Drahá cesta do finále

23. prosince 2013, 00:00 - Tomáš Pergler
23. prosince 2013, 00:00

Stát našel způsob, jak vyplatit milionové odměny rozhodcům, kteří mohou zvrátit gigantické odškodné pro zdravotnickou firmu

Dejte nám každému po deseti milionech, jinak neděláme. Tak zní vzkaz od přezkumného senátu, který má v následujících měsících ukončit nejdéle trvající českou arbitráž. Odvolací verdikt ve sporu mezi státem a firmou Diag Human (viz Nekonečný příběh) momentálně stojí a padá na schválení honoráře pro trojici rozhodců. Požadavek předsedy rozhodčího senátu Petra Kužela, rozhodce za stát Milana Kindla a soudem jmenovaného třetího rozhodce Jiřího Schwarze čeká na vyřízení už několik měsíců.

Samotný návrh na rozdělení 30 milionů je nicméně mnohem starší. V hlavách rozhodců se tato suma zrodila před více než třemi lety a zpočátku to vypadalo, že se obě strany na odměnách dohodnou. Tehdy byl přezkumný senát ještě v původním složení a seděl v něm zástupce Diagu. Jak se ale v překombinované tuzemské kauze stalo už mnohokrát, její vývoj nabral úplně jiný směr a vypuklo další kolo ostré právní a komunikační bitvy mezi oběma stranami. Ta vyústila v kuriózní situaci, kdy dva ze tří rozhodců jmenoval soud.

Současně se spor převalil do zahraničí a přinesl s sebou novou hrozbu v podobě exekucí českého majetku.

Pomůže sazebník Odměna, kterou si současní rozhodci nárokují, se na první dojem jeví jako vysoká.

Dalo by se namítnout, že ve srovnání s číslem 11 miliard korun, což je odhadem současná hrubá výška odškodného poptávaného Diagem, tolik neohromuje. Stojí nicméně za připomínku, že předchozí rozhodčí senát si rozdělil mnohem méně, zhruba půl milionu. A to jednal dvanáct let. Bývalí rozhodci, kteří v roce 2008 přijali nález, jenž se nyní přezkoumává, sice požádali o navýšení původně dohodnuté částky na 11 milionů, tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek byl však proti. V reakci na jeho negativní odpověď pak rozhodci napsali, že se nebudou státu doprošovat, a spokojili se s rozdělenými statisíci.

Současnou kalkulaci odměny nechce ani jedna ze stran sporu komentovat. „Shoda na odměně pro rozhodce přezkumného rozhodčího senátu je klíčový krok k ukončení tohoto vlekoucího se sporu. Ministerstvo v této věci postupuje striktně dle zákona,“ uvedl šéf právního odboru ministerstva zdravotnictví David Kotris, jehož úřad zastupuje stát spolu s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Firma Diag Human se odmítá jakkoli vyjádřit i v obecné rovině.

Z vyjádření nejmenovaného zdroje jedné ze stran sporu ovšem vyplývá, že ani nynější rozhodci se nedočkají původně navržené sumy. Zasloužil se o to Diag Human, který stále drží svojí pozice se z posledních let – neuznává oprávněnost jednání současných rozhodců a považuje za vykonatelný nález předchozího senátu z roku 2008, který firmě přiklepl více než osm miliard korun. Právník Jan Kalvoda, který Diag v Česku zastupuje, shodil nároky současných rozhodců ze stolu.

O to, aby se přezkumný senát rozhýbal a dospěl k závěru, se musí přičinit stát. Není to jednoduché, protože rozhodčí smlouva i zákon o rozhodčím řízení počítají s tím, že se účastníci na odměně dohodnou. Podle lidí zasvěcených do sporu na straně republiky se výška odměny nakonec odvine od sazebníku Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. „Rozhodcům by připadlo v souhrnu méně než 20 milionů korun,“ odhadl zdroj. Původně požadovaná odměna by se tak ořezala zhruba o třetinu. Ani na tu ale rozhodci zřejmě nedosáhnou. Je téměř jisté, že Diag nebude chtít uhradit svoji polovinu. K dispozici by potom byla jen část honoráře placená státem, předběžně kolem devíti milionů korun. V horším případě bude odměnu řešit civilní soud.

Kdo uzná nález Pokud se podaří jednání přezkumného senátu odblokovat, jeho nález se dá v lepším případě očekávat v první polovině příštího roku. Formálně senát sice ještě nezahájil jednání, podle informací týdeníku Euro však nějakou činnost vykazuje. Přímo od rozhodců se nedá zjistit nic, jsou vázáni mlčenlivostí. Ze složení senátu (Diag v něm nemá zástupce a nominaci všech tří rozhodců zpochybňuje) lze s velkou pravděpodobností dovodit, že stát vyjde ze sporu s mnohem nižší zátěží než před pěti lety, pokud vůbec s nějakou.

Ani předpokládané vítězství České republiky v odvolacím stupni arbitráže však kauzu neuzavře. Z dřívějších vyjádření Jana Kalvody vyplývá, že Diag počítá s napadením přezkumného nálezu, včetně podnětu k Ústavnímu soudu. Stejně jako dosud by Kalvoda zřejmě namítal, že stát do případu nezákonně zasahuje a prosazuje si svoji vůli i prostřednictvím soudů.

Mnohem více než na tuzemské soudy Diag Human sází na tribunály v cizině. Využívá takzvané Newyorské úmluvy, která více než 140 smluvních států zavazuje k uznávání nálezů zahraničních rozhodčích soudů. Cílem firmy podnikatele Josefa Štávy je, aby některý z oslovených soudů uznal za vykonatelný pět let starý nález českého rozhodčího senátu. Následkem může být exekuce českého majetku v dotyčné zemi.

To už se přechodně podařilo v Rakousku. Zabavení uměleckých děl na podnět vídeňského soudu v roce 2011 vyvolalo mezi českými památkáři doslova panický strach z půjčování státem vlastněných exponátů do ciziny. Odvolací soudy však exekuci dvou obrazů a jedné plastiky posléze zrušily. Částečný úspěch zaznamenal Diag také v Lucembursku, kde soud obstavil účty ve dvou bankách (ČR to však reálně nepostihlo, účty byly údajně prázdné).

Navzdory pozdvižení, jež vyvolala exekuce v Rakousku, vychází z dosavadní bilance zahraničních soudů lépe stát. Zejména co se týče zaplacených náhrad. Diag zatím podle zveřejněných informací rozběhl v cizině osm řízení. V Rakousku a Francii už ČR pravomocně vyhrála, podobně také uspěla v jednom z rozvětvených řízení ve švýcarských kantonech. Mimo hru jsou plány Diagu na odčerpání peněz v procesu s bývalými manažery Mostecké uhelné společnosti, nárok se týkal pouze případné náhrady pro český stát. Tomu však soud v Bellinzoně nepřiřkl ani korunu.

Zvídavý soudce Jejího Veličenstva Diag Human se přesto v zahraničí nevzdává. V posledních týdnech upíná své naděje k jednání Vrchního soudu v Londýně. Jeho soudce, patřící do úseku takzvaného Královského soudu (Queen’s Bench Division), začal podnět firmy zkoumat do nebývalých podrobností.

Před anglickým soudem se mají znovu probírat například provedené znalecké posudky v kauze.

Také jednání v Londýně se stejně jako v ostatních zemích točí kolem otázky, zda se stát zákonným způsobem odvolal proti nálezu z roku 2008. Diag tehdy s revizí nálezu souhlasil, po roztržce o složení senátu a odstoupení „vlastního“ rozhodce Damiana Della Ca v roce 2010 ale zařadil zpátečku a zpochybnil žádost státu o přezkum. Podle Diagu žádost nesprávně podepsal ministr zdravotnictví Julínek a generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk. Z občanského soudního řádu i ze zákona o zmíněném úřadu vyplývá, že stát měl zastupovat pověřený zaměstnanec úřadu, nikoli ale jeho ředitel, nebo dokonce ministr. Ministerstvo oponuje tím, že žádost s podpisy Julínka a Vaňka je pouze jednou z mutací žádosti, kterými si chtěl stát pojistit uznání tohoto návrhu. Na části z nich je i pověření jiného zástupce úřadu.

Profesor v lese U obvodního soudu ve Vídni Diag zpočátku uspěl i díky písemnému stanovisku bývalého předsedy rozhodčího senátu Květoslava Růžičky, který v březnu 2011 označil postup státu za nesprávný. Následně se z něj stala jedna nejkontroverznějších postav v celé kauze. Růžička, který v té době vedl plzeňskou právnickou fakultu, svůj podpis pod dokumentem neúspěšně zpochybnil, jindy zase mluvil o jeho vylákání lstí. Policie zahájila kvůli dokumentu trestní řízení a začaly se dít zvláštní věci. V médiích se objevily zprávy o Růžičkových záhadných zmizeních. V jednom případě se bez vysvětlení objevil v lesích u Varnsdorfu. Někdejší děkan dodnes odmíkauza tá o svém podivném chování mluvit. Pod tlakem Kalvody, který se ho snažil usvědčit ze lhaní o machinacích s podpisem dokumentu, raději vystoupil z advokátní komory.

Peripetie s Růžičkovým dopisem zřejmě Diag Human vedly k tomu, aby před londýnským soudcem zdůraznil také jiné argumenty, jež mají upozornit na zaujatost českého státu a soudců. Najatí právníci z první ligy britské advokacie kupříkladu tvrdí, že všichni rozhodci přezkumného senátu jsou ve střetu zájmů. Kindlovi vyčítají, že jeho advokátní kancelář spolupracovala s právníkem švýcarské firmy Towit Machinery Trading, která se snažila uplatnit část pohledávky Diagu. Se společností Towit Machinery, která zastupuje Vítkovické železárny, může být podle Šťávových lidí spojen rovněž ekonom Jiří Schwarz. Ten totiž seděl ve správní radě spřízněné nadace. U předsedy senátu a šéfa Hospodářské komory Petra Kužela vadí fakt, že v minulosti studoval pod Kindlem na plzeňských právech a spolu se Schwarzem je členem ODS, jejíž politici se v kauze v minulých letech výrazně exponovali (vedle Julínka hlavně bývalý náměstek ministra zdravotnictví a později jeden z aktérů kauzy Nagyová Marek Šnajdr).

Verdikt londýnského soudu se dá očekávat v jarních měsících. Do té doby už snad bude jasněji také v „obživlém“ jednání před soudem ve Spojených státech. Diag tam z procesu loni vycouval poté, co vyšlo najevo, že dosazený předseda představenstva firmy a někdejší vážený finančník Michael Balboa byl v USA obviněn z podvodů s cennými papíry.

Už dříve v tomto roce právníci Diagu naznačovali, že přenesou spor do dalších destinací. Hovořilo se například o Kanadě nebo východní Evropě. Na přímé dotazy však zástupci Šťávovy firmy nereagovali. Ministerstvo zdravotnictví, které spory v zahraničí za ČR řídí, o nových žalobách netuší.

Pokusy přes Brusel a Štrasburk Kromě soudů Diag Human založil v zahraničí paralelní bojovou frontu, v níž apeluje na útlak ze strany českého státu a jeho úřadů.

Na pomoc získal poměrně těžkou váhu z Německa. Za firmu se nějaký čas zasazuje kolínský právník Friedrich Graf von Westphalen, který má jako uznávaný expert silný vliv v Bruselu. V květnu napsal dopis tehdejšímu premiérovi Petrovi Nečasovi, v němž ho varoval před tím, že kauzou se může zabývat Evropská komise. Zatím však není známo, že by EU vůči Praze podnikla v tomto směru nějaké kroky.

Námitky Diagu směřovaly také do orgánů Rady Evropy (ta nemá nic společného s EU, dohlíží na dodržování lidských práv). Konkrétně firma oslovila podřízenou Evropskou komisi pro efektivitu justice (CEPEJ), jež se zaměřuje na délku a kvalitu soudních řízení. Ani v tomto případě ale české úřady dosud neevidují žádný podnět.

Nekonečný příběh

Začátky kauzy firmy Diag Human spadají do prvních let po sametové revoluci. České ministerstvo zdravotnictví v roce 1991 vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně dohodlo přijetí nabídky dánské firmy Novo Nordisk a společnosti Diag Human (do roku 1993 Conneco). Firmy ale ve výběrovém řízení firmy neobstály. Předmětem sporu je dopis, který poslal v březnu 1992 ministr Bojar firmě Novo Nordisk. Jako důvod toho, že nevyhrála, uvedl spojení s podezřelou firmou Conneco. Diag Human jako nástupce této společnosti původně požadoval za ušlý zisk půl miliardy korun. Kauza od té doby prošla několika zvraty, vyšetřováními i kontroverzními zásahy politiků.

(pto) Londýnský soudce se začal případem zabývat s nečekanou pečlivostí.

Petr Kužel (41)

předseda přezkumného rozhodčího senátu, předseda Hospodářské komory Diag Human a stát se dlouho nemohly na předsedovi senátu dohodnout, Kužela jmenoval Obvodní soud pro Prahu 6 na návrh ministerstva zdravotnictví. Posléze se strany na přelomu let 2008 a 2009 shodly na nominaci bývalého ombudsmana Otakara Motejla. Městský soud ale v odvolacím řízení potvrdil Kužela a stejně rozhodl i vrchní soud. Diag Human upozorňoval na Kuželovo členství v ODS a jeho nedokončené studium na právnické fakultě, kde přednášel Milan Kindl.

Milan Kindl (59)

rozhodce jmenovaný státem, právník Bývalý děkan a hlavní aktér aféry s „rychlostudenty“ na plzeňské právnické fakultě. Podle reportáže České televize z března 2009 Kindlova advokátní kancelář zastupovala rakouského právníka, který vystupuje za společnost Towit Machinery Trading. Tato firma se snažila uplatnit u rozhodčího soudu část nároku na odškodné, který získala od bývalého právníka firmy Diag Human Jiřího Oršuly. Kindl se kromě právnické praxe věnuje také psaní beletrie. Na jeho osobním webu se téměř denně objevují texty s kritickými narážkami na bývalé soupeře z kauzy plzeňských práv, exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) a šéfku Akreditační komise Vladimíru Dvořákovou.

Jiří Schwarz (53)

třetí rozhodce jmenovaný soudem, ekonom Diag Human původně zastupoval v přezkumném rozhodčím senátu Švýcar Damiano Della Ca. Ten však demonstrativně odstoupil po reportáži České televize o Kindlově vazbě na firmu Towit Machinery Trading. Diag Human navrhl dalšího Švýcara Maxe Baumanna, stát s tímto návrhem ale nesouhlasil. Soudy nakonec schválily Schwarze navrženého státem (letos v březnu jmenování potvrdil vrchní soud, Diag se obrátil ještě s dovoláním na Nejvyšší soud a podal také žalobu pro zmatečnost). Schwarz v letech 2007 až 2011 seděl ve správní radě Nadace Machinery Fund, kterou zakládali lidé z firmy Towit Machinery Trading.

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče