Dokáže tohle vaše kampelička?

Tomáš Plhoň 18. listopadu 2013, 00:00
18. listopadu 2013, 00:00

Družstevní záložnu WPB ovládal kontroverzní podnikatel Pavel Petrovič. Dnes se ji snaží zlikvidovat

Jste-li jedním z desítky tisíc lidí, kteří svěřili úspory kampeličce WPB Capital, pravděpodobně už skoro půl roku s úzkostí sledujete finanční zprávy. S družstevní záložnou totiž v květnu zahájila správní řízení centrální banka. Zakázala jí přijímat vklady a poskytovat úvěry. Do toho se objevují nejasné zprávy, kterak je ten či onen bývalý člen managementu vyšetřovaný kvůli tunelování.

A aby toho nebylo málo, vydala kampelička velmi drsné prohlášení, podle něhož se stala „obětí vydírání a vyhrožování“ ze strany bývalého spolumajitele Pavla Petroviče.

Zpráva zůstala médii poněkud opomenuta, přestože vyjádření velmi dopodrobna sděluje, jak divoké pozadí WPB Capital doopravdy bylo. Stručně řečeno, Petrovič měl prohlásit, že záložnu zničí, výsledkem čehož je řada trestních oznámení na několika frontách.

Proti nim na druhé straně stojí další trestní oznámení, za nimiž jsou lidé ze současného vedení kampeličky. Působí to jako typický boj dvou znesvářených stran, kde se pravda hledá jen těžko. Žádný div, že se média drží raději dál.

Ani týdeník Euro si netroufá být rozhodčím, nicméně samotná osoba a styl podnikání Pavla Petroviče rozhodně stojí za trochu pozornosti. Obchody, které má na svědomí, se dají vystopovat až k manželce expremiéra Šárce Grossové nebo k Filipu Bušinovi, bývalému poradci Davida Ratha, ještě nedávno stíhanému za daňové podvody.

Obchodníci s anonymitou Ale popořadě. Problémy zahlcená kampelička není ani zdaleka tím nejdůležitějším.

Na počátku fungování obstojně velkého holdingu sdruženého pod mateřskou skupinou WPB Holding & Finance stáli dva přátelé z vysokoškolských studií, Pavel Petrovič a Patrik Bugan. Už v průběhu 90. let rozjeli velmi výnosný byznys s prodáváním ready made a offshorových společností. Postupně se stali součástí celosvětového řetězce propojujícího falešné statutáry a prázdné firmy registrované v daňových rájích.

Pokud coby podnikatel budete z Prahy chtít založit anonymně firmu umístěnou například na Seychelách, velmi pravděpodobně oslovíte právě skupinu WPB. Ne náhodou se v orgánech jejích firem objevují jména jako Shane Michael Smith nebo Brenda Patricia Cocksedge.

Tato a další jména vyskytující se ve strukturách WPB mají cosi společného – figurují na seznamu falešných jednatelů, který dal dohromady britský týdeník The Guardien. Podle něj tito lidé figurují ve stovkách anonymních firem na celém světě.

Prodávají svá jména a podpisy, aby se za jejich identitu mohli skrýt skuteční majitelé. A právě WPB, respektive s ní personálně i manažersky propojená společnost Akont, jejich služby dodává už více než desetiletí i v Praze.

Protože naše hlavní město je plné lidí, kteří anonymní firmy zoufale potřebují, obchod vydělával znamenitě. Dokonce natolik, že se v určité fázi rozhodli založit kampeličku. Ta přitom po většinu své existence nebyla družstevní záložnou v pravém smyslu slova. Dokládá to zápis ze schůze členů družstva z roku 2008, na níž se sešlo pouhých devět lidí, kteří disponovali 98,5 procenta hlasovacích práv. Více než pětina z nich patřila Pavlu Petrovičovi, další pětina holdingu WPB. Ve stejném roce se však Petrovič s Buganem a ostatními rozešel. Máme-li věřit lidem okolo Bugana (Petrovič s veřejností nekomunikuje), šlo o přátelskou dohodu o rozdělení majetku. S ní Petrovič údajně souhlasil, ale o tři roky později si to rozmyslel. A tehdy prý prohlásil, že své bývalé kolegy zničí.

Chrudimská epizoda Nyní se vraťme ještě o pár let zpátky, kdy se jméno Pavla Petroviče poprvé objevuje na veřejnosti. Setkal se s ním podnikatel Zdeněk Martínek, který v 90. letech investoval do nové čerpací stanice v Chrudimi. Přibližně kolem roku 2000 se ale cosi zvrtlo, když o jeho majetek projevil zájem právě Petrovič. „Samozřejmě, že toho člověka znám. A nechci už s ním mít nic společného. Připravil mě skoro o všechno,“ řekl Martínek týdeníku Euro.

Zlomovým okamžikem se stal konkurz společnosti Autocentrum, Martínkovy bývalé firmy, kterou dávno prodal a která neměla s čerpací stanicí nic společného. Konkurzní správkyně Šárka Línková ovšem zapsala čerpací stanici do soupisu majetkové podstaty, aniž by Martínka informovala nebo změnu zanesla do katastru nemovitostí. Tehdy začalo jít do tuhého. „Skupina kolem Petroviče se pokusila o násilné zablokování čerpací stanice. Musela zasahovat policie,“ uvedl Martínek u soudu. Vycházíme-li z jeho výpovědi, nic netušící podnikatel se tehdy rozhodl bránit. A to se Petrovičovi nelíbilo.

„Petrovič tvrdil, že spory přetáhne do Prahy a tam mě zlikviduje,“ tvrdí Martínek ve spisu. Nedlouho poté jej nečekaně zatkla policie, byl obviněn z falšování smluv. „Já se domnívám, že policie se mě snaží záměrně kriminalizovat a získat tak další lživé argumenty pro firmy Petroviče, Mojcíka a paní Línkové,“ tvrdil tehdy Martínek v protokolu. Obvinění správce konkurzní podstaty z podjatosti doprovází každý druhý konkurz, ovšem Línková jako správkyně firmy Autocentrum prodala část jejího majetku společnosti Himaya. Jejím tehdejším vlastníkem byl Petr Mojcík, nyní místopředseda představenstva kampeličky WPB. Dnes se Himaya jmenuje Centrum služeb Chrudim. Stoprocentní vlastník? Pavel Petrovič.

Ovšem to na téměř osm let starých událostech není ani zdaleka to nejzajímavější. Vyšetřování pana Martínka totiž vedl policejní komisař z pražského odboru hospodářské kriminality Martin Mysliveček. Ten samý Mysliveček dnes vede vyšetřování WPB Capital na základě trestního oznámení podaného Petrovičem.

Dvakrát z Petrovičových úst vzešlo, že své oponenty zničí, dvakrát případ skončil u stejného vyšetřovatele. Náhoda? Může být, ale hodí se podotknout, že Mysliveček kromě jiného vyšetřoval i údajný podvod s akciemi obchodního domu Kotva. Tentokrát to bylo na základě oznámení kyperské společnosti Forminster Enterprises Limited a jejího ředitele Martina Bendy známého z kauz investičních fondů Trend. Podle tvrzení manažerů WPB jsou Benda a Petrovič velmi dobří přátelé.

Dědictví paní Grossové Další případ se týká společnosti Rotondor.

Konkrétně jde o několik nemovitostí na pražském Proseku s velmi pestrou historií. Jedná se totiž o silně medializované domy, které původně vlastnila Šárka Grossová, manželka expremiéra Stanislava Grosse. V aukci je koupila její známá Libuše Barková společně s majitelem bezpečnostní agentury Manfredem Švestkou. Přes Filipa Bušinu, bývalého investičního náměstka středočeských krajských nemocnic a někdejšího spolupracovníka Davida Ratha, nemovitosti získala firma Rotondor. Bušina je dnes s Barkovou a Švestkou ve sporu a soud již rozhodl, že k prodeji neměl právo, to ovšem není v tuto chvíli na příběhu proseckých domů to hlavní.

Tím je právě společnost Rotondor, stoprocentně vlastněná jistým Jiřím Šoupalem. Jeho propojení s Pavlem Petrovičem není vůbec těžké objevit. Předně je jediným jednatelem ve společnosti B. D. Q., kterou Petrovič vlastní. Stejnou funkci zastává v již zmíněném Centru služeb Chrudim. Šoupal odkoupil Rotondor od Jiřího Malivánka, který dokonce sám u soudu uvedl, že domy držel jako nastrčený vlastník právě pro Petroviče. Jenže na tuto skutečnost má řada různých lidí odlišný názor. Podobně jako ohledně kampeličky WPB Capital se na proseckém poli rozpoutala bitva o určení vlastnictví, přičemž na druhé straně stojí Petrovičovi bývalí obchodní partneři, dnes manažeři WPB. Vznikla řada ostrých soudních sporů a padlo i trestní oznámení mířené na Petrovičova dlouholetého společníka Patrika Bugana, který údajně falšoval úřední listiny…

Podle zdroje týdeníku Euro, který si nepřál být jmenován, je celá situace v Rotondoru vlastně velmi jednoduchá. Od Filipa Bušiny koupil domy na Proseku holding WPB, který zastupoval Malivánek. Stalo se tak v době, kdy Petrovič s Buganem ještě spolupracovali. Dnes tak probíhá poměrně krvavý spor o to, kdo si nemovitosti v atraktivní lokalitě ponechá. A co dělá Pavel Petrovič dnes? Není toho málo. Jak už bylo řečeno, vlastní společnost Gate Finance, která zajišťuje správu nemovitostí. Výše zmíněný zdroj týdeníku Euro tvrdí, že také ovládá firmu Kaminari. Ta nabízí prodej firem na klíč a správu offshorového podnikání. Zkrátka ten samý byznys, který léta provozoval s holdingem WPB, ovšem bez tehdejších partnerů. Svou kancelář má v obchodním centru Na Příkopě 22, kde také sídlí většina zmiňovaných firem a jeho dvorní advokáti Milan Miler a Jiří Holas. Aktivní zůstává Petrovič také mimo Prahu. Zprostředkovaně vlastní pardubický areál Fáblovka, kde má v blízké budoucnosti japonský koncern Kayaba Industry vystavět továrnu na výrobu automobilových pružin. Investorem je Petrovičova firma B. D. Q. Brzy tu má vzniknout také velké obchodně-distribuční centrum.

Týdeník Euro se pokoušel Pavla Petroviče několikrát kontaktovat jak telefonicky, tak pomocí e-mailu zaslaného jemu spřízněným osobám. Žádné reakce jsme se nedočkali. l

O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz

Musíte si přečíst

Neškodný brexit: Británie zrychlila růst

Jakeš a Štrougal čelí trestnímu oznámení kvůli smrti…

Zeman se spletl. Není prezident Lukoilu, ale Česka

Finsko otestuje zaručený příjem na náhodně vybrané…

Maďaři postaví druhý plot na hranici se Srbskem

Tisíciletý poklad: po dohledávkách je mincí dvojnásobek

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa