Evropa chce vyšší úspory energií

29. září 2014, 00:00 - Alena Adámková
29. září 2014, 00:00

Evropská komise navrhla v létě doplnit dvojici závazných cílů v oblasti klimatické politiky o třetí cíl, kterým mají být úspory 30 procent energie do roku 2030

lednu letošního roku navrhla Evropská komise závazně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990 a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie na 27 procent. Nově navrhuje pro rok 2030 oprášit také indikativní cíl v oblasti energetické účinnosti. To znamená pokračovat ve stávajícím rámci tří klimaticko-energetických cílů. Politiku v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by měla ještě letos na svém říjnovém zasedání schválit Evropská rada.

Vše pro energetickou bezpečnost Podle Evropské komise současné předpovědi naznačují, že už dříve přijatý cíl 20 procent úspor energie do roku 2020 by mohl být reálně splněn. Údajně se ukázalo, že stávající rámec založený na orientačním cíli na úrovni EU a na kombinaci závazných opatření EU a vnitrostátních kroků je účinný a členské státy vykazují velký pokrok. Tento přístup by měl být proto uplatňován až do roku 2030.

Přestože lednové sdělení Evropské komise k rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky v období let 2020 až 2030 identifikovalo 25procentní míru úspor energie jako

součást strategie k nákladově nejefektivnějšímu dosažení závazného cíle snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent, navrhla Evropská komise „vzhledem k rostoucímu významu posílení energetické bezpečnosti EU a snížení závislosti EU na dovozu“ vyšší cíl 30 procent úspor.

Česká Republika už nebude proti třem klimatickým cílům EU Do podzimních jednání o klimaticko-energetickém balíčku pro rok 2030 bude česká vláda vstupovat s novou pozicí. Dosud chtělo Česko pouze jeden závazek, a to pro snižování emisí CO2. Teď už se ale nebude stavět ani proti cíli pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost. Nechce se totiž dostat do politické izolace, a ztratit tak vyjednávací pozici.

Stále více zemí EU se totiž staví kladně k tomu, aby měla Unie do roku 2030 tři klimaticko-energetické cíle, podobně jako je tomu v současné politice do roku 2020.

Kvůli Rusku Ještě v první polovině letošního roku nebylo jasné, jestli komise „třetí cíl“ navrhne a jestli bude mít dostatečnou podporu. Nyní ale roste skupina členských států, které se k cíli vyjadřují kladně. Svou roli v tom hraje i vývoj na Ukrajině. EU totiž považuje zvyšování účinnosti za jeden ze způsobů, jak snižovat energetickou závislost na Rusku.

To v červnu zdůraznilo sedm evropských ministrů životního prostředí a energetiky v dopise, kterým Evropskou komisi vyzvali, aby cíl pro účinnost do klimaticV ko-energetického balíčku zahrnula. V čele skupiny stojí Německo, svůj podpis připojily Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Řecko. Cíl by měl být podle nich závazný. K podpoře třetího cíle se později připojila také Francie.

A právě kvůli rostoucí politické podpoře mění svou dosavadní pozici i Česko. Zatím Česká republika zastávala názor, že EU by měla mít do roku 2030 pouze jeden klimaticko-energetický cíl – pro snižování emisí CO2. „Zkušenost z balíčku 2020 říká, že když je cílů několik, pak se vzájemně požírají a nedoplňují se,“ uvedl pro web EurActiv v červnu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Zatím ale není zřejmé, jak vysoký cíl bude Česko ochotné podpořit a jestli by se dokázalo smířit s tím, že by byly dílčí cíle stanoveny zvlášť pro jednotlivé státy EU. Dosud totiž není dojednáno, jestli bude cíl závazný a jaké požadavky bude klást na každou ze členských zemí. Vláda přitom vždy zdůrazňovala, že chce mít nejprve jasno o ekonomických dopadech cíle na českou ekonomiku.

Národní akční plán energetické účinnosti Podle ministerstva průmyslu a obchodu není problém cílů dosáhnout. Sami už vytvořili vlastní vizi, která by v tom měla pomoci, a to Národní akční plán energetické účinnosti ČR. Podle něj by měla celková spotřeba energií klesnout natolik, aby byla stále zajištěna bezpečná, spolehlivá a k životnímu prostředí šetrná dodávka elektřiny, plynu a tepla. Zároveň by se měla zvýšit využitelnost obnovitelných zdrojů energie. Konkrétní vnitrostátní cíl energetické účinnosti do roku 2020 je stanoven na výši 47,84 PJ (13,29 TWh) nových úspor v konečné spotřebě energie.

Česká republika ostatně už od roku 1990 udržuje trend poklesu energetické náročnosti a jeho tempo patří k nejvyšším v Evropě. V dlouhodobějším měřítku nastal od roku 2000 celkový pokles energetické náročnosti hospodářství o 23,6 procenta.

Dopady na spotřebitele Ani domácnostem se nový strategický plán úspory nevyhne. Dotknout by se jich měla především energetická náročnost budov. Tu budou muset řešit, ale opět by jim měl pomoci oblíbený programu Nová zelená úsporám, který slibuje příspěvky na renovaci soukromých i veřejných staveb. Také ze Státního fondu životního prostředí by se mělo na zateplení domů a bytů čerpat až miliardy korun. V rámci plánu se budou nadále podporovat i moderní formy topení a chlazení. Aby se co nejvíce zabránilo energetickým ztrátám, je namístě modernizace elektrické, plynové a tepelné rozvodné sítě. Další zastávkou bude i doprava. Podle propočtů by měl podíl benzinu a nafty na celkové spotřebě energie v dopravě klesnout do roku 2020 na 85 procent.

I úspora se musí zaplatit Na otázku, kdo uhradí připravované plány, má ministerstvo jasnou odpověď. Prostředky by měly být čerpány ze strukturálních fondů a dražby emisních povolenek. A to až ve výši 95 miliard.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče