čínský funkcionář mi odpověděl, že přeregulovanost v Evropě z Číny sledují a myslí si, že bychom potřebovali revoluci. Naši bojovníci za svobodu si mohou myslet, že revoluci potřebují spíš v Číně, ale já jsem s panem náměstkem souhlasil. Evropská unie potřebuje revoluci, pokud možno sametovou. A je opravdu k zamyšlení, že nám to říkají i oni,“ prohlásil Klaus na akci, jejímiž partnery byly skupina ČEZ a poradenská společnost EY.

S připomínkou z publika, že místo pouhého kritizování je třeba nabízet i řešení, se Klaus vyrovnal s odkazem na svůj proslov, který přinášíme na následujících stránkách. Evropě by se prý dařilo lépe, pokud by se řídila přesným opakem toho, co Klaus označuje za dogma europeismu. Minimálně by podle něj ubylo umělých a průměrných celebrit, které současný unijní systém staví do popředí. „Je k pláči, že uměle rozvrácenou Ukrajinu vyjíždí řešit paní Ashtonová,“ podotkl Klaus.

Polistopadový režim skončil Václav Klaus během setkání se zástupci českého byznysu ovšem nepodrobil kritice jen vývoj v Evropské unii. Reflektoval i změny, kterými si od listopadu 1989 prošla Česká republika. Ty podle něj v podstatě opisují vývoj v EU a přinesly konec toho, čemu říkáme polistopadový režim.

„Polistopadového režimu jsme si nedostatečně vážili a nebránili jsme ho. Proto mohl být poražen, proto se do vrcholu dostává systém nový. Je třeba zdůraznit, že tuto změnu nezpůsobily nedávné parlamentní volby, ty jsou jen vyústěním procesu a prostředkem pro další změny,“ řekl Klaus.

Problémem je, že kvůli tomu, jak aktuálně voliči rozdali karty, se toho se současnou situací v Česku s politikou vzdalující se od parlamentarismu i od lidí moc dělat nedá. Aktuální dilema by tak mohlo být s nadsázkou charakterizováno tezí „teď se nedá udělat nic, ale je naprosto nezbytné, dále něco dělat“, která zazněla během Rozmluv na Hanspaulce, pořádaných Institutem Václava Klause. Nikdo by ale podle exprezidenta neměl čekat, že se demokracie zachrání sama. Všichni prý máme povinnost něco dělat a činit tak vědomě a promyšleně. Na Klause samotného prý nejspíš „k stáru“ připadne role „ekonoma kazatele“. Vyhlídky Česka i Evropy jsou podle Klause zatím neveselé. Evropskou unii čeká neochota něco měnit a naopak snaha o udržení současných bruselských elit a dobitých pozic za každou cenu. Náklady budou narůstat a evropská ekonomika bude stále churavější. Optimisté prý zastávají názor, že náklady na udržení projektů podobným společné evropské měně budou brzy tak vysoké, že změna bude muset nastat brzy.

„Nerad odhaduji budoucnost, nejsem prognostik a lépe by to zvládl současný prezident, který se tím živil. Spíše ale do budoucna vidím dlouhodobé utlumování aktivit a stagnaci, maximálně do toho budou národní banky dělat tak inovativní zásahy, jako byl ten poslední,“ uzavřel Klaus.

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče