Důchodci, konečná, vystupovat!

04. února 2013, 00:00 - BLAHOSLAV HRUŠKA
04. února 2013, 00:00

Kvůli neustálým změnám důchodového pojištění Slováci fakticky odepsali druhý pilíř penzijního systému

Když vám do schránky přijde dopis od státu, znamená to obvykle dvě věci.

Buď jste něco zapomněli zaplatit a čeká vás tučné penále, nebo se vám vláda bude snažit vnutit nějakou skvělou službu, o níž byste jindy ani neuvažovali. Psaní, které v posledních týdnech dostaly na Slovensku tisíce rodin, splňovalo obě kategorie. Sociální pojišťovna (obdoba naší Správy sociálního zabezpečení), v něm nabádala, že až do konce ledna je možné vystoupit z druhého pilíře důchodového spoření, tedy ze soukromých fondů. A zároveň horovala za jistotu státem vyplácené penze.

Připomeňme, že dveře umožňující nejen výstup, ale i nástup do soupravy tažené druhým pilířem, otevřela vláda premiéra Roberta Fica potřetí – a pravděpodobně naposledy.

Důvod je nasnadě: Sociální pojišťovna (SP) vytváří ročně deficit ve výši 900 milionů eur, což je pětina všech vyplácených důchodů. Právě tuto sumu je nutné dodávat zvenčí. Šlo by asi zejména o příjmy z privatizace nebo půjčování peněz na finančních trzích. Slovenský erár za to platí v průměru čtyřprocentní úrok. A tak se Ficův kabinet snaží, aby lidé přestali své peníze spořit na podzim života u soukromníků a raději důvěřovali státem garantované penzi. V případě pětiměsíčního „okénka“, kdy bylo možné měnit účast na druhém pilíři, se ovšem slovenská vláda přepočítala. Ministerstvo práce na podzim kalkulovalo s tím, že se soukromé složky důchodového spoření vzdá 60 tisíc lidí a deset tisíc se naopak nechá zlákat pro vstup. Pro SP by to znamenalo, že si může zpět na své účty stáhnout 229 milionů eur. S touto částkou také Ficův kabinet počítal při přípravě letošního rozpočtu. Jenže zatímco deset tisíc nových pojistníků se skutečně za pět měsíců objevilo, výstup zvolilo nakonec jen 46 tisíc lidí. Jednorázová injekce tak bude o pětinu nižší, než se čekalo.

Milion pomýlených Vláda přitom jasně dávala najevo, že si Slováci špatně spočítali, co jim vyhovuje, a do druhého pilíře se nahrnuli zbytečně. „Ve druhém pilíři je asi milion pojistníků, kteří tam nemají co dělat,“ prohlásil ministr práce Ján Richter ze Smeru. Také v letácích, které SP rozesílala do slovenských domácností, nenápadně podsouvala nevýhodnost důchodového spoření ve fondech. Zatímco v tabulce celkového zhodnocení důchodových fondů za posledních sedm let (přesně tak dlouho na Slovensku fungují) uvádí cifry v nominální i reálné hodnotě po započtení inflace, sloupeček valorizace důchodů z prvního pilíře už znehodnocení dané inflací nezohledňuje. Zástupcům soukromých fondů se právem nelíbí, že stát jde proti spoření, které kdysi sám začlenil do systému. „První a druhý pilíř si nemají konkurovat, ale vzájemně se doplňovat,“ argumentuje Jozef Paška, místopředseda Asociace důchodových správcovských společností.

Experti navíc upozorňují, že podobné časové řady jsou nesrovnatelné. Málokterá pravidla se u našich východních sousedů mění tak často, jako právě odvody na důchody vypočítávané z výdělku. Aktuální tabulka na webu Sociální pojišťovny je v pořadí sedmá od roku 2009. A zákon zavádějící druhý pilíř prošel od roku 2005 již 21 novelami.

Dopočítat se skutečné výše důchodu není vůbec snadné. První penze ze soukromých fondů začnou Slováci pobírat v roce 2015, po uplynutí minimální doby spoření ve výši deseti let. Dosud ale není jasné, kdo jim peníze na konto skutečně vyplatí a kolik přesně měsíčně dostanou. Ve hře je i možnost, že jim naspořené (a v ideálním případě i zhodnocené) vklady ze soukromých fondů nakonec v rentě pošle SP, která bude výplaty z druhého pilíře spravovat. Jasno by měl přinést až takzvaný anuitní zákon. Ten ale bude hotový nejdříve za rok.

Výpočet bez záruky Snadnější je to v případě státem garantované penze z prvního pilíře. Od roku 2003 existují na Slovensku individuálně vedené penzijní účty. Přes webový formulář se tak každý může podívat, kolik za něj za minulý rok odvedl na penzijním pojištění zaměstnavatel, kolik eráru zaplatil sám a jak vypadá jeho vyměřovací základ pro výpočet důchodu. Pomůcka je to dobrá ale jen pro toho, kdo se chystá do penze. Ostatní musejí počítat s tím, že se pravidla budou měnit. „Neumíme přesně vypočítat výši důchodu, který se bude vyplácet za několik let,“ říká Vladimír Baláž z Prognostického ústavu Slovenské akademie věd.

Jisté je tak jen to, že smršť nových paragrafů, které upravují penze, bude pokračovat.

Poté, co loni slovenská vláda podle českého vzoru snížila procento peněz vyváděných z průběžného pilíře do soukromých fondů z devíti na čtyři, chystá další okleštění druhého pilíře. Zatímco dnes šestice pojišťoven nabízí čtyři fondy (dluhopisový, smíšený, akciový a indexový), od května musejí rizika rozdělit jen do dvou produktů: garantovaného a negarantovaného fondu. Střadatelé, kteří budou chtít „jít do rizika“, to přitom svému finančnímu ústavu musejí písemně ohlásit.

Jinak automaticky skončí v garantovaném spoření, které pochopitelně nabízí jen nízké zúročení.

Co požrala inflace Potíž je v tom, že nízké výnosy nabízejí dosud všechny fondy. Ty loni dokázaly vklady zúročit nominálně o dvě až čtyři procenta. Při průměrné roční inflaci ve výši 3,6 procenta to znamená, že kromě dravějších indexových fondů, které začaly fungovat loni v dubnu, dokázala reálně zhodnotit důchodové vklady jediná pojišťovna – Poštová banka. Všem ostatním výdělky požrala inflace. „To, že všechny typy důchodových fondů vydělávají stejně, není v pořádku. Nestojí za tím vývoj na finančních trzích, ale důsledek politických změn na Slovensku,“ vysvětluje ekonom Michal Nalevanko z The Benchmark Research & Consultancy.

Jinými slovy: z původně velkorysé penzijní reformy odstartované v roce 2005 vládou premiéra Mikuláše Dzurindy zbylo jen torzo.

Změnil se podíl odvodu z platu – původně se zaměstnancům strhával stejný díl pro erár i soukromé fondy. Ty už se nemohou spolehnout na stálý přísun nových klientů – od letošního roku je vstup dobrovolný i pro mladé lidi nastupující do svého prvního zaměstnání. A až do loňského dubna byla pravidla pro správu portfolií tak striktně vymezená, že nakonec všech šest fondů nabízelo totéž. Nejde ale jen o výnosy, ale také o samotné střadatele. Jejich přísun stát postupně škrtí: čímž oslabuje nejen politickou, ale i finanční váhu druhého pilíře. Úpadek soukromých fondů navíc bude zřejmě pokračovat. Ministerstvo financí se chystá zatraktivnit čistě dobrovolné penzijní připojištění, tedy takzvaný třetí pilíř. Chce znovu zavést daňové zvýhodnění pro jeho účastníky, které před třemi roky zrušila vláda premiérky Ivety Radičové. Nově tak bude možné z daní odepsat až 150 eur ročně. Navíc si Ficův kabinet hodlá posvítit i na vysoké poplatky ve třetím pilíři, zejména na sankce za předčasné ukončení spoření.

Postupné rozmělňování reformy, s nímž Robert Fico začal hned v roce 2006, kdy vystřídal pravicového premiéra Mikuláše Dzurindu, se ale naplno projeví až v příští generaci. Dokonce i loňská studie slovenského ministerstva financí pak přiznává, že i když se načas podaří stáhnout ze soukromých fondů peníze zpět do průběžného systému, kyvadlo státních výdajů na penze se zase zhoupne na druhou stranu. „Vzhledem k dobrovolnému vstupu do druhého pilíře v letech 2008 až 2011 budou v budoucnu některé věkové skupiny důchodců pobírat penze jen z prvního pilíře, což se kolem roku 2050 projeví zvýšením výdajů průběžného pilíře,“ konstatuje loňská zpráva resortu financí. Pozitivní efekt druhého pilíře pak podle projekce nastane až po roce 2060. Lépe řečeno, stále rostoucí výdaje na důchodové dávky pocítí ještě vnuci současných ekonomicky aktivních Slováků.

Příliš pomalé změny Ne že by se Ficova vláda nijak nesnažila s rostoucími výdaji na penze něco dělat. Loni v srpnu schválil slovenský parlament balík parametrických změn, které dokázaly penzijní zátěž o něco srazit. Zvýšil maximální vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění, odsouhlasil postupný nárůst penzijního věku z dnešních 62 let a také posílil solidaritu. Jinými slovy: vláda seškrtala nejvyšší penze a přidala naopak těm, kteří budou pobírat velmi nízké důchody. Utáhnout opasky si musejí zejména velmi dobře vydělávající Slováci s platem 3500 eur hrubého.

Zatímco dnes platí na všech odvodech o téměř 600 eur více než před pěti lety, budoucí důchod se jim naopak o 238 eur snížil.

Vláda na sklonku loňského léta také rozhodla o tom, že namísto současné valorizace, která z poloviny kopíruje nominální růst mezd, se napříště bude počítat pouze s takzvanou důchodcovskou inflací. Penze porostou podle toho, jak se budou zdražovat služby a zboží, za něž důchodci utrácejí.

V dlouhodobém horizontu ale úpravy penzijního systému nejsou žádná sláva. Namísto původně projektovaných 13,2 procenta HDP bude v roce 2060 odcházet na penze „jen“ 11,5 procenta. I to ale podle projekce ministerstva financí znamená primární saldo ve výši téměř pěti procent HDP. Pro představu: kdyby za padesát let chtěli politici tuto díru rychle zalátat, museli by na ni použít téměř celý výběr slovenského DPH v roce 2011.

Někteří kritici kabinetu premiéra Roberta Fica navíc upozorňují na fakt, že se vláda chová přesně obráceně, než by velel selský rozum. Zatímco v době výpadku příjmů Sociální pojišťovny neváhá okamžitě seškrtat devět procent vyváděných z platu do soukromých fondů na čtyři, s reformami, které by zajistily sanaci penzijního systému v dlouhodobém horizontu, otálí. Většina loni schválených parametrických změn začne totiž platit až v roce 2018. „Zvyšovat věk odchodu do důchodu je potřeba hned od zítřka. Neexistuje žádná legislativní překážka, proč by nemohl být zvyšován hned,“ připomíná ekonom Radovan Ďurana z think tanku INESS. Navíc i po roce 2018 bude důchodový věk narůstat jen pomalu – o 50 dnů ročně. Pro srovnání: v Česku jsou to dva měsíce ročně, v Lotyšsku dokonce tři.

Pyramidová hra Jednobarevný kabinet, kde formálně kromě Ficova Smeru zasedají ještě tři nestraníci, podle Ďurany sanoval rostoucí výdaje na zhruba deset let, dál už ale nedohlédl. „To, co přijde potom, vládu nezajímá,“ soudí ekonom. Navíc podotýká, že současný systém nijak nezměnil základní paradigma. Důchody stále fungují jako pyramidová hra: penze lidí, kteří dnes sociální pojištění platí, budou jednou dotovat ti, kteří se třeba ještě ani nenarodili, ale do hry budou muset vstoupit. Penzisté na vrcholu pyramidy přežijí jen tehdy, když na ně bude pracovat co nejširší základna. Budoucí „dělníci“ penzijního systému mají alespoň jistotu, že jim nikdo nedokáže říct, kolik si na „své starce“ připlatí. Jediným, kdo na neustálých úpravách důchodového systému prodělává, je střední generace Slováků. „Husákovy děti nejenže budou platit vyšší odvody, ale velmi pravděpodobně za to dostanou nízké důchody,“ argumentuje Ďurana.

Jen za posledních pět let se třicátníkům, u nichž se dá předpokládat, že budou až do penze v průměru vydělávat dvojnásobek současné průměrné mzdy na Slovensku, tedy asi 1500 eur měsíčně, snížil budoucí důchod o sto eur. A vzhledem k tomu, že se důchodu dočkají za nějakých třicet let, může politická přetahovaná z jejich zmenšující se renty vytvořit opravdovou sociální dávku.

A tak, až se slovenská střední generace, na níž leží břemeno penzijních reforem, vypraví v březnu nebo dubnu na jeden ze čtyř koncertů, které na Slovensku odehraje kapela Chinaski, měla by si raději zacpat uši při refrénu hitu Husákovy děti. Věta „jsem silnej ročník sedmdesát, tak začni počítat“ může vyznít jako dost nepříjemná pravda. l

Slováci si prý špatně spočítali, co je pro ně dobré. Premiér jim to tedy přepočítal Postupné rozmělňování reformy, s nímž Robert Fico začal hned v roce 2006, když vystřídal Mikuláše Dzurindu, se naplno projeví až v příští generaci Bude jen hůře Projekce ročních výdajů na slovenské důchodové dávky (v % HDP)

pramen: Evropská komise, Ministerstvo financí SR

Co odnesla inflace Celkové zhodnocení důchodových fondů od 3/2005 do 10/2012 (v %)

pramen: Národní banka SR

Kde se dá ušetřit Dopady Ficovy reformy ze srpna 2012 na implicitní závazky slovenského důchodového systému (v % HDP)

pramen: Národní banka SR

O autorovi| BLAHOSLAV HRUŠKA, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče