Do Mánesu zase i na jídlo

27. července 2015, 00:00 - Unikátní prostor
27. července 2015, 00:00

Ve známé pražské galerii otevřela i nová restaurace. Po dlouhé době důstojná místu

Už bylo načase. Asi tak lze shrnout dokončení kompletní rekonstrukce a následné otevření unikátního funkcionalistického komplexu budov Mánes na pravém pražském nábřeží, který v posledním půlstoletí stihla méně šťastná historie. Budovu nejdřív nechali zchátrat komunisté, jak bývalo jejich dobrým zvykem, načež jí koncem 80. let minulého století dopřáli svou tradiční zničující rekonstrukci, jež hned volala po rekonstrukci další.

Časy by se mohly změnit k lepšímu právě teď. Mánes otevřel po dvouleté rekonstrukci, a to včetně restaurace, baru a kavárny. Právě ty sem totiž historicky patří úplně stejně jako slavná galerie. V dobách první republiky, kdy jsme ještě tolik nelitovali peněz za lepší jídlo, bývala zdejší francouzská restaurace s terasou plná lidí, kteří si sem přišli užít nejen moderní gastronomii, ale také unikátní místo u Vltavy s výhledem na Pražský hrad. Ostatně restaurace, bar a kavárna tu nefungovaly jen pro potěšení hostů: ryze komerční prostory platily uměleckou část Mánesu, protože jak víme, umělci občas mívají o penězích podobné představy jako dnes Řekové.

Dobrou zprávou je, že gastronomicky zajišťuje nově otevřenou budovu firma Mánes Group, jejímž šéfkuchařem je Jaroslav Zahálka.

Ten v Praze prošel například restauracemi Letenský zámeček či La Bodeguita del Medio a navíc měl vždycky blízko k francouzské kuchyni (učil se i u francouzských šéfkuchařů), takže se svým způsobem jen vrací na místo činu. V Mánesu nyní pod jeho vedením funguje jak restaurace, tak terasový gril zaměřený na steaky ze špičkového masa. K nim navíc patří i bar a malá stylová kavárna umístěná v rohu budovy z ulice.

Interiér restaurace, která sídlí ve spodní části budovy, je impozantní. Bezpochyby jde o zcela unikátní restaurační prostor v Praze; od Vltavy ho prosvětlují velká okna a seshora pro změnu vysoké stropy. Poměrně rozlehlá jídelna přesto netrpí neosobní atmosférou závodní kantýny: interiér s velkými parketami laděný do šedohnědých barev rozdělují nejen sloupy, ale také interiérové předěly, které v restauraci vytvářejí menší a intimnější prostory. Třeba u okna si můžete sednout k menšímu stolku pro dva a za tónů jazzu jen nerušeně pozorovat, jak Vltavu smáčí horký letní déšť.

Vše téměř v pořádku

Zdejší restaurace si sice říká česká a na jejím menu skutečně najdete národní klasiky, jako je svíčková nebo kachna se zelím a knedlíkem, zatímco mezi dezerty zase patří povidlové taštičky s máslem nebo vdolky s jablečným pyré. Nečekejte ale úplně klasické provedení. Zahálka je mladý a moderní šéfkuchař načichlý francouzskou rafinovaností, jež udělá i z obyčejné tlačenky haute cuisine,takže zde českou kuchyni vaří tak, jak má vypadat: žádné obří talíře nacpané knedlíky a přetékající omastkem, ale perfektně a čistě připravená a elegantně servírovaná jídla.

Ano, k české restauraci samozřejmě patří pivo, takže některá hlavní jídla jsou dělaná na něm a i předkrmy menu prezentuje jako „něco k pivu“, nejde však o pivní lázně.

Mezi předkrmy sice najdete marinované olomoucké syrečky nebo uzený jazyk s křenovou omáčkou lyricky nazvaný „vejmrda“, stejně tak si ale můžete vybrat domácí králičí paštiku s brusinkami a rozlévané moravské červené víno. Což jsem udělal i já, protože mi to ke vznešenému prostoru přišlo nějak patřičné.

Modrý portugal od Trpělky a Oulehly se dá i pít a zdejší domácí králičí paštika je prostě výborná. Právě na ní ochutnáte Zahálkův francouzský vliv; jemnou paštiku s výrazným aromatem a bohatou silnou chutí překrývá vrstva sádla s delikátní chutí a v kombinaci s čerstvým domácím chlebem, kterého zde dávají tři poctivé krajíčky, se u téhle položky nespletete.

Má jediná výtka směřuje k servírování: paštiku vám sice přinesou v efektní dózičce, snad na důkaz dnes tak módní domáckosti. Jenže malá a úzká nádoba trochu komplikuje konzumaci. A zvlášť když nechcete sníst kompletní a jinak velmi velkorysou porci sádla, protože v tom případě ho musíte z lahvičky pracně vydolovat a poté nevzhledně rozmazat po talíři.

A když už jsme u výtek, pojďme rovnou zabít dvě jednou ranou. V Mánesu obsluhuje elegantně oblečený a vcelku i pozorný personál, bohužel však trpí jednou ze dvou typicky českých číšnických chorob: ptá se vás, jestli je vše v pořádku, tak často, až máte po chvíli chuť odpovědět, že je – až na jejich otázku, jestli je vše v pořádku… Byť lze vždy namítnout, že pořád jde o snesitelnější chorobu, než je ta druhá – totální nezájem kombinovaný s totální neznalostí.

Zpátky na začátek

Mánes nabízí i denní menu a saláty. A kromě již zmíněných českých klasik najdete na stálém jídelním lístku i překvapivější jídla jako třeba vepřový bok s jablkozázvorovým kompotem nebo vepřová líčka na černém pivě s uzenou bramborovou kaší. Ta obnášejí tři kousky křehkého a šťavnatého masa podávaného s hebkou tmavou omáčkou, to vše servírované na elegantním bílém talíři. Jak jednoduché a dobré!

Právě taková jídla vždy ukážou, jak k sobě má česká a francouzská gastronomie blízko právě ohledně omáček. Nakonec obě kuchyně na nich stojí: říká se, že Francie plave v másle, ve srovnání s námi však ještě jde o lehkou lázeň. V Mánesu omáčky výrazně voní i chutnají, nejsou však přehnaně tučné ani mastné, takže vás po zbytek dne nezničí.

V případě mých líček na pivě by omáčka mohla být dokonce i hustší, aby z masa nestékala a podařilo se vám ji i sníst, což obvykle bývá smyslem většiny jídla.

Uzená bramborová kaše se sice může zdát jako tak obyčejná příloha, že vůbec není nutné ji řešit, pro mnohé nejen francouzské šéfkuchaře ovšem jde o vrcholnou vědu řešící jak přípravu, tak i vhodný typ brambor i dalších ingrediencí. Jen krátce: i v Mánesu evidentně věnují její přípravě detailní péči, takže vás výsledek na talíři povzbudí třeba k další skleničce vína – abych skromně zůstal u sebe.

A podobně tak i králičí paštika, jíž jsem začal. Byla tak dobrá, že jsem místo vdolků sáhl v případě dezertu po dalším předkrmu, konkrétně kachní pomazánce s želé z biohroznové šťávy. Nehledejte v tom nic politicky korektního, bio není má karta: prostě jsem jen tušil, že jde v podstatě o kachní rillettes, a nespletl jsem se. Servírují ho ve stejné dózičce jako paštiku a je plný šťavnatého kachního masa, které vám prostě nemůže neudělat radost. Škoda jen, že má porce byla trochu přesolená. Protože jinak vás v restauraci vlastně naštve jen to, že to celé v Mánesu trvalo tak dlouho!

Restaurace Mánes Masarykovo nábřeží 250/1 110 00 Praha 1 tel.: 730 150 772 e-mail: info@manesgroup.cz www.manesgroup.cz Otevírací doba: Po–Ne 11.00–24.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • Škvarková pomazánka s domácím chlebem • 55 Kč • Šunka z uzeného kolene s okurkovou remuládou • 90 Kč • Marinované Olomoucké tvarůžky • 125 Kč • Hovězí guláš s houskovým knedlíkem • 185 Kč • Hovězí svíčková s karlovarským knedlíkem a brusinkami • 195 Kč • Smažený vepřový řízek na domácím sádle, bramborová kaše, kyselé okurky • 225 Kč • Vepřová líčka na černém pivě, uzená bramborová kaše • 245 Kč • Domácí medové uzené vepřové koleno, zelný salát, chléb • 325 Kč • Jehněčí kolínko na červeném víně s petrželovým pyré • 365 Kč

Výběr z nápojového lístku • Svijanská Desítka 0,5 l • 48 Kč • Svijanský Rytíř 0,5 l • 55 Kč • Svijanská Kněžna 0,5 l • 60 Kč • Svijanský Fanda 0,5 l • 55 Kč • Ryzlink Vlašský, Mikrosvín 0,1 l • 55 Kč • Pálava P. S., Naturvini 0,1 l • 65 Kč • Frankovka Rosé, Naturvini 0,1 l • 60 Kč • Domácí Citronáda 0,3 l • 55 Kč • Rakytníková Limonáda 0,3 l • 55 Kč • Bezinková Limonáda 0,3 l • 55 Kč

O autorovi| Unikátní prostor, holecp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče