Dva roky od prohibice

22. září 2014, 00:00 - Jan Hrbáček •
22. září 2014, 00:00

Podíl pančovaných lihovin na trhu klesl po metanolové aféře na desetinu, lidé kupují lepší značky

Situace na českém trhu s lihovinami se po dvou letech od prohibice vyhlášené po vlně otrav pančovaným alkoholem relativně stabilizovala. Přestože se podařilo téměř eliminovat jedovatý metanol, nelegální alkohol stále představuje asi desetinu trhu.

„Černý trh byl částečně zlikvidován vlivem nové legislativy, opatřeními vůči distributorům a prodejcům i zodpovědností spotřebitelů. Z trhu zcela nevymizel, jeho podíl odhadujeme na deset procent, před aférou se pohyboval kolem 25,“ uvedl na setkání Euro Regional ve Vizovicích předseda Potravinářské a Agrární komory Miroslav Toman.

Po prohibici vzrostl dovoz zahraničních lihovin, oproti předchozím rokům je nárůst dokonce dvojciferný. Současně došlo k vyčištění trhu, podíl takzvaných konzumních lihovin výrazně poklesl, konzumenti se začali více soustřeďovat na zavedené značky.

Partner KPMG pro potravinářství a nápojářství Karel Růžička uvedl, že Češi jsou dnes při konzumaci alkoholu výrazně obezřetnější. Z průzkumu, který jeho společnost provedla, například vyplynulo, že se po metanolové aféře začalo zajímat o konkrétní značku alkoholu, který pije, 54 procent Čechů.

Vysoká spotřební daň Podle Pavla Dvořáčka, generálního ředitele likérky Rudolf Jelínek, hlavní příčinou poptávky po pančovaném alkoholu byla a je vysoká spotřební daň. „Čím vyšší je, tím je větší motivace zákazníků a rádoby podnikatelů ji obejít,“ prohlásil Dvořáček, jehož firma setkání ve Vizovicích uspořádala. Hlavním patronem akce byla společnost KPMG Česká republika, partnerem Česká spořitelna.

V letech 2007 až 2009 činilo inkaso ze spotřební daně z lihu průměrně 7,1 miliardy korun ročně. Když počátkem roku 2010 stoupla daň z litru stoprocentního alkoholu na 285 korun, inkaso kleslo na 5,8 miliardy. V „metanolovém“ roce 2012 se pak na dani vybralo šest miliard, vloni 6,6 miliardy korun. „Bez metanolové kauzy tak stát přišel o 400 milionů korun. A sáhněme si do svědomí, jestli jsme se zvýšenou spotřební daní začali méně pít. Myslím, že nikdo,“ vypočetl Dvořáček.

Drahé koncese Pročištění trhu výrazně pomohly novely příslušných zákonů, jejichž přijetí si metanolová aféra s téměř 50 oběťmi na životech vyžádala. „Před změnou zákona mohly prodávat alkohol dva miliony lidí. Dnes je vydaných 78 tisíc koncesí na prodej alkoholu, kdyby to chtěl stát kontrolovat,“ podotkl Dvořáček.

Velcí lihovarníci logicky přivítali snížení objemu spotřebitelského pálení, chválí ale především nová bezpečnostní opatření – zavedení drahých koncesí na výrobu i prodej alkoholu či kamerové systémy v lihovarech.

Výrobci i distributoři musejí nově skládat kauce, odstupňované podle objemu obchodů či produkce, jež je regulována prostřednictvím kolků. Do 25 tisíc kusů odebraných kolků činí kauce půl milionu, větší distributoři či producenti musejí složit pět milionů korun.

Malí producenti ovšem považují tato opatření za diskriminační. „Všichni oficiální výrobci jsou potrestaní kaucí, která je v případě malých lihovarů (i nás) buď likvidační, anebo neskutečně problematická. Ne, opravdu nemáme na hotovosti pět mega, které bychom navěky poskytli státu jako výpalné za to, že můžeme podnikat,“ hovoří za všechny třeba firemní web malé rodinné pálenice Žufánek a synové z Boršic u Blatnice.

Dvořáček nicméně tvrdí, že obavy malých palíren jsou nepodložené. Kolků na označení láhví bylo totiž výrobci vyzvednuto stejně jako v předchozích letech. „Ta opatření jsou mnoha lidmi bombardována. Nejsou dokonalá, ale rozhodně je to posun k lepšímu,“ tvrdí. Šance pro malé palírny Velcí lihovarníci proto za aktuální problém považují záměr vlády stávající regulaci změkčit. Jde o zavedení takzvaného třetího pásma, které by se týkalo malých producentů. K pětimilionové a půlmilionové kauci tak má podle navrhovaných pravidel přibýt ještě třetí – ve výši sto tisíc korun pro výrobce s produkcí do dvou tisíc litrů čistého lihu ročně.

Právě tato část novely zákona, kterou na sklonku léta schválil kabinet a nyní čeká na projednání sněmovnou, otevírá podle Unie výrobců a dovozců lihovin prostor pro podvodníky.

Výrobci a distributoři nelegálního lihu by se podle kritiků mohli opět skrýt za malé pálenice či obchodní firmy.

Malí výrobci ovšem výhrady velkovýrobců považují za neférový lobbing. l

O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče