ECB nakupuje

16. března 2015, 00:00 -
16. března 2015, 00:00

Evropská centrální banka (ECB) společně s centrálními bankami členských zemí eurozóny zahájila avizovaný program nákupu státních dluhopisů, který má podpořit růst ekonomiky a odvrátit deflaci

Toužebně očekávané účinky intervence • Snížení výnosů u vládních a korporátních dluhopisů by mělo podpořit ochotu komerčních bank půjčovat firmám i domácnostem a zároveň i poptávku po úvěrech.

• Navození očekávání mírné, ale pozitivní inflace by mělo přesvědčit firmy i spotřebitele, že nemá cenu odkládat poptávku po předmětech dlouhodobé spotřeby a investičním zboží.

• Velmi levné financování vládního dluhu představuje nezanedbatelnou úsporu pro veřejné rozpočty: výnos u desetiletých italských dluhopisů klesl díky intervencím na 1,124 procenta, španělských na 1,173 procenta a irských na 0,799 procenta ročně (stav k 9. 3. 2015).

• Pokles výnosů tlačí na euro (investoři hledají výnosnější zahraniční aktiva, ale musejí nejdříve prodat dluhopisy a vyměnit eura), které je nejslabší za 12 let. Pokud americká centrální banka Fed přikročí ke zvednutí sazeb, dostane se zřejmě dolar na paritu s eurem.

• Slabé euro pomáhá exportérům z eurozóny a mělo by mít příznivé účinky i na zaměstnanost, vytížení kapacit a investice.

Další vzpruha: nízké ceny ropy • Nízké ceny komodit sice tlačí dolů i cenové indexy, ale kladné rysy levné ropy u čistých dovozců v eurozóně jasně převažují.

• Cyklickému, i když slabému oživení v eurozóně pomáhájí také nízké ceny dovážených komodit, především ropy, což se promítá do růstu disponibilních příjmů domácností i rentability většiny firem.

Kolik 60 miliard eur měsíčně, celkem až 1,1 bilionu eur

Co se nakupuje Sekuritizované cenné papíry s podkladovými aktivy firemní sféry; vládní dluhopisy členů eurozóny; hypoteční zástavní listy emitentů z eurozóny; nákupy; nesmějí nakupovat cenné papíry, které nemají odpovídající bonitu, na straně druhé nesmějí nakupovat ani top dluhopisy, které dnes mají negativní výnos vyšší než –0,2 procenta

Kdo nakupuje ECB samotná a národní banky ze zemí eurozóny

Od kdy dokdy Od března 2015 do září 2016, respektive do té doby, než ECB uvidí na inflační cíl dvě procenta („blízko, ale méně než“)

Ohlášeno 22. ledna 2015

Zahájeno 9. března 2015

Současné předpovědi hovoří o růstu HDP eurozóny

V roce 2015 o 1,5 %

2016 o 1,9 %

2017 o 2,1 %

Co brzdí růst v eurozóně? 1) Stále vysoká zadluženost domácností i firemního sektoru tlumí poptávku po úvěrech.

2) Slabé tempo strukturálních reforem, jež by měly podpořit zaměstnanost a investice.

3) Nejistota kolem Řecka, které se dostává do finanční tísně (článek 123 Lisabonské smlouvy zakazuje monetizaci dluhu, tedy tištění peněz centrální bankou za účelem přímého nákupu vládních cenných papírů; řecká národní banka tak může realizovat pouze nákupy vládních dluhopisů na sekundárním trhu).

Jak je vidět, bilanční suma ECB je podstatně menší než jejího amerického protějšku Fedu a bude menší i po nyní zahájených intervencích (euro se blíží k paritě s dolarem). Od roku 2012 bilanční suma ECB setrvale klesala a nynější nákupy cenných papírů – i kdyby skutečně dosáhly do září 2016 až 1,1 bilionu eur – představují ekvivalent asi sedmi procent HDP eurozóny.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče