Daňový kouř

10. září 2012, 00:00 -
10. září 2012, 00:00

Evropské státy dávají při zdanění cigaret stále více přednost pevné složce

Daně jsou oblíbenou hračkou v rukou politiků. Aktuálně nejviditelnější odvod státu je daň z přidané hodnoty.

Vládní návrh, aby od příštího roku sazby stouply o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, smetl levicový Senát a poslanci, tentokrát ti z ODS, mohli rozehrát oblíbenou šarádu na téma pád vlády. Šest z nich se totiž rozhodlo návrh v novém projednávání nepodpořit, a premiéru Petru Nečasovi se tak nedostával dostatek hlasů. Chce proto daňový balíček předložit znovu a spojit ho s hlasováním o důvěře vlády.

Bez kontroverzí se zatím obešel jiný daňový návrh z pera ministerstva financí, který právě leží ve sněmovně. Rozpočtový výbor se minulý týden začal zabývat spotřební daní z tabákových výrobků. Prozatím její projednání odložil na druhou půlku září, aby poslanci mohli podávat ještě další pozměňovací návrhy.

V novele jde přitom o podstatnou změnu, kdy by se Česko mohlo připojit k řadě evropských zemí a zmírnit rozdíl ve spotřební dani uvalené na levné a prémiové značky cigaret. Bohatší kuřák se vyplatí Co konkrétně ministerstvo plánuje? Zdražovat chce ve dvou krocích v příštích dvou letech.

Cílem je, aby se odvod dostal na úroveň požadovanou Evropskou unií, kdy od roku 2014 musí být minimálně 90 eur za tisíc kusů cigaret.

Stoupat má především minimální sazba daně. Ta v současnosti činí 2,10 koruny a má poskočit na 2,18 příští rok a 2,25 v roce 2014. Spotřební daň u krabičky bude minimálně 45 namísto dnešních 42 korun. Kuřák by to měl pocítit nárůstem ceny asi o dvě až tři koruny každý rok. Mezní cena krabičky, kdy se platí jen minimální částka, by tak poskočila ze 70 na 75 korun. Segment levných cigaret zabírá v Česku 70 procent trhu.

Komplikovanější výpočet je u dražších výrobků. Těm novela mimochodem slibuje nárůst mírnější, protože pravidlo 90 eur za tisíc kusů splňují už dnes produkty s cenou 81 korun a více za krabičku. Z dnešních 1,12 koruny za kus plus 28 procent z ceny krabičky se má v příštích letech stát nejdříve 1,16 a následně 1,19 koruny za kus. Procentuální složka má klesnout na 27 procent jako kompenzace za vyšší DPH (tu, kterou prozatím poslanci za ODS smetli). Spotřebka by se tak zvedla cca o korunu z dnešních asi 47 korun při ceně krabičky těsně pod devadesáti korunami.

Proč je navýšení u dražšího kuřiva mírnější?

„Jednou z klíčových vlastností této novely je, že jsme se snažili zabránit tomu, aby docházelo k přechodu od drahých cigaret k levným,“ nechal se v červnu po schválení předlohy vládou slyšet premiér Nečas. Státní kase se „bohatší“ kuřák totiž vyplatí více. Odvede totiž víc na DPH, která je pro danění luxusu určena.

Prémiové značky dnes platí jen na spotřební dani o deset procent více než ty s průměrnou cenou. Když se započte i DPH, pak se rozdíl přehoupne přes čtrnáct procent. Vládní novela by rozdíl u spotřebky stáhla na necelých šest procent.

Evropa rovnostářská Řada členských zemí Evropské unie přistoupila v uplynulých dvou letech k podobným opatřením, která sbližují daň z levných a prémiových značek. Celkem osmnáct zemí od ledna 2010 do července letošního roku přistoupilo ke snížení procentuální složky a navýšení té pevné (viz Daň z kouře). Procentuální složku není možné zcela zrušit, protože ji vyžaduje bruselská směrnice.

Nejradikálněji ke snižování procentní části daně přistoupilo pět zemí v čele se Švédskem a Dánskem, které mimo pevné složky vybírají už jen jedno procento z ceny krabičky. Přitom před snížením ve Švédsku byla sazba volatilní složky daně dokonce 39,2 procenta, v Dánsku pak 21,65 procenta.

Jejich rozdíl mezi odvody z levných cigaret a luxusnějšího kuřiva se tak nyní pohybují na úrovni 0,4 procenta ve Švédsku a 0,2 procenta v Dánsku. Rovnostářství se zřejmě Švédsku vyplatilo. V loňském roce totiž podle údajů Evropské komise vybralo na spotřební dani o dvanáct procent více než v roce 2010.

Pro porovnání: cena průměrné krabičky byla v loňském roce v Česku na úrovni 2,73 eura, v Dánsku 4,83 a ve Švédsku 5,11 eura. Na spotřebních daních pak jednotlivé země získaly 1,66, 2,86 a 3,11 eura. Přitom podíl daně na celkové ceně krabičky osciluje u všech zemí okolo 60 procent.

Zajímavá jsou pak čísla z těchto severských zemí, která ukazují, jak vysoká je pevná složka daně. V Dánsku je to 156,5 eura na tisíc cigaret a ve Švédsku dokonce 167,7 eura. To daleko přesahuje devadesátieurový požadavek Evropské komise.

Strach z nelegálu Takový bič na kuřáky by se líbil organizacím bojujícím proti kouření. „Cigarety jsou v Česku stále velmi levné,“ uvedla již dříve Hana Rossová z organizace American Cancer Society s tím, že správně by tu měla krabička stát až 220 korun, aby cigarety byly srovnatelně drahé se zahraničím. Ministerstvo financí takový velký skok odmítá. Opírá se přitom mimo jiné o názory expertů, kteří s Rossovou nesouhlasí. „Cena kuřáky neodradí, může mít vliv pouze na děti, které s kouřením začínají,“ tvrdí Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku.

Proti skokovým zdražením se brání výrobci cigaret zejména argumentem, že tak vzniká větší prostor pro nelegální obchod. Statistiky jim ovšem dávají za pravdu. Letošní studie poradenské společnosti KPMG tak například ukázala, že v Česku v loňském roce klesla spotřeba nezákonně prodávaného kuřiva na 560 milionů kusů. To představuje oproti roku 2010 pokles o 40 procent z bezmála miliardy. Celkově tak nelegální trh představuje už jen pouhá čtyři procenta celkové spotřeby. Výnos spotřební daně je pak v tuzemsku podle údajů EU Tax Tables 1,66 eura na jednu krabičku.

Naopak s vysokým poměrem černého obchodu bojuje Irsko. Nezákonný prodej cigaret a tabáku tvoří bezmála 18 procent celého trhu. Však také spotřební daň na krabičku tam dosahuje 5,43 eura. Šestnáctiprocentní podíl na trhu má pak nelegál také ve Francii, kde se z krabičky odvádí 3,66 eura. Tím jsou obě země vysoko nad celoevropským průměrem, kde nezdaněné „podpultovky“ ovládají jedenáct procent trhu při průměrném odvodu 2,47 eura na dvaceti cigaretách.

„Nezákonný obchod s cigaretami kromě toho, že způsobuje ekonomické škody firmám i vládám, je také živnou půdou pro kriminalitu, protože zisky z něj často financují pašování drog či terorismus,“ uvedl k výsledkům studie Artyom Chernis, viceprezident Philip Morris. Zacíleno na řezaný tabák Mimochodem nebezpečím, které představuje velký skok ve zdanění, obhajuje svůj pozměňovací návrh k vládní novele poslanec Vladislav Vilímec (ODS). Mírněji by se totiž chtěl zachovat k řezanému tabáku určenému k balení cigaret. Ministerstvo Miroslava Kalouska právě na tento produkt chtělo uvalit výrazně vyšší daň, kdy by za dva roky stoupla spotřebka z dnešních 1400 korun za kilo až na 1800. Vilímec ve svém pozměňováku plánuje nárůst ani ne na 1600 korun. „Skokové zdražení by mohlo přinést velký příklon k černému trhu, a to je proti smyslu toho, aby byla zachována výše výběru daně,“ míní poslanec. Naopak u luxusnějších cigaret by byl přísnější a „kusová daň“ by podle něj v roce 2014 měla být 1,24 koruny.

Obrázek

Daň z kouře

Sazby procentní složky spotřební daně v jednotlivých zemích EU (v %)

pramen: Evropská komise

Mezní cena krabičky při odvodu jen minimální daně má poskočit z dnešních 70 na zhruba 75 korun

O autorovi| Adam Junek • junek@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče