Ekonomická síla V4 stoupla o polovinu

19. května 2014, 00:00 - Jan Jedlička, Juraj Kotian, Rainer Münz
19. května 2014, 00:00

Předpovědi obrovského růstového potenciálu východního bloku se naplnily. Co dál členství v EU přineslo, rozebírá analýza České spořitelny

Čtveřice Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko přišly do Evropské unie s počtem obyvatel přesahujícím 64 milionů, což představuje 13 procent z EU28. Jejich celkový ekonomický výstup v roce 2003 činil jen okolo 3,7 procenta průměru dnešní EU28. Po deseti letech členství v EU se však tyto země staly ekonomicky silnějšími a jejich význam pro Evropskou unii vzrostl. Ekonomická síla zemí V4 vzhledem k EU28 měřená ukazatelem HDP se za posledních deset let zvýšila téměř o polovinu na 5,4 procenta. Ekonomický význam je nejvíce patrný v oblasti zahraničního obchodu. Podíl exportů zemí V4 vůči EU28 během deseti let vzrostl z 5,8 procenta na 9,1 procenta. Skok v HDP Během posledního desetiletí se ekonomiky zemí V4 v oblasti příjmů silně přiblížily ostatním zemím EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele zemí V4 měřený standardem kupní síly se zvýšil ze 49 procent průměru EU15 v roce 2003 na 65 procent v roce 2013. Tím se rozdíly v příjmech mezi zeměmi V4 a starými členskými státy EU snížily o třetinu.

V souladu s teorií přibližování příjmů země s nižší počáteční ekonomickou úrovní (jako je Slovensko a Polsko) rostly mnohem rychleji než vyspělejší Česká republika. Maďarsko v příjmové konvergenci bohužel trochu zaostalo, zejména v důsledku domácích politických chyb. Dvouciferný deficit v období let 2003 až 2006 a neortodoxní opatření podkopaly růstový potenciál Maďarska, který překonalo jak Polsko, tak Slovensko.

Lepší kvalita života Pokrok zemí V4 je patrný i v jiných ukazatelích, jako např. v indexu kvality života. Tři ze čtyř zemí V4 za posledních deset let poskočily v žebříčku kvality života směrem nahoru, navíc Česká republika předčila i Itálii a Spojené království.

Index je sestaven z průměrného pořadí zemí v hodnocení deseti ukazatelů, které podle Eurostatu mají významný vliv na kvalitu života (jako je např. střední délka života, předčasné ukončení školní docházky, příjmová nerovnováha, rozdíl v platech mezi muži a ženami apod.). V posledních deseti letech patřilo Slovensko, Česká republika a Polsko mezi pět zemí, jejichž skóre se zlepšilo nejvíce. Maďarsko se naopak umístilo na předposledním místě před Řeckem.

Růst bohatství Můžeme říci, že členství v EU má celkově pozitivní dopad na rozvoj a bohatství zemí V4.

Ale je poměrně těžké velikost těchto účinků přesně změřit. Vzhledem k porovnání průměrného růstu zemí V4 vůči vybraným zemím EU odhadujeme, že díky členství v EU se průměrný roční růst HDP v zemích V4 zvýšil o jeden procentní bod za posledních deset let.

Výrazně se také zvýšil příjem v nominálním vyjádření. Od svého vstupu do EU mají více než dvojnásobnou hodnotu ukazatele HDP na obyvatele v eurech na Slovensku a Polsku. V České republice došlo za posledních deset let k více než 70procentnímu nárůstu, zatímco v Maďarsku pouze k 36procentnímu růstu HDP na obyvatele v eurech. Nicméně i tak je růst zemí V4 dost velký pro překonání starých zemí EU15.

Kurzové výkyvy Přibližování HDP v nominálních hodnotách bylo silně ovlivněno výkyvy směnných kurzů, kdy znehodnocení měn zemí V4 během krize zpomalilo, nebo dokonce částečně odvrátilo proces sbližování.

Maďarsko je jedinou zemí, kde je aktuální měna slabší (–22 procent oproti euru) v porovnání s dobou před jeho vstupem do EU.

Důvodem je zejména vysoká vnější nerovnováha při vstupu země do EU a vysoká akumulace zahraničního dluhu.

Slovenská měna posílila nejvíce ze zemí V4 (26 procent do poloviny roku 2008), neboť se Slovensko rozhodlo připojit k euru, které chránilo měnu proti vysokým výkyvům v průběhu finanční krize. Navíc se Slovensku podařilo stanovit fixní přepočítací koeficient na svém maximu v roce 2008 při horní hranici fluktuačního pásma.

Přijetí eura bylo nicméně spojeno s náklady, které nebyly před vypuknutím finanční krize tak zřejmé. Zafixování směnného kurzu na vysoké úrovni sice pomohlo zkrotit inflační riziko spojené se zavedením eura na Slovensku, ale naopak uškodilo, když region zasáhla krize a jeho měna nemohla depreciovat jako měny ostatních zemí skupiny V4. Slovensko tak ztratilo deset až 15 procent cenové konkurenceschopnosti vůči zemím V4 právě kvůli silnému a rigidnímu měnovému kurzu.

Tento šok do sebe vstřebal hlavně trh práce, a proto nezaměstnanost na Slovensku vyskočila více než v jiných zemích V4. Zelená pro export Členství v EU rozšířilo exportní příležitosti států skupiny V4. Vzhledem k tomu, že tři ze čtyř zemí V4 (Slovensko, Maďarsko a Česká republika) patří mezi pět nejotevřenějších ekonomik EU, jedná se o jednu z nejdůležitějších výhod, které region získal. Země V4 tak předbíhaly v růstu exportu staré členské státy. Jejich exporty rostly třikrát rychleji než v případě států EU15. Region V4 je nyní čtvrtým největším exportérem v EU28 (v roce 2003 byl na šestém místě), čímž se stal opravdovou těžkou váhou mezi evropskými vývozci. Nejvíce export rostl díky vývozům do starých členských států. Ale země skupiny V4 byly úspěšné i na vnějších trzích – jejich exporty do zemí mimo EU28 se od roku 2003 zčtyřnásobily. Rozšíření EU znamenalo jedinečnou příležitost pro firmy v západní Evropě, aby si rozšířily či nově vybudovaly produkční kapacity v zemích V4, což by je učinilo konkurenceschopnějšími jak na vnitřním trhu EU, tak na trhu vnějším.

Výroba aut se stala nejprominentnějším exportně orientovaným odvětvím v zemích V4, jež vytrvale překonávaly produkci automobilů starých členských států a staly se po Německu jejich druhým největším výrobcem. Cenová konvergence musela postupovat v souladu s příjmovou konvergencí. Rozdíl cenových hladin obchodovatelného zboží byl vždy velmi malý – největší potenciál měla cenová konvergence služeb. Cenová hladina zemí V4 se zvýšila v roce 2012 na 56 procent úrovně EU15, v roce 2003 to bylo 46 procent. Došlo tedy ke sblížení cen o pětinu.

Výhodnější dluhopisy Členství v EU přineslo zemím V4 také snížení rizikové prémie. U dlouhodobých vládních dluhopisů došlo krátce před vstupem do EU a v několika dalších letech ke snížení spreadu. To se netýká Maďarska, které bojuje s nedostatečnou fiskální disciplínou a zvyšující se nestabilitou. Během finanční krize dosáhly spready maximálních hodnot, ale teď jsou opět, s výjimkou Maďarska, zpátky pod předvstupními úrovněmi.

Předtím než se státy skupiny V4 staly členy EU, zastávaly spodní příčky evropských ratingových žebříčků. Podle dlouhodobého hodnocení S&P bylo v lednu 2004 Slovensko 25. z 28 současných členských států. Od té doby se státy Česko, Polsko a Slovensko staly jedněmi z mála, jejichž rating se zlepšil. V ratingovém hodnocení se vyšplhaly o osm až 12 pozic a dnes patří k 14 nejlépe hodnoceným zemím EU28. Toto se netýká Maďarska, které svůj potenciál promarnilo. Velikost veřejného a zahraniční dluhu, který se naakumuloval za poslední dekádu, a nekonvenční opatření (která podkopala budoucí růst maďarské ekonomiky) vedly ke snížení ratingu Maďarska o pět stupňů. Maďarsko nyní patří ke skupině pěti zemí z EU28 s nejhorším ratingem od S&P.

Divergence ekonomického vývoje zemí V4 byla silně určena finanční krizí – záleželo na zranitelnosti jednotlivých zemí, stejně jako na reakci hospodářské politiky. Kvůli již v tehdejší době vysokému veřejnému i zahraničnímu dluhu mělo Maďarsko daleko méně možností, jak hospodářsky zasáhnout na začátku krize, než Česko, Polsko a Slovensko, které si mohly dovolit zvýšit své schodky skrze automatické stabilizátory. Navíc Česká republika a Polsko nebyly závislé na přílivu kapitálu ze zahraničí a depreciace neměla tak devastující účinky na spotřebitele jako v Maďarsku (kvůli nižšímu počtu FX úvěrů v Polsku, resp. žádným FX úvěrům v Česku).

Větší imunita vůči krizím Po deseti letech v Evropské unii a razantní úpravě salda zahraničního obchodu se region V4 stal odolnější vůči krizím. Deficit běžného účtu platební bilance se oproti hodnotám 20 až 30 miliard eur z minulého desetiletí přiblížil k nule. To znamená, že region je méně závislý na přílivu kapitálu a že je na stabilnější růstové trajektorii.

Kromě Francie a Velké Británie (s deficity běžného účtu 27, resp. 83 miliard eur v roce 2013) v současnosti není v EU členská země, které by měla hluboké schodky běžného účtu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče