Dotační páka

19. května 2014, 00:00 - blahoslav Hruška
19. května 2014, 00:00

Banka, jejímž akcionáři jsou všechny členské státy, pomáhá dorovnávat bruselské dotace. Nabízí dlouhodobé úvěry

Oslavy našeho vstupu do Evropské unie před deseti lety obsáhly snad všechny unijní aspekty. Přesto se na jeden symbolický fakt pozapomnělo – šlo hned o dvojí přidružení. Oficiálně jsme tehdy nevstupovali pouze do EU, ale také do Evropské investiční banky (EIB). Instituce, která Česku díky výhodným dlouhodobým půjčkám ve výši téměř 16 miliard eur výrazně pomohla financovat nákladné projekty a svým způsobem sehrála důležitou roli pákového efektu klasických evropských dotací.

„Obě instituce mají hodně společného.

EIB také vznikla v roce 1958 a všech dnešních 28 zemí Evropské unie je zároveň akcionářem banky. Samozřejmě že naší povinností je podporovat hlavní linii evropské politiky. Ale jinak jsme nezávislou investiční bankou, která není napojena na rozpočet EU a operuje na globálních kapitálových trzích,“ vyjmenovává podobnosti i rozdíly Wilhelm Molterer, jeden z osmi viceprezidentů EIB, který je ze své funkce zodpovědný mimo jiné za kohezní politiku a operace banky v regionu střední Evropy. Není bez zajímavosti, že někdejší rakouský vicekancléř a ministr financí za lidoveckou stranu (ÖVP) sedí od roku 2011 v bance na postu, který v letech 2004 až 2007 zastával Ivan Pilip.

Českých motivů bychom ale našli víc. Moltererovou pravou rukou je Jan Slíva, další z řady Čechů, kteří v evropských strukturách zabodovali.

Tlustý polštář Složení akcionářů EIB je od počátku pevně dané – jsou to výhradně členské země Unie. Podle Molterera to přináší samé výhody. „Jsme transparentní a každá země EU má dokonalý přehled, kdo a jakým dílem se na financování aktivit banky podílí,“ vysvětluje.

EIB, která po loňském mimořádném navýšení jmění a oficiálním přistoupení Chorvatska disponuje upsaným kapitálem ve výši 243,2 miliardy eur, je v porovnání s komerčními bankami vydatně „vyfutrovaná“. Její kapitálová přiměřenost dosahuje úctyhodných 29 procent. Navíc si udržuje výtečný rating a díky žádaným emisím dluhopisů nemá problémy s obstaráváním peněz na mezinárodních trzích. „Umožňuje nám to poskytovat úvěry, které by se komerčním bankám kvůli své dlouhodobosti nevyplatily. Můžeme se pouštět do většího rizika,“ konstatuje Molterer. Dobrým příkladem takového kreditu může být úvěrový rámec, který EIB poskytla hlavnímu městu na dostavbu metra linky A do Motola. Úvěrový rámec ve výši jedenácti miliard korun má třicetiletou splatnost s šestiletým odkladem. Navíc umožňuje předčasné splacení po osmnácti letech, a to při ročním úroku dvě procenta. Jako nezisková banka si totiž EIB může dovolit poskytovat úvěry za sazbu, které se téměř rovná přirážce, za niž si tyto prostředky půjčuje.

Při přípravě a čerpání úvěru navíc EIB poskytuje také technickou podporu prostřednictvím týmu ekonomů, inženýrů a finančních poradců. „Za pětapadesát let, co banka existuje, jsme nastřádali velké zkušenosti, které předáváme dál. Žádná komerční banka v otázce implementace úvěrových pravidel takové možnosti a zkušenosti nemá,“ vypočítává viceprezident EIB. Zároveň ale odmítá, že by banka EU byla vůči těm komerčním nekalou konkurencí. „Role EIB a klasických finančních ústavů se doplňují, protože i některé naše úvěry musejí být spolufinancované. Na trhu je místo pro obě,“ konstatuje Molterer.

Spolupráce s bankami Komerční banky mají pro EIB ještě jednu nezastupitelnou roli – tečou přes ně úvěry pro malé a střední podniky. Samotná banka EU má dva tisíce zaměstnanců pracujících nejen v hlavním sídle v Lucemburku, ale i v patnácti pobočkách v zemích Unie a dalších jedenácti po světě. Nedisponuje ale žádnou klientskou sítí, a tak by ani na menší hráče na trhu jinak nedosáhla. „Soukromé banky mohou prostřednictvím takzvaných globálních půjček, které jim poskytneme, vytvořit vlastní finanční produkt a nabízet ho se zvýhodněním,“ vysvětluje Molterer. Za posledních deset let dotované kredity nabízely všechny významnější české banky. Nejnověji třeba ČSOB, která od letošního března láká klienty na EU Smart Credit. Úvěr s podporou EIB je určen na investice do hmotného majetku a zvýhodněn o 0,25 procentního bodu.

Loni rozdala EIB společně se svou dceřinou organizací, Evropským investičním fondem, dohromady 22 miliard eur určených právě malým a středním podnikům. Molterer doufá, že kredity pro firmy nabudou na důležitosti. „Mnoho firem vytváří pozitivní trendy na trhu, ale mají přitom obtíže dostat se k úvěrům. EIB proto bude nadále významně napomáhat soukromým bankám v přípravě takových půjček,“ říká viceprezident investiční banky EU. Nejde podle něj pouze o peníze určené na rozvoj kapacit firem, ale i na vědu a výzkum.

„Tady soukromé banky většinou takové znalosti nemají a naši expertizu potřebují,“ zdůrazňuje Molterer.

Důraz na inovace Loni oproti roku 2012 EIB navýšila peníze určené na vědu a výzkum o téměř 70 procent. Podle Molterera Evropa zaspala zejména v inovacích. „Nápady a výzkumné činnosti jsou jenom prvním krokem. Pak je třeba přemýšlet, jak uspět na trhu. A v tom Evropu předbíhají Asie i Spojené státy,“ konstatuje někdejší rakouský ministr financí. A zároveň varuje, že bez důrazu na vědu, výzkum a inovace se neobejde ani Česko.

Fakt, že jak evropské dotace, tak půjčky od EIB směřovaly v posledních deseti letech především do infrastrukturních projektů, nebere Molterer jako něco mimořádného: „Je to zcela normální a pochopitelné.“

„Nejdůležitějším úkolem banky byla vždy snaha o konvergenci a všechny nové země EU musely začít základní infrastrukturou,“ vysvětluje viceprezident EIB. Bude tomu tak ještě několik let. „Nejde jen o silnice, ale třeba také evropské železniční koridory nebo vysokorychlostní internetové sítě. Tam je třeba investovat,“ vypočítává.

Hlavní aktivity EIB v Česku by se ale měly zaměřit více na vědu, výzkum a inovace a také investice do soukromého sektoru.

Fakt, že tomu dosud tak nebylo, nepovažuje Molterer za mimořádný. „Přesun těžiště aktivit EIB v jednotlivých zemích je znakem pozitivního vývoje. A Česko je podle mě prototypem takového směřování,“ domnívá se Molterer. Nároční partneři Celkově hodnotí prvních deset let Česka jako plnohodnotného člena EIB pozitivně. „Češi jsou náročnými partnery. Mají jasnou představu, co od banky očekávat, a také dají na soukromé iniciativy. Nevyčkávají, ale od banky také něco požadují. A od toho tu koneckonců jsme,“ uzavírá viceprezident Evropské investiční banky.

10 největších úvěrů v ČR

Podle výše úvěru poskytnutého v letech 2009–2013

Položka Datum podepsání Výše (v mil. eur)

Následky povodní v roce 2009 12/2009 392,3

Spolufinancování OP Doprava 07/2010 389,3

Pražské metro III 12/2011 335,7

Zdravotnictví a vzdělávání 10/2009 309,7

Služby a veřejný sektor 10/2009 233,6

Česká spořitelna – úvěry pro malé a střední podniky 05/2009 200,0

ČEZ distribuce 08/2009 200,0

Česká spořitelna – malé a střední projekty 04/2010 200,0

Škoda – modernizace výroby I 12/2009 150,0

Škoda – modernizace výroby II 01/2010 150,0

Zdroj: EIB

Hlavní aktivity EIB v Česku by se do budoucna měly zaměřit více na vědu, výzkum a inovace a také investice do soukromého sektoru. Češi v EIB Přestože Evropská investiční banka působí v Česku již od roku 1992, oficiálně jsme se členy stali až k 1. květnu 2004. Český podíl na upsaném kapitálu banky je 0,761 procenta, což představuje 1,85 miliardy eur. V EIB máme tři své zástupce. V nejvyšším orgánu, Radě guvernérů (Board of Governors), která se schází jednou do roka, ale průběžně hlasuje také písemně, Česko reprezentuje ministr financí Andrej Babiš. Jeho náměstek Jan Gregor zhruba desetkrát ročně jezdí na jednání správní rady (Board of Directors), která rozhoduje o operacích poskytování a přijímání úvěrů. Třetím statutárním zástupcem Česka v EIB je pak od loňského ledna Miroslav Matej, který jménem ministerstva financí šéfuje svým pěti evropským kolegům v kontrolním výboru (Audit Committee) EIB. V řídícím výboru (Management Committee), který tvoří prezident a osm viceprezidentů EIB, Česko zástupce nemá. V letech 2004 až 2007 vykonával funkci viceprezidenta EIB pro kohezní politiku někdejší ministr financí Ivan Pilip.

O autorovi| blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz,

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče