Cukrovinky ze slaných sýrů

08. prosince 2014, 00:00 -
08. prosince 2014, 00:00

Niva, romadur, Lipno, Lipánek, Madeland. Mléko ze třetiny Česka se na jihu republiky přetváří do všemožných mléčných pochoutek. K tomu, aby tyhle dobroty dostali na stůl zákazníci u nás, ale třeba i v Kuvajtu, je potřeba dobře fungující komunikace

Třináct poboček a patnáct stovek zaměstnanců — to už je pořádná porce k zajištění spolehlivé komunikační sítě. Nejsou to jenom mobily. Co všechno ze světa komunikačních nástrojů mlékárenská Madeta potřebuje, jsme se ptali jejího generálního ředitele Milana Teplého a personálního ředitele Pavla Buryánka.

* Jak to celé začalo, pane řediteli?

Milan Teplý (MT): Naší firmě je už přes sto let, ve skutečnosti ale mnohem víc. Začátky mlékárenství na jihu Čech, na něž Madeta navazuje, sahají až do roku 1837 — tehdy na schwarzenberském dvoře u Českých Budějovic vznikla první sýrárna. Ta skutečná Madeta vznikla kolem roku 1902 v Táboře jako „Mlékařské družstvo táborské“. A právě první písmena tohoto názvu dala vzniknout našemu dnešnímu jménu.

* A novodobější historie?

MT: Madeta je jediná česká potravinářská firma, která po revoluci byla privatizovaná do českých rukou — a zůstala vcelku, na půdorysu tehdejšího státního podniku. Přišlo i několik — neúspěšných — pokusů o získání firmy z ciziny, především Francouzi a Nizozemci se o to snažili. A když tyhle pokusy selhaly, začali jsme se nějakým způsobem prosazovat my, abychom to nakonec dokázali koupit do rukou managementu. Což se v roce 1997 podařilo.

* Na jakých trzích působíte?

MT: Dlouhou tradici měla třeba sušená mléka pro japonský trh — to spíš ale jako krmné než potravinářské produkty. Vozíme do Jižní Ameriky, do části Evropy, do Ruska, ale především do arabských států.

* Do kterých?

MT: Do Jordánska, Emirátů, Saúdské Arábie, Kuvajtu, ale hlavně do Libanonu, tam tahle naše expanze východním směrem celá vznikla na základě dlouholetých vztahů s jedním tamějším obchodníkem, který u nás působí od začátku padesátých let. Hlavním trumfem v této oblasti jsou naše sýry v solném nálevu — tam ovšem slouží pro cukrářskou výrobu.

* Slaný sýr do cukrovinek?

MT: Zní to zvláštně, že? Je to sýr Akawi, který my tady u nás nakládáme do solného nálevu, aby přečkal dlouhou cestu lodí. V Libanonu si ho nejdřív odsolí a pak z něj vyrábějí speciální sladké pečivo zvané Kenafeh.

* Které druhy výrobků jsou pro vás nosné?

MT: Sýry, tvrdé i tavené, sušená mléka, másla, kysané výrobky. Lipánek je spolu s romadurem taková vlajková loď z továrny v Jindřichově Hradci. V Krumlově to je potom niva a v Plané nad Lužnicí tradiční pomazánkové máslo, kterému už tak ale nesmíme říkat. Až do roku 1995 byla tendence, aby každý závod vyráběl takříkajíc všechno — my jsme se ale potom pustili do razantní specializace, kdy každý náš závod vyrábí jiný sortiment. To teď po dvaceti letech dokončujeme.

* Pojďme si nyní něco říct o vašich IT záležitostech. Pane Buryánku, co všechno využíváte, co se mobilních řešení týká?

Pavel Buryánek (PB): Naše IT požadavky jsou samozřejmě nesmírně široké, výpočetní techniku a všechno kolem potřebujeme při zpracování a ošetřování mléka, v laboratořích a během celé výroby. Máme dvě datová centra v Českých Budějovicích, na kterých jsou závislé všechny naše závody a střediska. Na těchto serverech virtualizovaně běží velké množství aplikací, a to od laboratorních systémů, optimalizací dopravy až po ERP systém spolu s řízením skladu. Co se telekomunikací týká, využíváme kompletní nabídku OneNet — tedy mobilní telefony, pevné linky, pevný i mobilní internet. Máme také centralizované faxové řešení a využíváme GPS moduly u našeho vozového parku. Dá se říct, že v téhle oblasti používáme vše. Pěkně dohromady, pod jednou střechou.

* Čím vás tohle „všechno na jednom místě“ přesvědčilo?

PB: Za hlavní výhodu považujeme to, že jsme ve spojení s jedním jediným partnerem pro všechny zmíněné služby. Protože když nastane jakýkoliv problém nebo máme nějaký požadavek, obracíme se vždy na konkrétní osobu. Není to roztříštěné, jako kdybychom měli třeba mobily od operátora a internet od nějakého menšího místního poskytovatele. Je to ucelené řešení, které je spolehlivé a stabilní.

* Kolik toho vlastně máte — SIM karet, pevných linek a tak dále?

PB: Celkem dost. Zaměstnanců máme asi 1500, většina z nich jsou samozřejmě dělnické profese. Používáme 480 mobilních karet, máme 50 mobilních modemů pro manažery a obchodní zástupce, 260 GPS jednotek a asi tisícovku pevných linek. Máme sedm závodů a šest středisek, celkem tedy třináct lokalit v Česku, z nichž do každé vedou dvě linky. Naše call centrum každý den vyřídí šest až sedm stovek telefonátů. Máme také asi sto faxových čísel a dvacet SIM karet se speciálním tarifem pro svoz mléka.

* Jak dlouho u Vodafonu jste, jak probíhal přechod? Co byl nakonec ten hlavní přesvědčovací trumf?

PB: U Vodafonu jsme od roku 2009. Žádný takto velký přechod se nevyhne problémům, ale naše kamiony tehdy 1. ledna vyjely. V té době byl přechod o to komplikovanější, že přenos mobilních čísel trval relativně dlouho. To je nyní ale naštěstí minulostí. A co nás přesvědčilo? Jednoduše by se asi dalo říct, že to byla nabízená cena velmi komplexního řešení, jak jinak.

* Co považujete za největší přínos od Vodafonu? Je pro vás tím pravým partnerem?

PB: Důležitá je dohoda jako s partnerem. Pro Vodafone byla Madeta první velká firma, pro kterou zabezpečoval kompletní řešení datových a mobilních služeb. Při přechodu vůči nám vystupovali velice flexibilně a tento přístup přetrval do současnosti. Jako velké plus vnímáme, že se dá na všem dohodnout, což je pro nás velice důležité. Nemůžeme všechno zafixovat na tři roky, trh se stále vyvíjí a je na to třeba reagovat. A musíme ocenit, že u Vodafonu jsme právě takovou odezvu vždy našli. l

Při přechodu vůči nám vystupovali velice flexibilně a tento přístup přetrval do současnosti. Madeta a Vodafone Tohle spojení vzniklo v roce 2009, kdy jihočeský mlékárenský gigant přešel pod křídla Vodafonu. Společnost v Česku působí v celkem třinácti lokalitách, z nichž do každé vedou dvě pevné internetové linky. Dále firma využívá tři zelené telefonní linky, zhruba tisícovku pevných telefonů a sto faxových čísel. Co se mobilních služeb týká, v Madetě mají 480 telefonů a padesát modemů pro manažery a obchodní zástupce. Používají také 280 SIM karet se speciálním M2M tarifem, z nichž je asi 260 GPS jednotek pro firemní vozy a dálkové kamiony a 20 karet v cisternách pro svoz mléka. l

V mléce největší Mlékařské družstvo táborské. První písmena původního názvu podniku z roku 1902 tvoří dodnes známý a proslulý název společnosti, která vozí mléko a výrobky z něj nejen do celého Česka, ale i na mnohé zahraniční trhy. Největším zpracovatelem mléka v Čechách byla firma poprvé už v roce 1913. Pět samostatných závodů sídlí nedaleko sebe: Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Planá nad Lužnicí, Řípec a Pelhřimov. Za rok přetvoří zhruba 400 milionů litrů mléka do 260 druhů výrobků. l

Je to ucelené řešení, které je spolehlivé a stabilní.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče