Elektronická evidence chaosu

07. listopadu, 00:00 - Petr Weikert
07. listopadu, 00:00

Největší omyly Babišovy metly na šedou ekonomiku Pořádek není zadarmo. Robert Vojáček, spoluzakladatel projektu LidskáSíla.cz, se připravuje se svojí rmou na elektronickou evidenci tržeb. Platformu, která se specializuje na úklid domácností, vyjde novinka ministerstva nancí zhruba na 300 tisíc korun. Nejzásadnější počin Sobotkova kabinetu, který má údajně bojovat s šedou ekonomikou a přinést spolu s kontrolním hlášením státu 28 miliard korun ročně, právě teď vstoupil do testovacího provozu a za tři týdny startuje naostro.

Zlatá karta

LidskáSíla začínala jako malý pražský startup v roce 2015. Za půl roku ale nasbírala přes šestnáct set zákazníků a nyní její dámy, jak říká paním, které v domácnostech uklízejí, pracují i v Brně nebo Plzni.

Zjednodušeně řečeno, Robert Vojáček stál u zrodu nápadu, který přetavil v úspěšný malý byznys.

Teď má však jeho rma před sebou novou výzvu. Přijde v přepočtu na tři sta tisíc korun (hlavně v čase programátorů) a přínos má přinejmenším sporný, ne­li nulový. Řeč je o elektronické evidenci tržeb (EET) a jedné z jejích slabin, které se týdeník Euro rozhodl zmapovat. Ona slabina se týká právě e­shopů.

Původní informace ministerstva nancí byly takové, že pod EET budou spadat podnikatelé a živnostníci, kterým přijde do ruky hotovost. Jenže až při podrobnějším přečtení zákona se ukázalo, že pod jeho účinnost budou náležet i e­shopy. Aby to nebylo tak jednoduché, ne všechny, jen ta část jejich plateb, kterou zákazníci udělají po internetu kartou, prostřednictvím šeku, dárkového poukazu či hotovosti. Na dobírku se EET nevztahuje. LidskáSíla má v tomhle trochu smůlu, jinak než kartou se u ní platit nedá. „Přitom máme platební metodu přes ČSOB, kde je vše už jednou evidované a nemáme šanci žádné údaje zkreslit,“ říká Robert Vojáček. Proč takové transakce spadají pod EET, ministerstvo nancí nikdy věrohodně nevysvětlilo. Ministr Andrej Babiš pouze prohlásil, že další výjimky za zákona poskytovat nebude, aby ho nerozmělnil.

A ještě jednu povinnost e­shopy mají. Poslat zákazníkovi jakýsi dobropis, či chcete­li elektronickou účtenku.

Kopie jde pak na ­ nanční úřad. A jak se zákazníci na internetu chovají? Klikají, mění objednávky. Pro elektronický obchod to pak znamená vystavit storno a posílat nové dobropisy. „Budeme přenastavovat objednávkový systém, což zabere dva týdny až měsíc,“ popisuje Robert Vojáček.

Samotné přizpůsobení se EET pro LidskouSílu prý nebude problémem, Vojáček sám se ani nepovažuje za kritika systému, příklad tohoto elektronického obchodu je ale dokladem toho, jak už od začátku projekt ministerstva nancí za desítky milionů kulhá. „Obecně není dobré, že vzniká další překážka ke startu podnikání.

My máme své daňaře, právníky, IT specialisty a nebude pro nás problém na EET přejít. Když si ale vzpomenu, jak jsme začínali, chtěli být soběstační a při zapisování ‹rmy se pak třikrát vraceli z obchodního rejstříku, přijde mi, že pro začínající podnikatele bez většího finančního zázemí vzniká další problém,“ říká Vojáček.

Vzh ru do Asie

Že zrovna internetové obchody jsou tématem, na nějž při zavádění EET autoři nápadu příliš nemysleli, potvrzuje i Jan Vetyška, šéf Asociace pro elektronickou komerci (APEK). „U každého e­shopu záleží na modelu, jak funguje. Vždy se však bude pro většinu z nich jen z hlediska implementace jednat o citelný náklad,“ říká. Asociace se nyní snaží s ministerstvem nancí doladit počáteční chyby. Jan Vetyška věří, že nedojde na katastro cké scénáře. „Odklad nebo výjimku v tuto chvíli moc neočekáváme. Spíše je zde možnost, že kompetentní osoby pochopí, že platba kartou přes platební bránu na internetu má vlastně charakter bankovního převodu, a toto se upřesní v metodice,“ říká.

Dopady EET v internetovém světě jsou podle něj fakt, se kterým se musejí obchodníci vyrovnat. Ukazuje se ale ještě další slabina systému. Ministerstvo ­ nancí má takové požadavky, které při napojení e­shopů na EET nejdou technicky splnit. „Nejpozději v momentě platby za zboží by měl obchodník odeslat informaci do systému EET. V praxi ale narážíme na problém, že mezi platbou a odesláním noti‹kace platební brány obchodníkovi vzniká prodleva až v řádu desítek sekund. Zároveň vlastně nelze zajistit s ohledem na množství přenášených dat, aby byl obchodník napojen online na přehled noti­ ‹kací z platební brány. V praxi je tak v zásadě neřešitelné odeslání informace do systému EET v souladu s uvedenými požadavky,“ říká Vetyška.

Pro tuzemskou scénu e­commerce je to další nejistota. Obchody na internetu přitom hrají stále větší roli. Z 51 miliard v roce 2012 se trh vyšvihl na letos očekávaných 130 miliard korun, přičemž odborníci předpokládají další růst.

Jiná slabá stránka internetového prodeje je spojena se zahraničními obchody.

V Česku mohou legálně prodávat a prostřednictvím platebních karet přijímat od Čechů peníze, nicméně stejné povinnosti jako na tuzemské e­shopy se na ně nevztahují. Z pohledu obchodníků to nejsou právě rovné podmínky. Proto také někteří provozovatelé e­shopů, s nimiž týdeník Euro hovořil, sondují podnikatelské prostředí v zahraničí, kam by své virtuální obchody přesunuli, aby se vyhnuli nákladům spojeným s EET. „Přemýšlím o přeregistraci do Bangkoku,“ řekl týdeníku Euru pod podmínkou anonymity jeden z obchodníků.

Velká vyhýbaná

Otázky vyvolává i postupný start EET. Od letošního 1. prosince do něj jako první spadnou ubytovací zařízení a restaurace. Další provozy se pak v dalších vlnách budou přidávat až do června 2018. Jeden z poskytovatelů pokladních systémů, konkrétně Dotykačka, proto přichází na přání svých zákazníků s pokladnou, která má tlačítko s názvem „ne skalizovat“, tedy „vyjmout z EET“. K čemu se to hospodským hodí? Když si host vezme jídlo s sebou, nemusí restaurace takové jídlo přiznávat v EET. Platí to i pro párky v rohlíku, zmrzliny a vše ostatní, co host nezkonzumuje přímo u stolu v podniku. Potrvá to až do nájezdu poslední vlny EET v červnu 2018. Dá se proto čekat, že „take away“ náhle získá v Česku na popularitě.

Pak je tu ještě prostor pro takzvané doplňkové služby. V praxi jde třeba o to, že kadeřnice prodává kosmetiku.

Maloobchod, tedy i prodej kosmetiky, spadá pod EET od 1. března 2017.

Nicméně pokud prodá kosmetiky málo (tržby z ní nepřesáhnou 49 procent celkových nebo 175 tisíc za rok), může se přidat až v poslední vlně EET spolu se svojí hlavní činností. Pod doplňkový prodej samozřejmě spadá více věcí, třeba malé občerstvení v kině nebo na koupališti. Opět se dá očekávat, že vedlejší činnosti budou vycházet těsně na hranici nespadající pod EET.

U spropitného pak také platí dvojí metr. Pokud majitel restaurace rozhodne, že patří číšníkům a kuchařům, nebude pod EET spadat (ovšem mělo by se danit jako součást mzdy, což se bude asi jen těžko dít). Když si bude chtít majitel nechávat „trinkgeld“ pro sebe, musí ho do EET zahrnout. Tedy opět vzniká prostor pro dohodu a dělení.

Dříve či později ale v EET tak lehce bruslit nepůjde. I proto si podnikatelé mezi sebou posílají recepty, jak se povinnosti úplně vyhnout. Jedním z nich je mít dvě pokladny, jednu napojenou na servery nanční správy, jednu ne.

Problém je pouze v tom, při kontrole ji schovat a také moc nevybočovat z průměru.

Úředníci totiž budou tržby kontrolovat, a když obdobný podnik na stejné ulici vydělá desetkrát více, pozná se to pouhým porovnáním dat. Hostinští také uvažují o zřizování uzavřených klubů, kam nebudou mít úředníci přístup.

Očekávají, že se budou moci vyhnout kontrolám a přes EET pouštět jen část plateb. Objevují se i tipy na klamavý software, který dokáže zamíchat položkami v pokladním systému. Pokud ho ale podnik používá pro kontrolu zásob, přidělá si problém, stejně jako když si zákazník rozhodne číslo své účtenky ověřit.

Existují i méně průhledné metody.

Například restaurace se dohodne s blízkými rmami, obslouží jejich zaměstnance a pak pošle firmě fakturu. Protože nepůjde o hotovost, nebude platit povinnost EET. Oba subjekty se pak můžou domluvit na protislužbách a část prodaných jídel nefakturovat. Od evidence jsou osvobozeny i neziskové organizace, nicméně hospodským se nevyplatí podobné podniky zřizovat. Jejich kavárničky pod EET nakonec spadnou.

Český klídek

Samotné pořízení pokladen a systémů pro evidenci tržeb zrodilo nový byznys. Firmy se předhánějí v tom, která nabídne podnikatelům lepší řešení.

Společnost eet1 dokonce garantuje vrácení peněz. Kdyby do 30. listopadu vláda EET odpískala, rma by vrátila zákazníkům peníze za své zboží.

Základní řešení systému s mobilním telefonem a malou tiskárnou stojí už kolem pěti tisíc korun plus měsíční paušál v řádech stokorun.

Systém se hodí pro stánkaře nebo drobné řemeslníky. Večerky či menší restaurace vydají za pokladnu s tiskárnou a EET boxem jednorázově kolem deseti tisíc. Velké počítačové pokladní systémy s dotykovým displejem a bohatým softwarem zahrnujícím i skladovou evidenci vyjdou pak i na 50 tisíc. Jak ukazují průzkumy z okolních zemí, například ze Slovinska, Češi se chovají při zavádění online přehledu tržeb zcela standardně. Tedy nechávají vše na poslední chvíli. Již zmíněná rma eet1 si nechala vypracovat v srpnu průzkum, podle něhož 84 procent podnikatelů spadajících do první vlny EET nemělo vhodný pokladní systém. Stejné zkušenosti potvrzuje z čerstvého průzkumu i Dotykačka. Jistý koneckonců není ani větší výběr DPH, alespoň po dle dat z Evropy. Podle serveru Hlidacipes. org, který se na téma blíže zaměřil, se zatím nepodařilo doložit, že nový nástroj proti daňovým únikům skutečně zabral. Výběr DPH kopíruje ekonomický růst či pád a vliv elektronických pokladen na tom nic nemění. Takže když nic jiného, alespoň nám čeští podnikatelé neustrnou. Jen to štábní cvičení nebude zadarmo.

Obecně není dobré, že vzniká další překážka ke startu podnikání.

Vlny EET

? 1. prosince 2016 Restaurace a ubytovací zařízení, jako jsou například hotely, kempy, ubytovny či penziony

? 1. března 2017 Maloobchodní prodejny včetně stánků, velkoobchody

? 1. března 2018 Výrobci potravin (pekaři, řezníci cukráři a další), rostlinná a živočišná výroba, taxislužba, železniční doprava, silniční nákladní doprava, právníci a účetní, autoservisy, veterinární činnost, zdravotní péče

? 1. června 2018 Výroba oděvů a textilu, výroba papíru a produktů z něj, zpracování dřeva, kovodělná výroba, opravy a instalace strojů, specializované stavební činnosti (pokrývači, malíři, elektrikáři…), opravy počítačů pro domácnost, poskytování služeb (masáže, kadeřnictví…) Které firmy se vyhnuly EET

Firmy v energetice a hospodářství, banky, pojišťovny, penzijní a investiční společnosti, držitelé poštovní licence, stát a územně samosprávné celky, příspěvkové organizace Když si host vezme jídlo s sebou, nemusí restaurace takové jídlo přiznávat v EET. Platí to i pro párky v rohlíku, zmrzliny a vše ostatní, co host nezkonzumuje přímo u stolu v podniku. Potrvá to až do nájezdu poslední vlny EET v červnu 2018. Dá se proto čekat, že „take away“ náhle získá v Česku na popularitě. Zahraniční obchody mohou u nás legálně prodávat a prostřednictvím platebních karet přijímat od Čechů peníze, EET se jich ale netýká.

Příjmy nepodléhající EET

? Ze stravování a ubytování žáků a studentů poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením

? Z jízdného nebo související platby hrazené v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob

? Z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků

? Na palubě letadel

? Z osobní železniční přepravy

? Pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu

? Z provozování veřejných toalet.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče