Doba slepičích prdelek

PAVEL PÁRAL 15. února, 00:00
15. února, 00:00

Smlouvy na veřejné zakázky se u nás utajují lépe než informace klíčové pro bezpečnost státu

Naši politici prostě nedokážou udržet jazyk za zuby a ventilují elementární skutečnosti, o nichž se prostě veřejně nemá mluvit. V případě prezidenta Zemana, který potvrdil stopadesátimilionové výkupné za Hanču a Tonču unesené v Pákistánu, to už vypadá, že na Hradě řádí nějaká choroba snižující bezpečnostní způsobilost osob nacházejících se v hradních komnatách. Po nevydání bezpečnostní prověrky kancléři Mynářovi a odebrání téhož šéfovi vojenské kanceláře Pilcovi projevila bezpečnostní indispozici i samotná hlava státu.

Problémy s úslovím „mlčeti zlato“ mají tuzemští politici už hodně dlouho. Začalo to na počátku devadesátých let, kdy dopis ministra zdravotnictví firmě Novo Nordisk, v níž pomluvil společnost Diag Human, odstartovala arbitráž, která mohla přijít daňové poplatníky na hezkých pár miliard korun. Na přelomu století si pak jistý vysoký úředník ministerstva financí pustil ústa na špacír a veřejně přiznal, že Investiční a poštovní banka to má nahnuté, a podpořil tím útok střadatelů na přepážky a především zkrátil čas na racionálnější řešení největšího bankrotu moderních českých dějin.

O pár let později se národ bavil zveřejněnými odposlechy telefonických hovorů primátora Béma s jeho přítelem Romanem Janouškem, které pořídila BIS a ony se jaksi dosud nevyjasněným způsobem dostaly na veřejnost.

Od té doby jsou úniky různých odposlechů a dalších informací od orgánů činných v trestním řízení docela běžné a většinou dobře cílené a účelové. Veřejnost hltá pikantní rozhovory premiéra s milenkou a je to vydáváno za veřejný zájem, ačkoli jde jen o snahu ovlivnit přes veřejné mínění příslušného soudce.

Nakonec účelovost lze přiřknout i onomu úniku informací o Hanče a Tonče, jak to nyní dělají představitelé TOP 09, když za tím vidí pokus mediálně zakrýt hanebnost vydání údajného teroristy Fajáda do Libanonu výměnou za osvobození pěti českých rukojmích držených neznámými únosci kdesi v údolí Bikáa. Zda v tom lze opravdu nalézt nějaký podobný účel, můžeme jistě diskutovat, nicméně je fakt, že údaje o výkupném byly utajovanou skutečností a hlava státu toto utajení jaksi neudržela. A to zrovna ve dnech, kdy olomoučtí státní zástupci ženou před soud jistého Ivo Rittiga a Janu Nagyovou za údajný únik nějakých jiných, veřejnosti neznámých skutečností. Prezident tak může být rád, že hlavu státu u nás soudit nelze. I když před soudem by mohl a měl stanout ten, kdo poskytl jako první tyto informace týdeníku Respekt, který je zveřejnil, a dostal se tak hodně za hranu novinářské etiky.

Každopádně stav, kdy v Česku zůstávají důsledně utajovány snad jen četné smlouvy na veřejné zakázky, které by si naopak nějaké prosvícení zasloužily, je neudržitelným projevem politické kultury, z níž zmizela odpovědnost vůči státu a jeho občanům. A nejde vůbec jen o to, že se dává drbanům po celém světě zřetelně návodná cenová informace o hodnotě života občana České republiky. Neschopnost chránit bezpečnostní informace je vždy projevem slabosti státu a jeho snižující se schopnosti bránit se vnitřním i vnějším útokům. V dnešní době plné nebezpečí ze všech stran podobné indiskrece nelze odbýt mávnutím ruky.

Nutno přiznat, že nejde o obvyklé české specifikum. V časech Snowdena a WikiLeaks je veřejné propírání záležitostí, které vždy v minulosti byly přísně střeženým státním tajemstvím, na denním pořádku po celé zeměkouli. Nikoli malá část veřejnosti se přitom domnívá, že je to tak správně. A lidé dříve za podobné činy popravovaní jako vlastizrádci jsou dnes pro mnohé věrozvěsty svobody. Přitom svým jednáním ohrožují jako málokdo jiný.

O autorovi| PAVEL PÁRAL, paralp@mf.cz

Musíte si přečíst

Kapsch prodloužil se státem smlouvu o mýtném za 5,3…

Beef Bar: Jednoduchá dokonalost

Gabriel: Jednání o volném obchodu EU s USA ztroskotala

Merkelovou nechce za kancléřku polovina Němců

Zrádná Čína: 3 nejčastější chyby západních firem

Jak po brexitu lákat naštvané Brity? Island dává…

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa