Dílo apoštolů přírody

04. března 2013, 00:00 - MILAN BALLÍK
04. března 2013, 00:00

Nápoje vznikající za dodržování striktních pravidel biodynamiky se prosazují čím dál úspěšněji. Prim v této oblasti hrají vinaři z Francie

Když se před nějakými dvaceti třiceti lety začal zvolna měnit vinařský trh a do hry významněji vstoupily mimoevropské vinorodé oblasti, Francouzi trochu zaspali. Kromě osvědčených sklepů se tamní producenti ocitli v útlumu. Všechno si však vynahrazují v produkci vín přírodních, naturálních, biodynamických, prostě bio. V této oblasti od počátku porážejí ostatní vinařské oblasti glóbu o dvě koňské délky.

Nejde o žádnou novinku. Inspiraci k vytváření přírodních vín bychom mohli nalézt na počátku dvacátého století. Dokonce ve Francii existují malá vinařství v okrajových částech některých apelací, kde z této cesty nikdy nesešli. Před sto lety však francouzští vinaři za přírodní vína považovali taková, při jejichž výrobě se „jen“ neředil mošt vodou a která se nedoslazovala řepným cukrem.

NEÚNOSNÁ ZMĚNA Za pionýra při cestě za vzkříšením přírodních vín je považován Nicolas Joly. Ten začal biodynamiku při pěstování révy praktikovat ve svém vinařství v údolí řeky Loiry před třiceti lety a stal se jejím neúnavným propagátorem. A nakonec pohled mnohých vinařů změnil: z naprostého nepochopení a odmítání biodynamiky se postupem času stalo cílené aplikování tohoto způsobu pěstování a zpracování hroznů.

Nadšenci pro rustikální přístup k pěstování révy se v osmdesátých letech objevili také v departementu Ardeche. Okolo Yanna Rohela se tam rekrutovali fandové do biodynamiky, kteří si pro šíření myšlenek zvolili náročný způsob. Nešlo o žádné telefonické či korespondenční konzultace. „Partička“ se prostě sebrala, za zájemcem o informace se rozjela a na jeho keřích prakticky předváděla svá kouzla. V oné skupince se angažoval také dnes respektovaný český vinař Ondřej Čálek.

„Věrozvěsti biodynamiky“ se začali objevovat na mnoha místech země. Marcel Richaud ve Vallée du Rhône, provensálské vinařství Château de Saint Martin, Francis Boulard v Champagni, Christian Binner v Alsasku či Gérald Oustric z Ardeche, který patří k nejpřísnějším kazatelům nedotčené čistoty přírodních vín. Zejména příběh předků Christiana Binnera ukazuje, jak důležitou roli hraje přirozený charakter vína. Sklep Binnerů pochází z poslední čtvrtiny osmnáctého století, tedy doby, kdy se produkovala pouze přírodní vína. Konzumovala se tehdy převážně rozlévaná, pila se okamžitě a bez dlouhého ležení. Christianovi předci však nahlédli výhody lahvování a tento proces ve sklepě nastartovali. Z obavy o stálost svých vín začali také v malé míře používat síření.

Vína sice držela, ale nepatrně měnila charakter. Laik by to nepoznal, ale pro náročné vinaře přece jen byla změna neúnosná. Takže od síry upustili a vrátili se zpátky k produktům ryze naturálním.

Z KAŽDÉ SORTY Přírodních vín je mnoho, mnoho je také způsobů jejich klasifikace. Za nejvyšší ligu, tedy jakási „nejpřírodnější přírodní vína“, jsou považována vins naturels. Zosobňují ryzí čistotu jak vypěstovaných hroznů, tak vyškolených vín. U nich je vše od začátku do konce v rukou přírody. Vinař je „pouze“ vnímavým pozorovatelem jejich vývoje. Tím, kdo nastaví všechny podmínky pro optimální výsledek. Čistá naturální vína lze vyškolit z každé sorty. Stěžejní roli hraje terroir, pochopení vlastností půdy a vinařovo porozumění si s ní. Je bezpodmínečně nutné striktně dodržovat pravidla a zapomenout na herbicidy, pesticidy a chemická hnojiva.

Přírodní vinaři v současnosti nejsou na rozdíl od dřívějších časů označováni za blázny ani šílence. Vybudovali si respekt a jejich vína si našla své konzumenty. Pokud občas na jejich adresu zazní slova jako „rebelové“, bývá to spíš kvůli provokativní ambaláži. A rozvernosti plakátů lákajících na stále rostoucí počet salonů biovín. Těch se jen v březnu koná ve Francii celý tucet.

Může se vám stát, že narazíte na etiketu s baziliškovsky se šklebícím klaunem – to je případ vína Patapon Nathalie a Christiana Chaussardových. Nebo na diskuse vyvolávající obrázek Panny Marie s novorozeným Ježíškem a titulem Grande Arnaque (Velký podfuk) od Ondřeje Čálka – údajně ho ale už z nabídky vyřadil. Les Rachais, šampaňské zmíněného Francise Boularda, zase upomíná etiketou se stylizovaným sluncem a měsícem na pevné spojení půdy s kosmickým světem. V každém případě po nich sáhněte a vyzkoušejte víno od apoštolů přírody. Možná ne na první doušek, ale po chvíli v něm najdete zalíbení.

O autorovi| MILAN BALLÍK, spolupracovník redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče