Další ekonom, co se pořád jen bojí

01. prosince 2014, 00:00 - LUKÁŠ KOVANDA
01. prosince 2014, 00:00

POPEKONOMIE Všichni klasici ponuré ekonomie se ve svých předpovědích fatálně mýlili. A co Piketty?

Z jistých novin nedávno přišel dotaz, která že kniha o ekonomice či ekonomii mě v posledním roce nejvíce zaujala. Vlastně jsem ani nemohl odpovědět jinak, než že Capital in the 21th Century od Thomase Pikettyho. Hned jsem ale dodal, že mě zaujal zejména rozruch, který tento bezpochyby zásadní spis celosvětově vyvolal.

Patří k dobrému tónu vzdělance se k němu umět vyjádřit. Každý, kdo by rád jako vzdělanec působil, by jej měl mít ve své knihovně. Nebo alespoň na svém kindlu. Význam Pikettyho veledíla by ovšem neměl být umenšen tím, že jde o knihu více kupovanou než čtenou. Matematik Joshua Ellenberg ji na stránkách Wall Street Journal prohlásil za nejméně dočítanou knihou letošního léta. Na základě dat Amazonu, která prozrazují, na kterých stránkách si uživatelé kindlu nejvíce podtrhávají, shledal, že průměrný čtenář končí s četbou na straně 26. Piketty jich přitom popsal 655.

Nicméně opravdu zapálený vzdělanec či velevzdělanec by neměl opomenout Francouzovo veledílo nejen dočíst, ale i zrecenzovat.

Takže letošek se nese také ve znamení bohaté úrody recenzí „nového Kapitálu“. Tu nejzajímavější, svým způsobem nejpropracovanější a rovněž umělecky nejzdařilejší, řekl bych, předkládá Deirdre McCloskeyová, ekonomka i historička v jedné osobě. Tedy člověk nad jiné povolaný k recenzi ekonomické knihy, jež ráda hledí do historie (aby věštila neblahou budoucnost.

Na Pikettym v zásadě nenechává nit suchou.

Stačí si přečíst poslední řádky 50stránkové recenze. Pikettyho tematizace společenských otázek se smrskává na prostou závist.

Pikettyho nahlížení politických dějů dominují vlády, které jsou vždy s to zařídit vše podle svého předsevzetí. A Pikettyho ekonomie je chybná od samého počátku až do konce.

Piketty, pokračuje McCloskeyová, nabízí zatím poslední díl, zdá se, nekonečného seriálu, jehož předchozí části mají na svědomí takoví klasici ekonomické nauky jako Malthus, Ricardo či Marx. První z nich temně prorokoval, jak se říká, že lidstvu dojde půda k obživě. Zahájil tak zhruba století trvající přeměnu politické ekonomie, optimistické vědy o povaze bohatství, v ekonomii, ponurou vědu o vzácnosti, případně vyčerpatelnosti zdrojů.

Od té doby už se ekonomové vlastně pořád něčeho bojí, před něčím varují. Ať je to vykořisťování, poválečná stagnace, nedostatečné plánování, nebo přehnané odměny nejvyšším šéfům velkých korporací. Nebo, jako u Pikettyho, toho, že bohatí budou ještě bohatší a příjmové nůžky se rozevřou do netušené šíře.

Pesimismus prodává,“ píše McCloskeyová. Jenže všichni uvedení ponuří klasici se ve svých předpovědích fatálně mýlili. Vždyť třeba uvažme, že od roku 1800, od doby, kdy povadlé struny ladil Malthus, vzrostl příjem na hlavu řadového zemědělce/dělníka/zaměstnance o 2900 procent v průměrně vyspělé zemi a o 900 procent celosvětově.

Ano, Piketty může být prvním z ponurých, jehož prognóza se naplní. Ale sázet na to je – alespoň pohledem McCloskeyové – jako vsadit si, že odteď už každý čtenář jeho opus dočte až do úplného konce.

O autorovi| LUKÁŠ KOVANDA hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče