Dobře zaplacená smrt

23. září 2013, 12:00 -
23. září 2013, 12:00

Bakalův experiment v těžebním průmyslu nepřežil první pacient – Důl Paskov

Rozhodnuto. Společnost OKD zavře Důl Paskov. Jak tvrdí majitel dolu, společnost NWR, důvodem je ztrátový provoz šachty. Těžba v Paskově skončí v průběhu příštího roku. O práci přijde minimálně polovina z takřka tří tisícovek zaměstnanců. I z toho důvodu, že vláda minulý týden odmítla návrh NWR, aby stát „zadotoval“ postupný útlum těžby a prodloužil činnost dolu do roku 2018. Pokud by kabinet na takový návrh kývl, vyšel by státní kasu postupný útlum na čtyři až deset miliard korun. Dvě třetiny společnosti NWR, která sídlí v Holandsku, patří skupině BXR. Tu vlastní zhruba z poloviny miliardář Zdeněk Bakala.

Patnáct stovek z tuny OKD tvrdí, že se náklady na vytěženou tunu uhlí v Dole Paskov pohybují kolem pěti tisíc korun. Aktuální ceny na trhu, za které lze tunu černého koksovatelného uhlí z Paskova prodat, jsou přitom na úrovni 3,5 tisíce korun. Při roční těžbě necelého milionu tun (loni to bylo 0,95 milionu) šachta generuje roční provozní ztrátu kolem 1,5 miliardy korun. Za zmínku ale stojí jedna skutečnost: v době, kdy se tuna černého uhlí prodávala na světových trzích za necelých sto eur, tedy lehce pod 2600 korun, byl důl ziskový. Proč se tedy kdysi výdělečný podnik dostal do tak velké provozní ztráty, že jej jeho majitel, společnost NWR, musí zavřít?

Důvodů je několik. Nejčastěji zmiňovaným je pád cen černého uhlí na světových trzích, čímž se z těžby nerostu v ostravsko-karvinském revíru stala nerentabilní záležitost. To je podle odborníků a obchodníků s uhlím jen jedna z mnoha příčin aktuálních problémů. Další je, slušně řečeno, nerozvážný nákup důlního vybavení. Horničtí odboráři připomínají, že společnost OKD nakupovala nové důlní stroje z Německa, kde byly až čtyřikrát dražší, než za kolik nabízeli podobná zařízení tuzemští producenti. I z toho důvodu se mimo jiné dramaticky zvýšily náklady na ražbu nových štol. Zatímco před nákupem nových strojů vyšla ražba jednoho metru nového důlního díla na 15 tisíc korun, s novými stroji minimálně na dvojnásobek.

Velkým problémem, který aktuálně ohrožuje budoucnost OKD, je skutečnost, že si akcionáři NWR „vytáhli“ z těžební firmy nejen aktuální zisk, ale i očekávaný výdělek z let budoucích až do roku 2021. A to formou dluhopisů. Jen v letech 2018 až 2021 musí NWR splatit dvě velké dluhopisové emise v celkové výši dvacet miliard korun. V této souvislosti je nutné podotknout, že NWR u dvou úvěrů letos nesplní podmínky domluvené s věřiteli. Hrozící předčasné splacení půjčky by firemní kasu mohlo připravit na počátku příštího roku o dvě miliardy korun hotovosti. Těžař by zároveň přišel o zdroj financování v objemu dalších 2,5 miliardy.

Přerozděleno Vraťme se k příčinám současných potíží OKD. Další z nich je skutečnost, že se někdejší firma OKD pod Bakalovým vedením a dozorem rozdělila na několik samostatných částí. Těžební část OKD zůstala de facto jako jediné aktivum společnosti NWR. Zbylé aktivity, především byty, doprava a byznys s nemovitostmi, skončily v jiných firmách, které s dnešním podnikem OKD nemají nic společného. To je podle některých odborníků velký problém. Pokud by tyto podnikatelské aktivity zůstaly v jedné firmě, bylo by možné z výdělečných aktivit na čas zadotovat ztrátový byznys spojený s těžbou uhlí a přečkat nynější těžké časy s tím, že se někde (a někdy) změní situace na trhu k lepšímu.

V této souvislosti stojí za zmínku příběh, kterým se delší dobu baví lidé z OKD. Vedení firmy ještě přednedávnem sídlilo v budově situované v centru města. Dům patřil dříve do majetku skupiny OKD, poté byla z firmy vyčleněna realitní činnost a centrála přešla do majetku nově vzniklé firmy. Ta napálila vedení OKD za pronájem svých prostor tak vysoký nájem, že se vedení těžební společnosti raději vystěhovalo. Nový azyl našlo v provozních budovách, které jsou součástí Dolu Paskov.

Příčin současných potíží OKD může být více. Na trhu mimo jiné kolují neověřené informace, dle kterých například společnost OKD z každé prodané tuny černého uhlí posílala do Londýna provizi, která se pohybovala v rozmezí dvaceti až třiceti eur.

Cena roste Paradoxně, navzdory ohlášení plánovaného ukončení těžby na Dole Paskov, ceny akcií NWR na pražké burze koncem minulého týdne rostly. Především proto, že ceny koksovatelného uhlí na světových trzích stouply ze 130 dolarů za tunu na 150 dolarů. Ani takový skok cen uhlí současnou situaci OKD, respektive vlastníka, společnosti NWR, nezlepší.

Firma tři čtvrtletí po sobě hospodaří se ztrátou a peněžní toky z provozu nedokážou pokrýt současné vysoké úrokové náklady. Náklady na jednu tunu uhlí jsou v průměru o 15 až 30 eur vyšší, než je aktuální prodejní cena. „Volná hotovost by tak při současných cenách uhlí, za předpokladu odprodeje části koksovatelného byznysu, měla vystačit na zhruba jeden až dva roky. Záležet bude na možných vynucených splátkách úvěrů, zbavení se neprofitabilních operací nebo vyjednání nižších mezd, které tvoří přes polovinu provozních nákladů. Společnost je při současném vysokém zadlužení vlastně pouze jakousi proxy na ceny uhlí, jež v následujících měsících určí, zda společnost přežije, či zbankrotuje,“ tvrdí ve svém komentáři manažer společnosti Conseg Investment Management Martin Pavlík.

Chyťte ho Problémy Bakalovy firmy NWR, respektive OKD negativně ovlivňují situaci v dalších společnostech. Což ostatně dosvědčuje následující případ: „Pan Bakala mi byl osobně vcelku ukradený, co mě ale velmi štve, je to, že hlavně kvůli aktuální situaci v OKD si většina bankéřů označí Ostravsko a okolí visačkou riziková oblast. To pro mě má jeden neblahý efekt, banky mi na veškeré půjčky pro moji firmu přihodí rizikový příplatek, tedy dvě tři procenta úrokové sazby navíc,“ tvrdí jeden z významných regionálních podnikatelů. Jméno si nepřál zveřejnit. Příjmení Bakala působí ostatně na Ostravsku na většinu lidí jako červený hadr na býka. Jeden ze zaměstnanců dolů přímo říká, že známý finančník, stejně jako další významný akcionáč Petr Kadas, by neměl z bezpečnostních důvodů Ostravskem raději ani projíždět.

Společnost OKD není jedinou firmou, u které hrozí, že bude svými zaměstnanci zásobovat místní pracovní úřad. Další v „potížích“ je společnost Evraz Vítkovice Steel. Kdysi prosperující firma se v posledních letech potýká s výrazným poklesem poptávky, kvůli kterému musela již několikrát přerušit provoz.

I z toho důvodu se její majitel, ruská společnost Evraz, rozhodla svoji ztrátovou tuzemskou pobočku prodat. Firemní odboráři se obávají, že pokud se společnost nepodaří prodat, přijde o práci zhruba tisícovka lidí, další tisíce lidí mohou přijít o práci v podnicích, které jsou na práci oceláren navázané. Evraz Vítkovice Steel jen za první letošní pololetí prohloubil čistou ztrátu o celých 165 procent, v přepočtu na 2,4 miliardy korun.

Existují i dobré zprávy. Majitel největší tuzemské ocelárny ArcelorMittal Ostrava, který dle informací týdeníku Euro reálně zvažoval přestěhování alespoň části produkce do sousedního Polska, od těchto plánů definitivně ustoupil. A tak jeden z největších regionálních zaměstnavatelů zůstává. Přesto se podnik neustále potýká s výrazným propadem poptávky.

Pětinový výpadek Důl Paskov je jednou ze čtyř těžebních jednotek OKD. Leží přibližně 20 kilometrů jižně od Ostravy. Jedná se o jediný činný důl v „ostravské“ části revíru. Důl Paskov tvoří důlní závod Staříč, který je dále rozdělen na lokality Sviadnov, Staříč, Chlebovice a Frenštát. V lokalitě Frenštát probíhá konzervační provoz. Celková rozloha důlního pole Dolu Paskov je 105,172 kilometru čtverečních. Průměrný stav zaměstnanců v roce 2012 činil 2618, z toho v podzemí 2279. Důl Paskov produkuje kvalitní koksovatelné uhlí. Jeho roční těžební kapacita dosahuje v posledních letech výše cca 0,8 až 1,0 milionu tun. Produkce v roce 2012 byla 0,95 milionu tun. Pokud by došlo k uzavření Dolu Paskov, znamenalo by to výpadek uhlí vhodného pro koksování ve výši cca 20 procent. l Privatizace OKD: nedokončený případ

Prodej Ostravsko-karvinských dolů (OKD) Zdeňku Bakalovi silně připomíná příběh Mostecké uhelné společnosti (MUS). Prodej státního majetku už nějaký čas vyšetřuje policie. V rámci vyšetřování prodeje OKD zatím policie obvinila znalce Rudolfa Douchu ze společnosti Vox consult, která oceňovala zbylý podíl státu před prodejem Bakalovi. Policie je podle informací týdeníku Euro připravena okruh obviněných rozšířit. Podle zjištění zevnitř bezpečnostního sboru se detektivové zajímají mimo jiné o ředitele odboru privatizace majetku státu ministerstva financí Igora Fojtíka a pracovníka Fondu národního majetku Pavla Kutu. „Tímto případem se stále zabývá náš útvar. Je ve fázi vyšetřování, v rámci kterého je trestně stíhána jedna osoba. Dozor nad vyšetřováním vykonává Vrchní státní zastupitelství v Praze. Moc se omlouvám, ale ke konkrétním osobám se opravdu vyjadřovat nebudeme. Zatím se nemůžeme vyjádřit ani k případnému ukončení vyšetřování,“ zareagoval na otázky týdeníku Euro mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Přestože dozor Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze potvrdilo i státní zastupitelství nejvyšší, Praha se k němu nechce znát. „Zdejší státní zastupitelství dozoruje věc týkající se podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, jehož se měl dopustit znalec při ocenění majetkového podílu FNM ve společnosti OKD. Vyšetřování nebylo dosud ukončeno. Prověřování či vyšetřování privatizace OKD jako takové zdejší státní zastupitelství opravdu nedozoruje,“ odvětil na otázky týdeníku Euro ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze Marek Bodlák.

Zatím jediný obviněný – Rudolf Doucha – vnímá dosavadní aktivity policie jako křivdu. „Beru to jako dost velký podraz. Znalecký posudek byl společně vypracován společností Vox a Komerční bankou, ale stíhají jenom mě. Nevím, co je to za umanutí se, protože žádná škoda nevznikla – prodalo se to za jiné peníze a jindy a na ten posudek byl tehdy čas tři týdny,“ řekl před rokem deníku Právo Doucha, obviněný z trestného činu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek. Ve znaleckém posudku z února 2004, pod kterým je Doucha jako prokurista firmy Vox consult podepsán, byla podle Práva vyčíslena hodnota celé společnosti OKD, a to na 4,53 miliardy korun. Právě na základě zmíněného posudku prodala vláda sociálního demokrata Stanislava Grosse zbylý podíl státu v OKD v září 2004. Když si ale Krajský soud v Ostravě při rozhodování o zániku a rozdělení OKD vyžádal v roce 2006 nový posudek, znalci z Ernst & Young přišli se zcela jinými čísly. Jmění celého důlního gigantu ocenili k 31. prosinci 2005 na téměř 52,34 miliardy korun. Což je o skoro 48 miliard více, než zmiňuje posudek Vox consult. A tržní hodnotu samotného podílu státu vyčíslila firma Ernst & Young na 24 miliard. Pokud policie kvůli prodeji OKD obviní státní úředníky, k tehdejším představitelům exekutivy i kupci už není moc daleko. Vyšetřování typu „padni komu padni“ ovšem v České republice bohužel není zaběhlým standardem. Zvlášť když v pozadí stojí vlivný sponzor politiků. (hrb) l

O autorovi| VADIM FOJTIK, fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče