Dokud budou dárky, budeme i my

28. července 2014, 00:00 - Jakub Křešnička
28. července 2014, 00:00

Lidé si tištěná přání kvůli novým technologiím neposílají. Pořád je ale kam růst, říká šéf jednoho z největších evropských výrobců pohlednic

V době Facebooku se z přání k narozeninám stala otázka pár kliknutí. Pořád se ale najdou lidé, kteří jsou ochotni tomu věnovat více času i peněz. Naštěstí pro výrobce pohlednic.

„Stále méně se posílají i dopisy. To nemá vliv jen na náš obor. Bude třeba za čas poštám dávat smysl doručovat denně? Přání si ale lidé stále dávají spolu s dárky, a tak tady budeme, dokud se lidé budou obdarovávat. Pořád máme dobré výsledky a prodeje jsme schopni zvyšovat,“ říká Erik Arpi, majitel a šéf společnosti Pictura a zároveň švédský vítěz soutěže EY Podnikatel roku 2014.

Jeho firma je největším producentem pohlednic ve Skandinávii a patří k nejvýraznějším hráčům i v Evropě. Růst mohou podobně velké podniky i díky tomu, že se trh ještě bude srovnávat. Menší výrobci mohou skončit nebo se zaměřit jinam. I český prodejce přání Albi, který kdysi stál jen na pohlednicích, z nich dnes má jen zhruba desetinu z 450milionového obratu, největší tržby teď firma vykazuje z prodeje stolních her a dalšího sortimentu.

„Liší se to i v jednotlivých zemích, v Česku se třeba prodá zhruba jedna pohlednice na hlavu za rok, ve Skandinávii je to asi deset, v Británii i 40. Navíc dnešní mladá generace už oslavuje jinak,“ doplňuje majitel společnosti Albi Antonín Kokeš a tím ukazuje další důvod, proč se z leckterých trhů stahoval i americký gigant oboru Hallmark.

Pictura si ale do budoucna věří. Přece jen loni její obrat narostl v přepočtu na dvě miliardy korun. Od roku 2010 si společnost polepšila o více než 200 milionů korun. A svůj byznys stále rozšiřuje.

Za vše může Snoopy Erik Arpi svůj podnik rozjížděl po absolvování univerzity v Lundu, když si v ulicích měst všiml, jak dobře se prodávají plakáty s kresleným psem Snoopym. Tehdy se zkvalitnil a zrychlil tisk reprodukcí a prodejci mohli využít kratší ochrany autorských práv. Arpi sehnal kresby a vyrazil do Stockholmu vyjednávat do obchodních domů.

„Dostali jsme první zakázku na 500 kusů, odjel jsem do tiskárny zajistit produkci. Problém se objevil při jednání o placení. Měl jsem totiž jen zhruba 50 dolarů, což mi stačilo tak na benzin,“ vzpomíná s úsměvem Erik Arpi. Tiskárnu tehdy odkázal na banku, u níž ani neměl účet. Z tiskárny ale do banky nevolali a Arpimu se zatím podařilo přesvědčit obchodníky k dřívějším platbám. Byznys se tedy úspěšně rozjel. Zpočátku se podnik soustředil na reprodukce umělců, jakým byl třeba Carl Larsson, který svými malbami vyzdobil i Národní muzeum ve Stockholmu. Vedle toho ale Arpi prodával třeba i potřeby pro pletení, především přes časopisy pro ženy.

„Tehdy měly neskutečně obrovské náklady a byly doslova stroji na prodeje. Prodal jsem přes ně tuny a tuny příze,“ tvrdí Arpi s tím, že od tohoto podnikání později upustil, protože podobný obchod nebyl moc seriózní. Vlastní byznys Pictury se tak postupně zaměřil hlavně na pohlednice. Díky kvalitním kolekcím a pomalé reakci konkurence si firma zajistila dominantní postavení na trhu, který měly do té doby rozdělený tamní společnosti Esselte a Bonnier.

Globální cíl Podobně jako v Česku musejí i švédské firmy kvůli malému trhu rychle expandovat za hranice. V případě Pictury přišlo první na řadu Norsko. V Dánsku nastalo pro Erika Arpiho těžké období, když pomáhal určit nový směr upadající továrně, kterou firma koupila.

„Museli jsme obměnit stroje i výrobu. Také v továrně pracovalo mnoho handicapovaných a já jich musel hodně propustit. To pro mě bylo morálně příšerné. Udělal jsem to jen proto, že by je stejně vyhodily banky,“ zvážní jinak velmi pozitivně působící Arpi.

Start firmy v Německu řídil Arpi osobně.

Jak říká, odjel se lépe naučit jazyk a rozjet byznys. Podobně lakonicky popisuje i start pobočky v USA. Přijel prý s batohem mezi mrakodrapy a šel prostě „za nosem“. Zprvu oslovoval obchodníky, jak na ně narazil, než je začal získávat přes veletrhy.

Dnes má Pictura zastoupení ve 14 zemích. Ač firma produkuje i balicí papíry, dárkové předměty a potřeby pro party, přes padesát procent obratu stále dělají pohlednice. I když je jednotlivým trhům přizpůsobuje podle místního vkusu (jak říká Antonín Kokeš, český vtip Poláka nerozesměje) a zájmu zákazníků, stále se snaží o globální úspěch. Obecně v trendech pohlednic platí, že zatímco dříve byly oblíbené komiksově laděné, dnes vede draze působící design a kvalitní provedení.

„Musejí mít nápad. Jinak si lidé řeknou, proč by měli tolik utrácet za kus papíru,“ konstatuje Arpi.

Slavná byla pro Picturu série z 90. let s motivem roku narození, doplněným informacemi o tom, kolik v té době stálo běžné zboží.

Po tomto úspěchu dostala Pictura nabídku na akvizici za 53 milionů dolarů od Hallmarku. Setkala se i s kopírováním pohlednic, třeba v Číně. Po soudech během divokého období před zhruba 15 lety se ale situace uklidnila.

„Naší nejúspěšnější pohlednicí je ta od španělské ilustrátorky Lisi Martinové zobrazující děvčátko v červeném natahující ruku s jablkem. Prodalo se jí celosvětově přes 20 milionů kusů,“ říká pyšně Arpi. Jen pro srovnání: česká firma Albi vyprodukovala a prodala za svou historii 35 milionů přání do obálky.

Česko po Polsku Erik Arpi samozřejmě českou firmu Albi zná. Pictura okolo roku 2005 o vstupu do ní jednala, když chtěl jeden z jejích spolumajitelů odejít. Nakonec se ale jediným vlastníkem Albi stal její zakladatel Antonín Kokeš.

„Pořád patří k našim odběratelům. Tony je v byznyse velmi šikovný, pustil se i do otevření sítě vlastních obchodů. O něčem podobném my sice diskutujeme, ale váháme. Nechceme se stát konkurencí pro naše klienty,“ říká Arpi.

Přestože Pictura pořád udržuje kontakty v Česku i na Slovensku a vidí v regionu potenciál, chce se prozatím soustředit na polský trh. Až se stabilizuje tam, možná začne Arpi znovu jednat o vstupu do Česka, Slovenska nebo i Maďarska. Od jinak oblíbeného ruského trhu Arpiho stále odrazuje korupce, s níž se tam kdysi setkal.

„Pictura vždy byla designově orientovaná, jednu dobu do zaběhnutého evropského trhu vnášela vyloženě svěží vítr. Vyniká podle mě hlavně tím, že sama vyhledává umělce a úzce s nimi spolupracuje,“ popisuje firmu Kokeš.

Svým stylem designu i systémem prodeje má Pictura v plánu obohatit další výrobky, jimiž chce rozšířit vlastní produkci. Podrobnosti Arpi prozradit nechtěl, ale pochlubil se s aplikací pro zasílání přání po chytrých telefonech. Švédové ji dali dohromady s americkými vývojáři a řeckým designérem. Jako první je dostupná ve Švédsku, další země mají přijít na řadu postupně. Motivy Pictury bude časem možné doplnit fotografiemi či videi samotných uživatelů.

Z pohledu motivů jsou pro firmu stále stěžejní přání k různým životním událostem, turistické pohlednice dělá Pictura jen na některých trzích – především v Norsku. Nevyhýbá se ale ani speciálním událostem, snaží se pokrývat všechno.

Dva dinosauři Na pohlednicích Pictury se objevil i pro Čechy nezvyklý motiv trollů známých ze skandinávských legend. Firmu inspirovala kniha, kterou Erik Arpi sám napsal.

„Začalo to pro mě v podstatě jako koníček, ale ty knihy byly velmi úspěšné, takže se z toho stal zajímavý finanční výdělek. Celkem jsem napsal deset knih,“ přibližuje podnikatel a spisovatel. Se smíchem dodává, že půvabné ilustrace v knize a na pohlednicích nejsou jeho dílem. Náčrtky, s jejichž pomocí navrhuje ve firmě vizuální změny produktů, jsou prý ve firmě legendární tím, jak jsou špatné.

„Když jsme se s Erikem Arpim potkávali na veletrzích, obdivoval jsem jeho vitalitu.

Je to typ inovátora s vizí, kterou umí srozumitelně přiblížit. Zároveň je při jednáních jasný a upřímný, což není každý. Je pro mě inspirativní,“ přibližuje švédského podnikatele Kokeš z Albi. „Překvapil mě i tím, že jako majitel firmy jezdil ve starším passatu, který už vyřadili jejich němečtí obchodní zástupci, to se také jen tak nevidí,“ přidává další postřeh.

Erik Arpi v mládí toužil být hudebním skladatelem. To se mu sice nevyplnilo, ale u hry na klavír si odpočine a jako koníček i skládá. Kdo pojede na podzimní dovolenou na Tenerife, možná na Arpiho narazí. Spolu se svým kamarádem, profesionálním hudebníkem, si totiž na vlastní dovolenou domluvili sérii vystoupení v jedné z tamních kaváren.

Když Arpi zmínil, že si jejich duo říká Dva dinosauři, navázala v rozhovoru otázka předání firmy další generaci. Aktuálně to sice v plánu nemá, ale se dvěma ze svých šesti dětí o tom diskutuje.

„Z tohoto pohledu je drobným problémem to, že jsou velmi úspěšní ve svých kariérách, na což jsem jinak samozřejmě pyšný. Jedna z dcer třeba řídí export pro jednu dánskou módní značku, další má na starost největší zákazníky švédských státních drah,“ uzavírá Arpi.

Pictura kdysi jednala i o vstupu do české firmy Albi, teď se ale soustředí na sousední Polsko.

Pictura v číslech • 1969 – Pictura začala svou činnost prodejem plakátů, od kterých se v osmdesátých letech odpoutala se zaměřením na pohlednice a přání • dvě miliardy korun v přepočtu utržila společnost loni, od roku 2010 si polepšila o 202 milionů • více než 20 milionů kusů Pictura prodala v případě své nejúspěšnější pohlednice s motivem od ilustrátorky Lisi Martinové • 450 lidí společnost zaměstnává • 17 firem funguje ve skupině, v sedmi zemích (Švédsko, Norsko, Dánsko, Německo, Francie, USA, Polsko) jsou to sesterské firmy, v dalších sedmi je spoluvlastní s partnery • čtyři firemní designérská studia vymýšlejí motivy, upravují je pro jednotlivé země a hledají globálně úspěšný projekt, jsou po jednom ve Švédsku a USA, další dvě jsou ve Francii

O autorovi| Jakub Křešnička, Monako kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče