Dlouhá fronta na práci

17. února 2014, 00:00 - Marcela Alföldi Šperkerová
17. února 2014, 00:00

Počty lidí bez práce prudce rostou, mezi nezaměstnanými ubylo jen absolventů. Výpadek příjmů dopadá na sociální a zdravotní rozpočty

Již čtyři měsíce v kuse padají smutné rekordy. Ovšem lednové údaje, kdy byla vysoko pokořena hranice 600 tisíc nezaměstnaných, což v novodobé české historii nemá obdoby, odhalují, že česká ekonomika se do kondice dostává jen pomalu.

Delší fronty na úřadech práce přinášejí negativní dopady i do dalších sektorů. Snižují inkaso daní a zvyšují nároky na vyplácení dávek a podpor v nezaměstnanosti, jež mimochodem v lednu Úřad práce (ÚP) přiznal více než 23 procentům uchazečů, zatímco ještě koncem loňského roku to bylo jen 19 procent. Přechod z režimu zaměstnaného na uchazeče o práci se projevuje i v úbytku peněz ve zdravotnickém a důchodovém rozpočtu.

Optimismus bez hranic Prudký růst míry nezaměstnanosti obvykle k lednu patří. Na Silvestra končí termínované pracovní smlouvy a mizejí sezonní práce, které loni díky mírné zimě přetrvaly o něco déle, než je v našich klimatických podmínkách obvyklé. Problém je ale v tom, že si neseme vysokou základnu z dob krize.

„Zaměstnavatelé šetří s tvorbou nových pracovních míst. Jsou velmi opatrní, a pokud získají více zakázek, raději si najímají jen agenturní zaměstnance, což se v našich registrech vůbec nemusí projevit,“ vysvětluje generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková.

Přesto neočekává, že by se v únoru situace zhoršila. Pokud k propadu dojde, bude jen mírný, spíše můžeme očekávat stagnaci. Jarní měsíce přinesou oživení v podobě sezonních prací, a pokud se začne probouzet i stavebnictví, mohly by práci najít až desítky tisíc lidí. Ovšem v červenci se řady uchazečů zase rozrostou o čerstvé absolventy a od podzimu se situace obvykle zhoršuje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předpokládá, že letos se údaje oproti loňsku ještě o něco zhorší. Podíl nezaměstnaných dosáhne podle jeho odhadu přibližně osmi procent, což ale řada odborníků kvůli nastoleným tendencím považuje za optimistickou předpověď. „Vzhledem k tomu, že vývoj na trhu práce je oproti vývoji ekonomiky vždy zpožděn, pokles nezaměstnanosti vlivem postupného oživování ekonomiky je proto ze strany MPSV předpovídán až v roce 2015,“ doplňuje mluvčí resortu Petr Sulek.

Zdravotnická sekera MPSV si přitom nepřipouští žádný tlak na důchodový účet, byť souhlasí, že rostoucí nezaměstnanost snižuje příjmy z důchodového pojištění. Státní rozpočet na rok 2014 počítá s příjmy na úrovni 331,3 miliardy korun a výdaji ve výši 382,3 miliardy. „Aktuální odhady vývoje příjmů z pojistného na rok 2014, které reflektují poslední (tj. lednovou) makroekonomickou predikci ministerstva financí, jsou v souladu s předpoklady obsaženými ve státním rozpočtu,“ tvrdí Sulek.

Negativně by se na bilanci účtu mohla projevit i vyšší ochota lidí blížících se seniorskému věku akceptovat zhoršené podmínky pro předčasné důchody, které přinesla takzvaná malá důchodová reforma od roku 2012. Resort práce si ale nepřipouští, že by lidé mohli letos vidět v této variantě starobní penze východisko.

„I přes rostoucí nezaměstnanost nedošlo v roce 2013 oproti roku 2012 k nárůstu počtu přiznaných předčasných starobních důchodů. Počet žádostí byl v roce 2012 a 2013 významně nižší než například v letech 2007 a 2008, kdy byla míra nezaměstnanosti nižší,“ uvedl mluvčí resortu. Údaje o počtu přiznávaných předčasných starobních důchodů a žádostí o ně tedy podle něj nenaznačují, že by mělo dojít v této oblasti k nějaké změně. Jenže poněkud zapomíná, že ten, kdo plánoval předčasný důchod, rychle do něj vstoupil, než začaly platit tvrdší podmínky. A že za poslední dva roky se tato rezerva již nejspíš vyčerpala.

Ještě hůř by se mohly hustší řady lidí na dlažbě projevit ve zdravotnickém rozpočtu. Když ministerstvo zdravotnictví připravovalo úhradovou vyhlášku, která určuje, kolik mají pojišťovny platit za zdravotní služby, nastavilo příjmovou stránku na optimistických predikcích o výběru pojistného rostoucím o 3,4 procenta. „Do příjmů je promítnut růst plateb za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun a také zhruba šestimiliardový růst na straně výběru z pojistného, který je modelován na základě říjnové predikce vývoje ekonomiky ministerstva financí,“ uváděl resort loni koncem podzimu. Jenže i finance již svůj výhled ohledně míry nezaměstnanosti v lednu korigovaly směrem nahoru. Je třeba připomenout, že průměrný zaměstnanec odvede na zdravotní pojistce měsíčně kolem tří tisíc korun, což je hluboce neporovnatelné s odvodem za státního pojištěnce, za nějž erár do kasy přispívá částkou ve výši 787 korun. Při 30 tisících nezaměstnaných to za rok dělá minus více než 800 milionů korun.

„Pojišťovna má minimální možnost ovlivnit výdaje na zdravotní péči, ze zákona se musí řídit úhradovou vyhláškou bez ohledu na vývoj svých příjmů,“ upozorňuje Tomáš Červinka, ředitel Odboru pojistného a správy pohledávek VZP.

Případnou nerovnost v příjmech a výdajích způsobenou příliš optimistickými očekáváními ministerstva zdravotnictví a financí na výběru lze podle Červinky řešit v zásadě pouze dvěma způsoby: „Zvýšením pohledávek po splatnosti, nebo vyšším inkasem peněžních zdrojů od státu, a to buď ve formě zvýšení pojistného za státní pojištěnce, nebo v jakékoli jiné formě.“

To ale zvyšuje tlak na státní rozpočet. Čerstvý ministr zdravotnictví již nemocnicím slíbil, že jim bude v polovině roku kompenzovat dvoumiliardový výpadek za zrušené nemocniční poplatky. A další kompenzace si vyžádají i pravidla úhradové vyhlášky, která podle mínění zdravotních pojišťoven zakládala na několikamiliardový deficit i v situaci, kdyby byly naplněny optimistické předpoklady o vyšším výběru pojistného.

Slibné služby pro domácnosti Přesto lze vypozorovat i některé pozitivní, byť velmi opatrné tendence. V lednu malinko ubylo v evidenci Úřadu práce absolventů, což byla jediná sledovaná skupina, jež se zúžila.

To by mohlo ukazovat na to, že zafungoval program odborné praxe pro mladé do 30 let. A že se vůbec po Drábkově útlumu daří probouzet aktivní politiku zaměstnanosti. Zároveň se proti prosinci mírně rozrostla nabídka volných pracovních míst.

Na druhé straně rekvalifikace se stále nedaří šít na míru. Zaměstnavatelé totiž zatím v rychlý návrat kondice nevěří, a proto nejsou schopni odhalovat, jakou skladbu pracovních sil by potřebovali. Také je třeba připustit, že dotační programy mají své meze a nově vytvořená pracovní místa fungují většinou jen po dobu, po niž jsou finančně podporována.

Bez restartu ekonomiky se sice žádný velký zázrak nestane, nicméně pár nápadů, jak zaměstnanost posílit, by bylo. Například zapojit do politiky zaměstnanosti podniky se státní účastí. „Není to o tom, že by měly uměle zaměstnávat uchazeče o práci nebo jim přepouštět místa obsazená jinými zaměstnanci.

Každý podnik si řadu méně kvalifikovaných činností zajišťuje subdodavatelsky, ale kdyby si na ně najímal nezaměstnané, vyšlo by to stát nakonec efektivněji,“ navrhuje šéfka ÚP Bílková. Podle ní tyto programy v úspěšných zemích fungují, chce to ovšem změnit vnímání a přístup státních firem.

Unie zaměstnavatelských svazů zase navrhla zavést v zahraničí osvědčený model služeb pro domácnosti, které mohou vytvářet nová pracovní místa i pro málo kvalifikované lidi. Například v Belgii takto během deseti let vzniklo 160 tisíc pracovních míst a další 4,5 tisíce v servisních společnostech do systému zapojených.

Rozhodně nemá jít o konkurenci sociálním službám, ale o činnosti, jako je třeba úklid domácnosti, žehlení, doprovod dětí do školy či na kroužky, péče o zahradu a mnoho dalších. „Stejně jako jinde se ani u nás systém neobejde bez veřejné podpory nebo daňových úlev, ale v celkových přínosech, které převažují nad náklady, dává smysl i v Česku,“ sdělil Vít Jásek, ředitel sekce finančních služeb z Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Model omezuje práci načerno, pomáhá snižovat náklady na výplatu sociálních dávek a zároveň přibližuje spektrum těchto služeb i rodinám, které si je nyní dovolit nemohou.

Jak upozorňuje Bílková, rezervy jsou i v oblasti sdíleného zprostředkování. „Na Západě stát spolupracuje s agenturami práce, které se specializují na vyhledávání míst pro nezaměstnané s více handicapy,“ popisuje ředitelka. Taková pomoc by byla určena lidem, kteří jsou bez práce již dlouho a zcela ztratili vůli a chuť vůbec se o ni zajímat. „Systém by se musel nastavit tak, aby se agenturám vyplatil. Na druhé straně stát nikdy nebude mít tolik úředníků, psychologů a dalších odborníků, aby práci s těmito lidmi zvládl,“ vysvětluje Bílková.

Čerstvá vláda má tedy spoustu příležitostí, jak se blýsknout. Ve svém programovém prohlášení se ovšem nikterak detailně podporou zaměstnanosti nezabývá kromě neurčitých prohlášení o tom, že zefektivní trh práce, podpoří malé a střední podnikání či rozjede program Nová zelená úsporám. Naopak její populistický slib, že zvedne minimální mzdu z dnešních 8,5 tisíce korun až na 40 procent průměrného výdělku (který na sklonku třetího čtvrtletí 2013 činil 21 331 korun), ochotu firem najímat více zaměstnanců rozhodně zbrzdí. l •

Znepokojivá čísla

Počet evidovaných nezaměstnaných (v tisících), volných pracovních míst (v tisících)

a podíl nezaměstnaných ke konci daného měsíce (v %) nezaměstnaných* Podíl

Leden Nezaměstnanost 585,8

2013 Volná místa 33,8 8,0

593,7

34,6 8,1

587,8

38,9 8,0

565,2

39,8 7,7

547,5

42,6 7,5

540,5

44,0 551,1 7,3

40,2

551,7 7,5

40,6

557,1 7,5

41,4

556,7 7,6

39,1

565,3 7,6

37,5

35,2 596,8 7,7

Leden 629,3

2014 36,4 8,2

0 200 400 600

Pozn.: *podíl nezaměstnaných osob = počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let k obyvatelstvu stejného věku

Zdroj: MPSV

Čerstvá vláda se ve svém programovém prohlášení podporou zaměstnanosti nikterak detailně nezabývá.

O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče