Éra zážitkových zoo

10. srpna 2015, 00:00 - Miroslav Zámečník
10. srpna 2015, 00:00

V Česku jsme co do úrovně zoologických zahrad v první světové lize Můžeme se dívat na zoologické zahrady jako na byznys, když patnáct zdejších zoo sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad stálo loni své zřizovatele – města či kraje – na provozních dotacích půl miliardy korun? Jestliže to přepočteme na počet návštěvníků, který loni dosáhl skoro pěti a tři čtvrtě milionu, vychází dotace na návštěvníka v průměru asi tak na osmdesát korun, což ovšem zastírá ohromné rozdíly mezi jednotlivými zoologickými zahradami z hlediska jejich finanční soběstačnosti. Čistě provozními dotacemi ovšem dnes žádnou dobrou zoo neuděláte ani náhodou. Přestavět zoologické zahrady tak, aby z pohledu návštěvníků a soudobých požadavků na chov zvířat v lidské péči odpovídaly 21. století, vyžaduje spoustu peněz. Vstoupili jsme do éry „zážitkových zoo“, a kdo se nepřizpůsobí, velmi rychle zaostává a brzy to uvidí na upadající návštěvnosti. A obhájit si dokonce i provozní dotace bez návštěvnosti nelze. Kdokoli se chce v kategorii „velká zoo“ umístit v první evropské dvacítce, musí i v Česku promyšleně investovat v rámci celkové přestavby nejméně půl miliardy korun. Světová extraliga dokonce i v levnějším provedení vyjde tak dvakrát dráž. Navíc je to v podstatě nikdy nekončící proces, protože změna v nárocích je obrovská a nepolevuje.

Turisté a zoo

Co za to zřizovatel dostane? Mnohé americké zoo fungují jako charity, které zejména investice hradí z dědictví a korporátních sponzorských darů, ale spousta dobrých amerických zoo je municipálních nebo jsou jejich zřizovateli územněsprávní celky. Obhájit výdaje v době finančních restrikcí vyžaduje akcentovat, jaký je celkový ekonomický přínos subvencí, včetně nemalých investičních dotací.

Podstatou ekonomického dopadu zoologických zahrad je jejich vliv na cestovní ruch. U nás najdete spoustu z nich v žebříčku nejnavštěvovanějších turistických atrakcí. Na druhém místě celorepublikového pořadí je Zoo Praha, hned po Pražském hradě, který je rovněž provozně a investičně dotován.

Obvykle jsou zoo regionální turistickou jedničkou nebo dvojkou a jako takové vytvářejí dodatečný ekonomický přínos, který není v jejich finančních výkazech ani zdaleka zohledněn. Ten, kdo přijede do zoo, utratí za dopravu, ubytování, stravování a další výdaje násobně víc než v zoo samotné. A to před návštěvou i po ní. Dopad hojně navštěvované zoo na regionální ekonomiku, zvlášť když se jedná o turisty přijíždějící cíleně a často z daleka, je tak mnohem širší.

Abychom nezůstali v Česku, je výše uvedené možné prokázat na příkladu dvou skvělých zoo, které nemají ve světě ekvivalent.

Najdete je v kdysi rozděleném Berlíně, kdy na jedné straně velmi dobře prosperuje bývalá „západoberlínská zoo“ v Charlottenburgu, jejíž významnou příjmovou položkou jsou vysoké dary a odkázaná dědictví, ale také výnosy ze vstupného z více než třímilionové roční návštěvnosti. Je v zisku. Zoo je přímo v centru, nemá problém přilákat velký počet zahraničních návštěvníků, zatímco Tierpark je ve východoněmecké proletářské čtvrti Lichtenberg a po pádu Berlínské zdi zažil přímo tragický propad návštěvnosti (také míval přes tři miliony lidí ročně a nyní je zhruba na třetině).

Navíc zahradu Tierpark v podstatě minul současný koncept „zážitkových zoo“, který se ale hodně podobá disneylandu, který našel téměř dokonalé naplnění v Lipsku za cenu několika proinvestovaných miliard. Tierpark Berlin se pyšní třeba třemi poddruhy takinů, což je pro fajnšmekry mimořádné, ale pro laiky jsou to jen divně vypadající „kozy“, které je nudí. Předělat tuhle chovatelsky mimořádně úspěšnou zoo na něco, co má obstát v konkurenci, vyjde do roku 2030 bratru na dvě a půl miliardy korun. A to si nebudou vymýšlet žádné superzázraky – velké mořské akvárium s velrybími žraloky a podobnými špeky by stálo tyhle peníze samo o sobě.

V Česku najdete výrazné příklony k „zážitkovým zoo“. Mnohem více než v Zoo Praha, která se vymyká ekonomicky i chovatelsky a představuje mezinárodní extraligu. To platí pro Zoo Zlín-Lešná, která se díky důsledné orientaci na zážitek návštěvníka propracovala na druhé místo v žebříčku návštěvnosti zoologických zahrad v Česku. Umějí tu přijít s něčím novým. Třeba jejich bazén s rejnoky sibami ománskými, které můžete hladit a krmit (když si umyjete ruce), je návštěvnická bomba a jejich tropický pavilon Yucatan strčí svojí atmosférou pražskou Indonéskou džungli do kapsy. Tahle zoo má našlápnuto k dalšímu úspěchu a je také ekonomicky vysoce soběstačná.

Čistě zážitkově je dělaná Zoo Jihlava, která rozhodně stojí za to, sjet z rozkopané D1 a spravit si náladu.

Zenový zážitek

Na českých zoo je skvělé to, že jsou opravdu odlišné a vyplatí se je vidět téměř všechny. Dvůr Králové nad Labem postihl tak trochu osud Tierparku Berlin. Dodnes nejlepší zoo na africká zvířata v Evropě, která ovšem vizuálně zastarala, ale v posledních letech předvádí, jak za velmi málo peněz – i na české poměry – dovede plést biče. Její přestavba centrálního afrického výběhu vás přivede nejblíž k „africkému“ zážitku. Zasloužila by si víc peněz na investice.

Zoo Ostrava je něco, na co nejste v průmyslovém městě, postiženém restrukturalizací, připraveni. Není sice kompletně dodělaná, ale to, co přestavěli, je světová třída, a jejich stezky „vody“, „lesa“ a „stínu“ jsou téměř zenovým zážitkem – takový je tam klid.

Pokud bych měl na návštěvě milovníka zvířat z velké dálky toužícího zažít celé bohatství a různorodost živé přírody, poslal bych ho do Zoo Plzeň. Běžného návštěvníka naprosto uspokojí, je už téměř zcela předělaná a má atraktivní expozice, ale v zázemí se skrývá „archa Noemova“. Na světě nemá Plzeň kromě Berlína konkurenta, jen nemá ty bohaté sponzory, kteří by jí odkázali celé své miliardové dědictví. Ač dobře navštěvovaná, má samozřejmě vyšší náklady a nižší soběstačnost. Nic není zadarmo. Archa Noemova už vůbec ne.

Bývalý vrchní inspektor pražské zoo Otakar Brodský blahé paměti tvrdil, že civilizační úroveň země se pozná podle toho, jak čisté má veřejné záchodky a jak dobré má zoo. Kdyby se záchodky a vůbec všechno v Česku vyčistilo tak, jako se zlepšily české zoo, bylo by u nás dobře. V tomhle směru už v první lize jsme. l •

Zoo jako byznys

USA

Celková návštěvnost 178,6 mil. akreditovaných zoo a akvárií v USA (2010) V podstatě každý druhý Američan navštívil nějakou zoo nebo akvárium (ne všechny jsou akreditované).

Celkové provozní výdaje 3013 mil. USD akreditovaných zoo a akvárií v USA (2010) Celkové investice akreditovaných 456 mil. USD zoo a akvárií v USA (2010) Zaměstnanost 46 692 Celkový příspěvek americké ekonomice HDP 16 mld. USD Proč? Profesor Stephen S. Fuller počítal celkové efekty prostřednictvím výdajových multiplikátorů pro americkou ekonomiku.

Zaměstnanost 142 000 Při kalkulaci efektů v případě ČR je nutné vzít v potaz, že v malé, otevřené ekonomice českého typu jsou multiplikátory podstatně nižší než ve velké, mnohem méně otevřené ekonomice Spojených států.

Zdroj: The Economic Impact of Spending for Operations and Construction of AZA-Accredited Zoos and Aquariums; Stephen S. Fuller, profesor George Mason University; 2011

Příběh „západoberlínské“ a „východoberlínské“ zoo

Berlín není jediným městem, které má víc než jednu zoo – v Evropě je na tom stejně Paříž (stará v centru v Jardin des Plantes a nová ve Vincennes); obdobně více zoo a akvárií má také New York.

Zoo Berlin AG

(2014) Počet zvířat 17 107 kusů, 1443 druhů Návštěvnost 3,256 (v mil.) Celkové výnosy 27,381 (100 %) (v mil. eur) Výnosy 17,037 (66 %) Výnosy z darů 7,4 (27 %) a pozůstalostí Z darů a odkázaných pozůstalostí financuje Zoo Berlin především svoje investice a údržbu areálu.

Náklady 23,867 Výnosy/ 3,514 /náklady Tohle je opravdu jedna z mála velkých městských zoo, která hospodaří se „ziskem“ – díky mimořádné návštěvnosti a drahému vstupnému.

Počet 251 zaměstnanců Zoo si vychovává vlastní učně – loni osmnáct.

Tierpark Berlin GmBH

Počet zvířat 7682 kusů, 852 druhů Návštěvnost 1,15 (v mil.) Sjednocení Německa znamenalo zhroucení návštěvnosti, návštěvnického rekordu dosáhl Tierpark v roce 1989 – téměř 3,2 milionu (tedy stejně jako Zoo Berlin loni).

Celkové výnosy 12,981 (v mil. eur, 2013) Výnosy 4,248 ze vstupného Dotace 5,673 města Východoberlínská zoo je vysoce závislá na dotacích, bez nich by nepřežila.

Výnosy 1,574 z darů Na korporátech Tierpark vydělá nesrovnatelně méně, navíc jde o komunální podniky – žádná velká dědictví, jaký div v bývalé NDR.

Náklady 13,943 (2013) Výnosy/ –0,962 /náklady (2013) Přes vysoké dotace zoo prodělává, a je to na ní vidět. Potřebuje byznys plán, ten byl letos přijat.

Počet 191 zaměstnanců Tierpark Berlin je největší městská zoo na světě, se 160 hektary skoro čtyřikrát větší než Zoo Praha, a její údržba je drahá. Mají zoo smysl pro zřizovatele? Každopádně ano 1. Jsou důležitý turistický „pull factor“, typicky nejoblíbenější turistické atrakce v regionu, přinejhorším dvojky, často suverénní jedničky.

2. Vytvářejí podstatně větší přínos, než kolik stojí – prodlužují návštěvu v oblasti, často významně (dobrá zoo, která pamatuje na děti, je půlden navíc…).

3. Nevytěsňují jiné atrakce, v některých destinacích jsou hlavním důvodem návštěvy.

4. Vytvářejí byznys před návštěvou, v jejím průběhu, ale i po ní; můžeme mít poloviční multiplikátory jako v USA, ale zoo se vyplácejí!

Kdo benefituje z českých zoo 1. Česká republika, která bohužel neumí tuhle zcela zjevnou „kompetenci“ v turistice zdůrazňovat, ačkoli se přímo nabízí (máme nejméně tolik mezinárodně dobrých zoo jako značek piva).

2. Lokální podnikatelé – ubytovací, stravovací, dopravní, sportovní, kulturní a jiné služby.

3. Zřizovatelé – kdo má dobrou zoo, má nezanedbatelné turistické aktivum, a že to ne uplně fiskálně vychází, je často spíše vina nešikovného rozpočtového určení daní a primitivní kalkulace přínosů.

Co potřebujeme udělat?

1. Aktivně nabízet zajímavě diferencovaný „produkt“ (každá zoo by měla být v něčem zvláštní) se silnou podporou (CzechTourism katastrofálně zaspal).

2. Nabalovat „turistický produkt“ do regionálních balíčků, které jsou dostatečně zajímavé, aby dokázaly prodloužit celkovou návštěvu a „spend“ (celkovou sumu utracených peněz v regionu i v republice).

3. Zlepšit kvalitu vlastního zážitku včetně gastronomie a merchandisingu –

to je často ubohé.

4. Nebát se být sebevědomý a umět se dělit: • Zoo Praha není třeba radit, ale bylo by hezké a všem prospěšné, kdyby uměla stimulovat jako vlajková loď k návštěvě dalších českých zoo (I‘m not the only one…). Jasně že to musí být u východu, ale mělo by to být poutavé, mimochodem, ten cross-selling by měly dělat všechny zoo. • Třeba Zoo Lešná ve Zlíně je také mnohem hezčí než cokoli, co jste dosud

viděli (Probably the best Zoo you have not seen, yet…).

• Cesta „lesa“, „stínu“ a „vody“ v Zoo Ostrava je naprosto unikátní, jak je

uklidňující a krásná, je to skoro zenový zážitek (The Zen of a Zoo).

• Zoo ve Dvoře Králové se intenzivně snaží dát nejlepší africký zážitek mimo

Afriku (The best of Out of Africa) a nebude lhát…

• Sjet z dálnice D1 a udělat si pauzu v Zoo Jihlava znamená přestat se zlobit

na Ředitelství silnic a dálnic… • Plzeň není jenom o pivu, ale i o zoo s druhým nejvyšším počtem

chovaných druhů na světě… • Jediný případ aktivního cross-sellingu v českých a moravských zoo: koncept Moravská trilogie (Zlín, Ostrava, Olomouc).

Zoo v Česku

(2014)

Počet kusů zvířat Počet zvířecích druhů

Celkem 32 722 –

Plzeň 8351 1260

Praha 4727 674

Ročenka Unie českých a slovenských

zoo bohužel nesmyslně sčítá chované

druhy, přičemž řadu z nich chovají

všechny nebo téměř všechny zoo

(chybička se vloudí).

Plzeňská zoo je na poměry středoevropského

města se 170 tisíci

obyvatel naprostou anomálií.

Z hlediska počtu druhů zaujímá druhé

místo v celosvětovém žebříčku, hned

po Zoo Berlin; mnoho druhů je však

chováno v zázemí a pro laiky nejsou

příliš atraktivní. Pro fandy je to poklad.

Zoo Praha sice chová méně druhů

i jedinců než Plzeň, ale právem patří do

desítky nejlepších zoo na světě.

Každá zoo, která vystavuje více než

500 živočišných druhů, je v podstatě

mimořádná.

Návštěvnost Příjmy Dotace Soběstačnost

(v tis.) (v mil. Kč) zřizovatele (v %,

(provozní; bez sponzorů)

v mil. Kč)

5742 1332,0 478 50,1

z toho

Praha 1382 378,6 89 82,3

Zlín 585 94,4 21 76,8

Ostrava 540 98,9 35 51,4

Dvůr Králové 464 159,1 47 68,0

Plzeň 427 115,0 64 44,0

Z hlediska celkové návštěvnosti jsou zoo typicky nejúspěšnější kulturně-společenská zařízení,

jež jsou dotována zřizovateli.

Praha je samozřejmě nejnavštěvovanější, nejbohatší a po pravdě řečeno i nejlepší česká zoo,

ale v Česku jsou obecně zoo na vysoké úrovni.

Zlínská zoo v Lešné je cílevědomě budovaný klenot – oblíbená laiky, obdivovaná znalci. Musíte vidět.

Ostrava může být pyšná na dvě celorepublikově mimořádné atrakce: na Dolní oblast Vítkovice a na svoji

skvělou zoo, navíc se spoustou prostoru věnovaného přírodě uprostřed průmyslového města.

Dvůr Králové je trochu jako Tierpark Berlin – naprosto mimořádná zoo v celosvětovém měřítku,

která složitě hledá svoje ekonomické místo na slunci, ale byla by strašná škoda ji nemít.

Plzeň má zoo, kterou na středoevropském okruhu nemůžete minout, už kvůli tomu bohatství druhů,

navíc je to zároveň botanická zahrada a je to na ní znát.

Ve Zlíně umějí přijít s něčím novým – třeba jejich bazén s rejnoky sibami ománskými, které můžete hladit a krmit, je návštěvnická bomba. A jejich tropický pavilon Yucatan strčí svojí atmosférou pražskou Indonéskou džungli do kapsy.

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče