Energetika Česka je opět v bludném kruhu

16. června 2014, 00:00 - BEATA HOLEČKOVÁ
16. června 2014, 00:00

Energetická koncepce České republiky stále nemá pevný rámec. Vláda odložila rozhodnutí o dostavbě Temelína, řeší plyn, těžbu uhlí i zásobování ropnými produkty

Otázky spojené s budoucím vývojem energetiky jsou dnes aktuální ve všech zemích Evropské unie. Ale zatímco některé státy si mohou v reakci na současný vývoj dovolit jen korekce, Česká republika jakoby stojí stále na rozcestí.

Atom stále ve hře V zatím poslední aktualizované verzi Státní energetické koncepce ze září minulého roku se počítá s výrazným útlumem těžby uhlí a s náhradou těchto fosilních paliv energií z jádra a obnovitelných zdrojů. Podle tohoto scénáře by se mělo využití uhlí během příštích třiceti let snížit na polovinu. Energie z jádra by naopak spotřebu primárních zdrojů pokrývala už po roce 2030 téměř třiceti procenty, a měla tak v energetickém mixu ČR zdaleka nejvyšší podíl. Na výrobě elektřiny by se nakonec podílela téměř polovinou, ale v případě snížení spotřeby by ji v cílovém roce koncepce, tj. v roce 2040, pokrývala z více než padesáti procent.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek po dubnovém zrušení tendru na dostavbu dalších dvou bloků Temelína ujistil veřejnost, že se zatím základní teze energetické koncepce nemusí měnit. Pro média i na odborných konferencích opakovaně zdůraznil, že ve hře stále zůstává dostavba jednoho či dvou bloků v Temelíně, případně jednoho v Dukovanech. „Pokud se přikloníme k postupné výstavbě, vyjde to asi na menší (nikoli plánovaný více než padesátiprocentní – pozn. red.) podíl,“ uvedl v rozhovoru pro regionální titul Deník. Tendence jsou podle něj příznivé k vyššímu zastoupení jádra, než jaké je dnes. „Na vládě zazněl jeden jediný hlas, který zpochybňoval jadernou orientaci ČR,“ dodal ministr. Komplexní plán rozvoje jaderné energetiky má jeho resort vypracovat a předložit do konce letošního roku.

Ekologické organizace nicméně vidí v zastavení tendru příležitost a znovu požadují zásadní změnu strategie. Upozorňují, že k loňské aktualizaci Státní energetické koncepce už přišlo více než 3600 připomínek.

Ekologickým organizacím v návrhu chybí vyhodnocení dopadů na životní prostředí nebo konkrétní nástroje podpory obnovitelných zdrojů. Vedle výstavby nových jaderných reaktorů jim vadí také možnost rozšiřování těžby uhlí v dalších lokalitách nebo větší podíl spalování odpadů. Klíčovým nedostatkem však podle nich je malý důraz na využití potenciálu úspor.

„Vyzýváme ministerstvo průmyslu a obchodu – přepište návrh energetické koncepce. Ta stávající počítá se zachováním vysoké energetické spotřeby českého hospodářství,“ uvedl k tomu v tiskové zprávě Edvard Sequens z jihočeského občanského sdružení Calla.

Nejistá budoucnost Ministr Mládek připouští, že s dostavbou jaderných bloků bude problém. K diskusi podle něj zůstává, kdo by je měl stavět a kdo by měl nést riziko návratnosti investice odhadované na 300 miliard korun. Ceny silové elektřiny na evropském trhu se už dlouho pohybují v rozmezí 40 až 50 eur za megawatthodinu, tedy hluboko pod hranicí (75 až 85 eur/ MWh), jež by dávala oprávnění k takové investici.

Selhal i další nástroj – emisní povolenky.

Jejich cena kolem pěti eur za tunu CO2 není pro investory do bezuhlíkatých technologií prakticky žádnou pobídkou.

Málokdo přitom věří, že by se tato situace mohla v dohledné době změnit. „Je velmi pravděpodobné, že ceny elektřiny na trhu zůstanou nízké a že spotřeba elektřiny bude spíše klesat, a pokud snad poroste, pak pravděpodobně jen mírně, takže současné zdroje budou dostatečné do roku 2035,“ uvedl minulý měsíc na konferenci o jaderné energetice Jan Ondřich z poradenské společnosti Candole Partners. „Budoucnost jaderné energie vypadá ve světě a zejména v Asii dobře. Nejsem si ale jistý, jestli to platí i pro Evropu,“ říká také velvyslanec pro energetickou bezpečnost a vládní zmocněnec pro výstavbu nových bloků Temelína Václav Bartuška.

Odborníci hovoří o tom, že zásadním problémem pro výstavbu nových jaderných zdrojů je jejich cena. V současných podmínkách na trhu se investorům nové elektrárny těžko vyplatí, pokud nedostanou nějakou formu státní podpory. Nejčastěji skloňovanou fixaci cen, takzvaný contract for difference, který by investorům zaručil garantovanou výkupní cenu po celou dobu provozu, však česká vláda není ochotná akceptovat.

Špatné zkušenosti Obnovitelné a druhotné zdroje, k nimž patří odpadní teplo či průmyslový a komunální odpad, by měly v roce 2040 krýt dvacet procent spotřeby energií. Jejich podíl na výrobě elektřiny by se měl z nynějších zhruba devíti zvýšit v roce 2030 na 14 procent.

Největší nárůst nových kapacit by podle státní energetické koncepce měl zajistit bioplyn a biomasa. S tím souhlasí i ekologická sdružení, odmítají však spalování odpadů.

Pro vládu i politickou reprezentaci je po ostudné zkušenosti s fotovoltaikou nastavení podpory pro biomasu nebo bioplyn ožehavé téma. A obhájit dotace nebo pobídky pro spalování odpadu, který by sem pak mohli spekulanti svážet kvůli výdělku třeba z okolních zemí, bude nadlidský úkol.

Solární boom odstartovaný zárukou vysokých výkupních cen a udržovaný trestuhodnou nečinností politiků je zkušeností, kterou si snad už nikdo nedovolí opakovat. České republice po něm zůstal světový primát, pokud jde o podíl na celkové kapacitě výroby elektřiny – více než dvě procenta má už jen Austrálie –, a se čtvrtým místem instalovaného výkonu na hlavu (za Německem, Itálií a Belgií) kapacita, která převyšuje i prosluněné jižní státy Evropy.

Obnovitelné zdroje (OZE) dnes hlavně kvůli zmíněné štědře nastavené podpoře stojí české daňové poplatníky a spotřebitele kolem 45 miliard korun ročně. Na účtech za elektřinu se jim sice letos snížil poplatek za obnovitelné zdroje z 583 na 495 korun za megawatthodinu, stát však místo loňských 11,7 miliardy přispívá na dotace OZE částkou 15,7 miliardy korun.

Snížení emisí CO2 je podle ekologických organizací možné dosáhnout úsporami a zvyšováním energetické účinnosti. Tyto cíle Státní energetická koncepce dlouhodobě obsahuje, v aktualizované verzi jsou na druhém místě mezi strategickými prioritami. „Koncepce skutečně předpokládá, že spotřeba všech druhů energie na jednotku HDP klesne. Co možná chybí, je jasné vyjádření, jak toho dosáhnout,“ řekl nedávno v diskusi na toto téma ředitel divize obchodu a strategie ČEZ Pavel Cyrani.

Nevhodná doba Jan Mládek minulý měsíc v prohlášení ke „svým“ sto dnům v křesle ministra uvedl, že jeho resort intenzivně pracuje na aktualizaci Státní energetické koncepce a surovinové politiky státu. V rozhovoru pro Deník si nicméně posteskl, že aktualizace energetické koncepce „vyšla na úplně nejhorší moment,“ protože Evropská komise a parlament budou o směřování evropské energetické politiky jednat až na konci roku. „A bylo by divné pracovat v Česku na něčem bez ohledu na to, co vymyslí Evropa,“ dodal.

Evropská unie už dříve ohlásila nové cíle ohledně obnovitelných zdrojů. Po krizi na Ukrajině bude zřejmě víc řešit energetickou soběstačnost se snahou omezit závislost na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Česká republika nemusí podle expertů tuto závislost příliš řešit. Z Ruska sice pochází přibližně 65 procent roční spotřeby zemního plynu, ty však lze v případě zastavení dodávek okamžitě čerpat ze zásobníků skladujících zhruba tříměsíční spotřebu a později nahradit dovozem z jiných oblastí.

Podobně je to s ropou, kde však vláda momentálně řeší jiný problém. Jde v něm o budoucnost rafinerií v Kralupech a Litvínově a konkrétně zřejmě o to, zda a v jakém objemu budou nadále vyrábět motorová paliva. Polský vlastník petrochemické skupiny Unipetrol navrhuje, aby český stát odkoupil podíl, který nyní nabízí jeden z akcionářů českých rafinerií, italská společnost ENI. „Česká vláda v minulých týdnech opakovaně zdůrazňovala zájem na pokračování činnosti rafinerií,“ uvádí se v tiskové zprávě vydané po schůzce ministrů Mládka a Babiše s nejvyšším vedením společnosti PKN Orlen. l

Obhájit dotace pro spalování odpadu bude nadlidský úkol

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče