Article, show

Dvě tváře německého integračního nadšení

27. srpna 2012, 00:00 - Tomáš Pergler
27. srpna 2012, 00:00

EUROGLOSA

Proklamace a realita se v politice mnohdy rozcházejí.

Asi nepřekvapí, že to platí i pro přístup německé vlády k utužování evropské integrace.

Zatímco navenek kancléřka Angela Merkelová pléduje pro užší hospodářskou i politickou spolupráci, ve skutečnosti se Berlín k některým konkrétním návrhům, jež by firmám v Evropské unii skutečně umožnily fungovat jako na jednotném trhu, staví odmítavě.

Jedním z aktuálních příkladů, že vzletná slova a praxe k sobě mají daleko, je německý odpor vůči zřízení evropské eseróčky, neboli Societas Privata Europaea (SPE). Tato celoevropská právní forma by hlavně malým a středním podnikům usnadnila expanzi do dalších států unie. Dosud musí společnosti s ručením omezeným zakládat v každé zemi zvláštní pobočku a s tím se pojí spousta administrativy, času a finančních nákladů. Pokud by fungovala SPE, většina z této zátěže by odpadla. Firmě by stačilo založit si jedno sídlo a v základech podnikání by se ve všech státech řídila podle jednotných regulí.

Unijní eseróčka by navázala na již fungující model evropské veřejné společnosti (SE), který využívají hlavně velké koncerny nebo sítě poradenských firem. Z českého pohledu by šlo jistě o zajímavou příležitost, například pro středně velké stavební společnosti. Příslušný návrh ovšem leží už téměř rok a půl u ledu. Na jednání Rady ministrů v březnu 2011 ho potopily Německo a Švédsko, když odmítly kompromisní návrh tehdejšího maďarského předsednictví. Dohoda ztroskotala hlavně na neshodách o výši základního kapitálu, nastavení registrace firem či požadavku na souhlas od zaměstnanců.

Jak ale vypátral německý list Handelsblatt, Bruselu už došla trpělivost a komisař pro vnitřní trh Michel Barnier se hodlá obejít bez německého ano. Šušká se, že by chtěl využít takzvané „posílené spolupráce“. Tento instrument umožňuje podle Smluv o EU devíti a více státům Evropské unie pokročit s určitým opatřením, které považují za důležité, ale blokuje je menšina členských států. Ostatní země EU mají právo zapojit se do posílené spolupráce, kdy chtějí.

Němečtí politici se teď obávají, že utrpí budou blamováni před svými voliči. Vtip totiž tkví v tom, že ačkoli by se Berlín k nové legislativě nepřipojil, musel by strpět, kdyby si firmy SPE zvolily Německo za svoje sídlo. Národní úřady příslušné země by totiž nemohly zasahovat do registračního procesu. Ve skutečnosti ale Němci nejsou jednotně proti. Riziko „u nás bez našeho souhlasu“ vadí hlavně odborům, podnikatelské organizace zaměřené na exportní výrobu naopak pravidlo podporují. Například strojírenský svaz VDMA apeloval už loni otevřeným dopisem na poslance Spolkového sněmu, aby se o evropské s. r. o. zasadili. l

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Papíry jsme jim nevytiskli aneb o reálném založení chovné stanice
Připojištění na dovolenou? Nutnost, nebo zbytečnost?
Poroste rychleji USA nebo eurozóna? MMF upravil předpovědi
Auta
Škoda odstartovala sériovou výrobu modelu Karoq. První…
První autonomní Kamaz bude nasazen během fotbalového mistrovství
Po Francii chce prodej aut se spalovacím motorem zakázat také Velká Británie
Galerie na středu: Na tyto tříválce vám nestačí ani půl milionu
Německo chce neupraveným autům z aféry Dieselgate odebrat registraci
Technologie
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Ransomware v posledních dvou letech vydělal přes 25 milionů dolarů
Chrome 60 lepí 40 děr a podporuje Touch Bar na nových Macboocích Pro
Core i7-8700K má prý turbo 4,7 GHz. I při zátěži šesti jader může běžet nad 4 GHz
Web si oddychne. Adobe plánuje ukončit vývoj a podporu a Flashe v roce 2020
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít