Dlouhý stín Česko-Slovenska

15. října 2012, 00:00 - Miroslav Zámečník
15. října 2012, 00:00

Závislost bývalých federálních republik na průmyslu je stále enormní.

Teď ještě zabrat v produktivitě

Není příliš potěšitelnou zprávou zjistit, že srpnová data za průmyslovou výrobu v Česku potvrzují obavy: s odstupem nejdůležitější sektor ekonomiky klesl meziročně o 3,1 procenta. Pro nás je to o to významnější, že Eurostat opět potvrdil, že Česko a Slovensko jsou z hlediska zaměstnanosti nejvíce závislými zeměmi na průmyslu v celé Evropské unii.

Ten rozdíl je fenomenální: zatímco průměr sedmadvacítky na celkové zaměstnanosti v průmyslu je 25,2 procenta, pak Česká republika je neuvěřitelně daleko nad průměrem, o víc než třináct procentních bodů, a Slovensko je těsně v závěsu. Další v pořadí, Estonsko, má zaměstnanost v průmyslu o šest procentních bodů nižší než ČR.

V tomhle srovnání má smysl kombinovat zaměstnanost v průmyslu s tržními službami, která je opět v Česku se 73,9 procenta vysoce nadprůměrná. Naopak zemědělství je na podprůměru a převážně netržní služby (služby financované přerozdělováním z veřejných rozpočtů) jsou dokonce hluboce podprůměrné. Jak se v tom vyznat? Ani zdaleka to není triviální a svým způsobem je to neuvěřitelně zajímavé. Asi těžko v dnešních časech najdete někoho, kdo by plédoval pro rozvoj netržních služeb, kde Česko výrazně zaostává. Ono se nám to se stárnutím populace stane tak jako tak: poroste význam zdravotnictví a sociálních služeb pro seniory. Budeme si na to muset vydělat. Kde? Nárůstem produktivity v průmyslu.

Z hlediska zaměstnanosti bude ovšem význam průmyslu klesat, jako ve všech jiných zemích, které tuto trasu oběhly před námi.

Německo je dobrý vzor a lepší při struktuře naší ekonomiky nenajdeme. Pokud Česko dopadne dobře, bude to především díky růstu přidané hodnoty v průmyslu a zejména v těsně navázaných tržních službách. Nejde o produkt jako takový, ale o vše, co je na něj navázáno, o schopnost servisovat nejen svoje technologie, ale dodávat technologická řešení obecně.

Někdejší společný stát Čechů a Slováků dodnes vrhá neuvěřitelně silný odraz společné historie na ekonomickou strukturu obou zemí. Je to obtížně vysvětlitelné čímkoli jiným než industrializací Slovenska ve společném státě. To je ve zpětném ohledu silným fenoménem, který podle mého soudu celosvětově nenajdete v žádném jiném kontextu. Přitom tisíc předchozích let koexistence Slováků s Maďary neznamenalo pro současnou ekonomickou strukturu Slovenska vůbec nic. Jsme na velmi křehkém rozhraní, my Češi a Slováci, továrny Evropy. Uvidíme, jak se s tím každý zvlášť, ale jistě ve spolupráci vypořádáme. Pár dní před výročím společného státu mi přišlo důležité to na datech Eurostatu ukázat. Bylo to unikátní a snad i v dobrém slova smyslu bude. l

Graf

Zaměstnanost v ekonomických sektorech Jak jsou ty ekonomiky rozdílné… … a jaké to má implikace (v %)

pramen: Eurostat

O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče