Eurodotační mýty

 Páral 09. března 2016, 12:46  -  Pavel Páral
09. března 2016, 12:46

Německo, Rakousko a některé jiné státy vyčítají tzv. novým zemím EU, především skupině Visegrádu, že využívá solidarity starých zemí a čerpá obrovské prostředky na dotacích z fondů EU a solidaritu nevrací v případě rozdělování migrantů a je tak v EU nějakým černým pasažérem. Nebylo by přitom od věci celý systém dotací pořádně probrat, protože jejich efekty jsou, jak dokazuje třeba případ Řecka řekněme problematické a my to na vlastní kůži známe také docela dobře.

Když pomineme korupční potenciál, pod jehož působením hnily stranické struktury partají v krajích, kde ovládaly hejtmanství, tak je velmi podstatné, že jen malá část směřovala do projektů, které mají nějaký dopad na dlouhodobý růstový potenciál české ekonomiky. Samozřejmě nutno přiznat, že sami s naší kvalitou státních a místních institucí máme na tomto stavu nemalý podíl.

Západ pořádně vydělal

Velmi nespravedlivé je však tento postoj starých zemí EU v tom, jak je samé maluje jako spasitele a velkorysé obnovovatele postkomunistických států.

Je totiž nespornou skutečností, že od okamžiku přidružení a jednostranného otevření východoevropských trhů pro firmy z EU v devadesátých letech na tom západní část Evropy pořádně vydělala a rozšíření byl vlastně jediný a poslední opravdový růstový impuls pro staré ekonomiky, jaký nějaké politické rozhodnutí EU vůbec kdy opravdu přineslo. Nové trhy byly zcela nenasycené spotřebním zbožím a chyběly i technologie.

Přitom domácí průmysl jen pracně a velmi pozvolna obnovoval svou konkurenceschopnost. A v určité formě ten stav, kdy lze nějaký spotřebitelský optimismus nalézt nikoli na západě, ale na východě Evropy, přetrvává doposud. Ty vyplacené dotace se tak čistým plátcům pořád rentují. A to pomíjíme lukrativní investice na Východě typu mladoboleslavské Škody, která je dnes tahounem německého Volkswagenu a také bude.

Prozíravější hlas

Bylo by proto dobře zapomenout na takovéto úvahy a vzít konečně na vědomí, že pokud někdo chce nadále udržovat Evropskou Unii při životě, musí v první řadě akceptovat, že hlas českého, polského, či maďarského voliče má stejnou hodnotu, jako ten německý a rakouský a má právo být slyšen. Notabene, když se zrovna v té migrační krizi den po dni ukazuje, že šlo o hlas notně prozíravější.


Čtěte další komentáře Pavla Párala:

Ambasadorské divadlo

Poslední kapka džusu

Pančovaná šlachtovka

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Ve čtvrtek je svátek! Obchody zůstanou zavřené
Úsporné bydlení: do čeho investovat, abychom ušetřili
Nelíbí se vám na vysoké? Studium můžete ukončit, změnit nebo přerušit
Nová občanka rychle a bez problémů
Kdy máte v práci nárok na placené volno?
Auta
Ministr Ťok hraje mrtvého brouka. O přínosu měření na…
Volkswagen T-Roc dostal konečně údaje o motorech a v Německu už i ceny
Porsche Panamera Turbo S E-Hybrid Sport Turismo je nejšílenější kombi na světě
Pět dobrých, ale nesmírně rizikových ojetin, které vás mohou stáhnout z kůže
Subaru S208 je rychlejší a ostřejší STI se silnějším motorem. U nás nebude
Technologie
Intel oficiálně představuje Coffee Lake. Parametry, ceny a novinky nových procesorů
Star Trek: Discovery si můžete vychutnat na Netflixu, a to i s klingonskými titulky
Doporučené PC sestavy: Poradíme, jaké komponenty vybrat
3D obraz jako z videohry. Canon vyvinul technologii, která vás při fotbalu dostane přímo na hřiště
Skype for Business nebude mít dlouhý život. Nahradí ho mladší Teams
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít