Dynamika štěstí

20. října 2014, 00:00 - LUKÁŠ KOVANDA
20. října 2014, 00:00

POPEKONOMIE Narcisové mívají hroší kůži, jdou tak za svým urputněji než lidé, kteří se vidí realisticky

Každý, kdo chce investovat prostřednictvím podílového fondu, si dříve či později přečte známou formulku: „Dosavadní výkonnost není indikátorem výkonnosti budoucí.“ Odborný výzkum ale přesto dokládá, že dosavadní výkonnost fondu je tím nejdůležitějším kritériem, podle něhož se investor rozhoduje, kam dá své peníze ke zhodnocení. Dopadá to pak mnohdy tak, že investoři „honí“ vysoké výnosy, jenže těch už vybraný fond nedosáhne – a investoři v průměru končí s méně penězi.

Hlavním důvodem je fakt, že tíhnou k záměně obyčejného štěstí za nadprůměrnou schopnost manažera fondu. Zákony pravděpodobnosti mluví jasně: čím více fondů na trhu působí, tím spíš některé z nich dosáhnou nadprůměrného výnosu čistě díky štěstí, nikoli umu daného manažera. I v Česku, kde existuje asi 200 podílových fondů, může být ono prosté štěstí zásadním příspěvkem k výnosnosti mnohých z nich.

Psychologové dobře vědí, že lidé svůj úspěch přisuzují vlastním schopnostem, kdežto selhání svádějí na okolnosti, které nemohli ovlivnit. A tak si i fondový manažer, který uspěl čistě na základě štěstí, s klidným svědomím sám sobě namluví, že je vlastně výjimečně talentovaný. Pokud má štěstí delší dobu, třeba i dlouhá léta, upevňuje se v něm až narcistické přesvědčení o vlastní neomylnosti.

Úspěch, zejména ten trvalejší, tedy posiluje narcistické sklony a vede k přebujelému sebevědomí. A to i tehdy, když je dán náhodným štístkem, a nikoli objektivními schopnostmi.

Jenže příčinnost běží oběma směry – narcistické sklony a přebujelé sebevědomí jsou také jedněmi z nejzaručenějších determinant (ne)úspěchu v životě. Nyní už jde o úspěch, který není dán štěstím, ale třeba prostým faktem, že – jak uvádí Michael Maccoby v knize The Productive Narcissist – narcisové mívají hroší kůži, a dokážou tak za svým cílem jít urputněji než lidé, kteří se vidí „jen“ realisticky.

Možná, že Bill Gross, donedávna šéf největšího dluhopisového fondu na světě Pimco, opravdu umí. Nemusel mít ale štěstí po celých 43 let, kdy v Pimku působil. Třeba se na něj usmálo jen jednou kdysi dávno, když začínal. Prvotní štěstí, možná spouštěč závratné kariéry, v něm mohlo upevnit pocit vlastní neomylnosti, který mu následně výrazně pomáhal k dalším a dalším úspěchům. K těm už štěstí nepotřeboval, stačil narcismus.

V životě, a zdaleka to neplatí jen pro fondové manažery, zjevně často postačí kapka štěstí. Podaná ovšem ve správný okamžik, která zažehává neustávající vzlet k hvězdám.

O autorovi| LUKÁŠ KOVANDA hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí…
Nové Audi A8 dostane unikátní podvozek, který reaguje na nerovnosti i riziko kolize
Nejlepším motorem roku 2017 je osmiválec Ferrari. Poprvé se volil také nejlepší elektromotor
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Že jste ještě neviděli Porsche 911 GT2 RS? Nevadí, stejně už je vyprodané
Technologie
Tahle zahnutá výloha je ve skutečnosti obří flexibilní OLED panel od LG
Stahujte zdarma zombie co-op řežbu Killing Floor. Ale musíte si pospíšit
Intel zlevnil všechny Xeony Phi. Nejvýkonnější modely víc než o polovinu
Steam rozjel letní výprodeje her. Nákupní horečku mu ale překazili „hackeři“
New York Times diskuze nezruší. Hloupé komentáře bude mazat umělá inteligence
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít