Doma se vám kazí jídlo za 20 tisíc

07. listopadu, 00:00 - Klára Donathová
07. listopadu, 00:00

Představa, že nejvíce potravin se zlikviduje v supermarketech, je lichá. Podle statistik se na Zemi vyhodí asi třetina vyprodukovaných potravin

Plýtvání potravinami na jedné straně a nedostatek jídla na straně druhé. To je hlavní téma Národní potravinové sbírky, která se u nás koná od roku 2013 pravidelně vždy v listopadu. Možná si říkáte, že jeden vyhozený tvrdý rohlík sem, jeden prošlý jogurt a zavánějící šunka tam, ještě není až takové plýtvání. Ale ono se to pěkně nasčítá. Že by se nejvíce jídla vyhodilo v supermarketech poté, co neprodaným potravinám skončí doba trvanlivosti, neplatí. Potravinami se plýtvá v celém řetězci, od zemědělství až po domácnosti. A právě na začátku a na konci tohoto cyklu v největším množství. Nejvíc potravin se nevyužije již v zemědělství a vyhodí v domácnostech.

Dalším místem, kde se potraviny likvidují ve velkém, je veřejné stravování, od školních jídelen po podnikové kantýny. Podle zdrojů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se vyhodí nebo znehodnotí třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě. To už dává ztvrdlému rohlíku možná trochu jiný rozměr.

A přitom by z něj stačilo udělat strouhanku a příště jich koupit o pár méně.

Z lednice rovnou do ko e

Ze statistik lze vyčíst, že v zemích EU se ročně vyhodí v průměru 180 kilogramů potravin na obyvatele. Zjednodušeně řečeno, čím větší blahobyt, tím více vyhozených potravin. V Německu je to 540 kilogramů na obyvatele, v Dánsku 660 a v celosvětovém měřítku jsou na špičce neveselého žebříčku Spojené státy americké s hrozivými 760 kilogramy na osobu a rok. V České republice přesná čísla k dispozici zatím nejsou, ale výsledky se pravděpodobně od evropských statistik diametrálně neliší. Není důvod se domnívat, že jsme v nakládání s potravinami o mnoho uvědomělejší než ostatní Evropané či Američané.

Možná vás překvapí informace, že cena potravin, které průměrná domácnost ročně hodí do koše, se bude blížit 20 tisícům korun. Většinou se jedná o jídlo, kterým se předzásobujeme na několik dní dopředu, zejména ovoce, zelenina a pečivo. Rodinný nákup jednou týdně vede k předzásobování celkem zákonitě, a když pak párkrát za měsíc projdete ledničku, objevíte řadu potravin, které už v ní nemají co dělat a putují rovnou do koše. A právě to se snaží změnit Národní potravinová sbírka, která je společným projektem platformy Byznys pro společnost, Armády spásy a České federace potravinových bank.

„Nejde jen o to, vybrat jídlo pro ty, kteří se rozhodují mezi tím, zda zaplatí nájem, nebo budou celý měsíc jíst jen to nejlevnější, ale i o vzdělávání lidí v oblasti plýtvání, což je na celosvětové úrovni stále větší problém,“ říká Pavlína Kalousová, předsedkyně Byznysu pro společnost. Tato platforma se věnuje odpovědnému podnikání, ke kterému nepochybně patří i nemrhání zdroji. Aktuálně organizuje čtvrtý ročník Národní potravinové sbírky, do kterého jsou zapojeny všechny velké řetězce jako Tesco, Kau˘and, Lidl, Penny, Albert, Billa, Globus, Makro, ale i drogerie Rossmann a dm drogerie markt.

Národní potravinová sbírka se letos uskuteční v sobotu 12. listopadu v prodejnách uvedených řetězců. V den jejího konání tam budou přítomni dobrovolníci, letos jich bude celkem tři a půl tisíce, kteří od těch, kdo se rozhodnou do sbírky přispět, vyberou zejména trvanlivé potraviny, jako jsou konzervy, instantní polévky, cukr, těstoviny, luštěniny, rýže, oleje, sirupy, džemy, čaj, káva, sladkosti pro děti, ale třeba i nápoje v tetrapacku. V zúčastněných drogeriích bude možné do sbírky přispět hygienickými potřebami, plenkami a dětskou výživou. Další dobrovolníci potraviny roztřídí a připraví pro odvoz do potravinových bank v jednotlivých regionech celé republiky.

Stovky tun za jeden den

„Před pár lety za námi přišly kolegyně z Teska s tím, že ve Velké Británii organizují tradičně potravinovou sbírku, a s dotazem, zda do toho chceme jít s nimi. My jsme ale od počátku chtěli do akce zapojit i další řetězce tak, abychom vytvořili sbírku napříč trhem,“ vysvětluje Pavlína, jak nápad na realizaci Národní potravinové sbírky vůbec vznikl. Účast všech velkých hráčů na trhu i výsledky z předchozích let dávají tušit, že alespoň s charitou na tom nejsme špatně.

Prvního ročníku se v roce 2013 zúčastnilo 111 obchodů pěti řetězců a přes tisíc dobrovolníků v nich vybralo 66 tun potravin. Loni už se zapojilo 475 prodejen a výsledkem bylo 236 tun darovaných potravin. Letos bude spolupracovat až 650 obchodů.

Výsledkům sbírky nahrává fakt, že se organizátorům podařilo v roce 2014 odstranit nejasnosti při odvodu DPH při darování potravin. „Do té doby se obchodním řetězcům paradoxně vyplatilo neprodejné potraviny likvidovat, místo aby je darovaly potravinovým bankám, neboť při likvidaci nemusely odvádět DPH,“ říká Ondřej Trubač, partner advokátní kanceláře Bříza & Trubač, která v Byznysu pro společnost spolu s kolegy z PwC ČR na změně pracovala. V roce 2014 vydalo Generální nanční ředitelství pokyn, aby se při stanovení hodnoty zboží určeného do potravinových bank přihlíželo ke specickým okolnostem transakce a hodnota darovaného zboží se pohybovala kolem nuly.

Do regionálních potravinových bank nemíří zdaleka jen zboží vybrané v konkrétní den, kdy se Národní potravinová sbírka koná. Zejména obchodní řetězce do nich přispívají celoročně. „Nesmějí mít prošlé datum trvanlivosti, ale mohou to být třeba potraviny, které jsou omylem nesprávně označené nebo mají esteticky poškozený obal,“ říká mi Pavlína Kalousová. Chybné označení stačí přeměnit a promáčklá krabička nebo konzerva v potravinové bance nikomu nevadí. Do bank mohou celoročně přispívat i společnosti či jednotlivci, stačí se domluvit na konkrétním místě.

Jak neplýtvat

Součástí České federace potravinových bank jsou i neziskové organizace jako Armáda spásy, Naděje, Slezská diakonie a Sdružení azylových domů. Ty získané potraviny včetně zemědělských přebytků distribuují sociálním institucím, které je rozdělují mezi klienty.

Až 15 procent obyvatel ČR žije na hranici chudoby. Tou jsou nejčastěji ohroženi senioři, zejména ti osamělí, a neúplné rodiny s více dětmi. Také k těm míří pomoc z potravinových bank. Až půjdete 12. listopadu na rodinný nákup, plánovat dopředu tentokrát nemusíte. Nakupte co nejvíce trvanlivých potravin a přihoďte do košíku i nějaké sušenky a oplatky pro děti, které s maminkami žijí v azylových domech. Nákup odevzdejte po zaplacení dobrovolníkům, stojícím za pokladnami. Poznáte je podle světlé zástěry s logem Národní potravinové sbírky a nápisem „Potraviny pomáhají“.

A pokud se i na základě tohoto článku začnete zamýšlet nad plýtváním, zkuste se držet jednoduchých pravidel. Nakupujte co nejčastěji tolik, kolik doopravdy sníte.

Jakmile zjistíte, že jídlo nestačíte v době jeho použitelnosti spotřebovat, zamrazte je anebo pozvěte na večeři rodinu či přátele a přebytečné suroviny v kuchyni zpracujte. Nenechávejte se zlákat akcemi obchodníků k nákupu zbytečně velkých balení potravin jen proto, že se to zdá nančně výhodné. Některé řetězce už se také za plýtvání potravinami cítí odpovědné a zmenšily třeba balení zelených salátů, které se rychle kazí. Cest je řada a vedou k jednomu cíli. Čím méně toho vyhodíte, tím více ušetříte. A čím více ušetříte, tím více vám zbude na pomoc těm, kdopomoc potřebují.

230 tun potravin

loni vybrala za den Národní potravinová sbírka pro šestinu lidí žijících na hranici chudoby. Darujte jim 12. listopadu část svého nákupu. Němci vyhodí 540 kilogramů potravin na obyvatele ročně, Dánové rovných 660 a žebříček vedou Američané se 760 kilogramy.

O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče