Čokoládové amarouny

21. července 2014, 00:00 - Zdeněk Pečený
21. července 2014, 00:00

Kakaa je málo a je drahé. Výrobci straší, že začnou čokolády šidit a zmenšovat

Aztékové by se asi divili, co se to s jejich xocolatl děje. Blíží se totiž doba, kdy budou ve většině čokolád nejrůznější rostlinné tuky, chemická dochucovadla a výplně válcovat to, co dělá čokoládu čokoládou – kakao.

Jen za poslední rok zdražilo kakao na trzích o téměř 40 procent a výrobci mluví o dvou variantách: buď výrazně zvednou ceny, nebo zmenší balení. Šéf Mezinárodní organizace pro kakao Jean-Marc Anga to nedávno řekl úplně jasně. Nevyřčenou ponechal variantu, že se prostě masová produkce čokolády začne víc „ředit“ a opravdová čokoláda zůstane jen pro vyvolené.

Tříletý rekord Kakao se momentálně prodává za téměř 3200 dolarů za tunu. Z toho mohou mít radost investoři. Podle průzkumu společnosti Mintec vzrostly v uplynulém roce ceny surovin (tedy především kakaa) na výrobu obyčejné stogramové tabulky mléčné čokolády o 28 procent.

Teoreticky by to mělo vést k poklesu poptávky a následně i ke snížení cen. Svět čokolády má ale vlastní pravidla. Zdá se, že nebude problém v bohatnoucích ekonomikách najít dostatek milovníků čokolády, kteří si rádi připlatí. „Lidé jsou připraveni zaplatit až 113 dolarů za kilo čokolády,“ uvedl pro televizní stanici NBC Angus Kennedy, bývalý ochutnávač čokolády pro velké manufaktury.

Kakao zatím překonalo „jen“ tříletý cenový rekord (v roce 2011 stála tuna kakaa téměř 3800 dolarů). V roce 1977 se cena vyhoupla dokonce na 5400 dolarů. Tentokrát je ovšem situace trochu jiná.

Růst cen vyvolala hlavně prudce rostoucí poptávka nové střední třídy v Číně, Indii a Rusku, kde spotřeba čokolády roste dvouciferným (procentním) tempem.

A velmi pravděpodobně se na tom ještě pěkných pár let nic nezmění. Zatím si Číňané vystačí jen s 1,2 kilogramu čokolády na hlavu, a Indové dokonce se 700 gramy. Přitom světoví rekordmani Švýcaři zkonzumují téměř 12 kilogramů čokolády na hlavu ročně. Takže bude-li čokoláda kopírovat třeba automobilový trh nebo spotřební elektroniku, nepřijde nasycení poptávky ještě velmi dlouho.

Na druhé straně obrovská poptávka po čokoládě naráží na limitovanou nabídku kakaa. Takže se paradoxně může stát, že ceny čokolády stoupnou natolik, že se z ní opět stane nedostupný luxus. Pěstitelé kakaa zatím absolutně nestíhají reagovat na strmě rostoucí poptávku. Devadesát procent ze čtyř milionů tun světové produkce kakaa přitom dodávají drobní farmáři. „Je zřejmé, že jsme vstoupili do období vytrvalého nedostatku kakaa,“ vyhlásil již zmiňovaný Jean-Marc Anga.

Na hrozící nedostatek už několik let upozorňovali výrobci čokolády, jako například švýcarský Barry Callebaut či výrobce tyčinek Mars. Do roku 2020 bude prý každoročně chybět až milion tun kakaa, tedy čtvrtina současné roční produkce. Ostatně už se novým podmínkám přizpůsobili – třeba tyčinka Mars jde cestou zmenšování velikosti. Od loňského roku se její standardní verze smrskla o více než deset procent na 51 gramů.

Chronický problém Ona kakaová, potažmo čokoládová krize zase není takovým překvapením. O problémech kakaových farmářů především v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kde se sklidí na 60 procent světové produkce kakaových bobů, se ví už roky. Potýkají se stárnoucími sady a kakaovníky jsou náchylné k plísním a nemocem.

Chybějí jim také znalosti, jak o kakaovníky nejlépe pečovat, a řada z malých producentů si nemůže dovolit moderní techniku a hnojiva. Navíc, i kdyby nyní vysázeli nové kakaovníky, první plody z nich mohou začít sbírat za tři až čtyři roky. Za dospělý strom se kakaovník považuje až po deseti letech.

Zemědělcům ze západní Afriky ale hlavně chybí motivace se svými plantážemi něco víc dělat, protože když místo kakaovníků vysázejí kaučukovníky, vydělají na hektaru i třikrát tolik. Kaučukovníky jsou navíc velmi nenáročné, takže přesvědčit africké farmáře, že se mají držet kakaa, případně se do něj pustit, není (a nebude) snadné. „Místo abych ztrácel čas a do úmoru se dřel ve snaze opečovat kakaovníky, dávám přednost kaučovníkům,“ citoval Bloomberg Ibrahima Cisseho, který před čtyřmi lety vysázel na šesti ze svých devíti hektarů plantáží v Pobřeží slonoviny kaučukovník.

I s tím jsou problémy, protože trvá sedm let, než se sklidí první kaučuk. Cisse tak první úrodu očekává až na přelomu let 2016 a 2017 a zatím živoří z kakaových příjmů na zbylých třech hektarech.

Farmáři si také stále častěji uvědomují, že nemají příliš velkou sílu a z konečné ceny čokolády, kterou za ni v supermarketu zákazníci zaplatí, moc nemají. Podle údajů neziskové organizace Oxfam bojující proti chudobě mají farmáři z konečné ceny pouhá tři procenta. Z ceny na světových trzích ostatně do loňska dostávali běžně jen 40 až 50 procent. Regulátoři v Ghaně a Pobřeží slonoviny nově garantují, že letos dostanou farmáři alespoň 60 procent ceny na komoditních trzích. Před reformami v roce 2011 na farmáře často zbývalo pouhých 20 procent z ceny, za kterou jejich kakao nakonec prodali obchodníci.

Světová kakaová nadace (WCF), která reprezentuje výrobce čokolády a obchodníky se zemědělskými komoditami, letos vydala prohlášení, ve kterém varuje: „Řada farmářů a jejich rodin uvízla kvůli problémům s pěstováním kakaových bobů v kruhu zhoršujícího se ekonomického a sociálního postavení. Výsledkem je, že mladá generace se už do pěstování kakaa pouštět nechce.“ Nevýhodné kakao Jonathan Parkman ze společnosti Marex Spectron, která obchoduje s komoditami, spočítal, že kakao je v hektarovém výnosu úplně na chvostu žebříčku. Za kakaové boby sklizené na hektarové plantáži dostane farmář 1317 dolarů. Kdyby na stejné ploše pěstoval palmy na palmový olej, dostal by dvakrát tolik, pokud by vysázel kaučukovníky, utržil by dokonce čtyřikrát tolik.

Derek Chambers, šéf obchodů s kakaem ve francouzské firmě Sucres & Denrées, si ve své zprávě položil řečnickou otázku: „Pokud máte pozemek, budete pěstovat kakao, které vyžaduje hodně práce a je náchylné k nemocem, anebo něco, co nevyžaduje přílišnou pozornost a přinese vám peníze každých pár měsíců?“ Aby se stalo kakao pro farmáře atraktivní, musela by jeho cena vzrůst o dalších sto až dvě stě procent.

To už by se z kvalitní čokolády asi opravdu stal „menšinový žánr“ a ty kvalitnější by se prodávaly dráž než slušné bordeaux.

Jen za poslední rok zdražilo kakao na trzích o téměř 40 procent a výrobci mluví o dvou variantách: buď výrazně zvednou ceny, nebo zmenší balení.

Zachraňte kakao

Světová kakaová nadace rozjela kampaň CocoaAction, v jejímž rámci se snaží koordinovat sociální a ekonomické programy výrobců čokolád a obchodníků s kakaem. Iniciativa se zaměřuje na 300 tisíc farmářů v Ghaně a Pobřeží slonoviny a dává si za cíl do roku 2020 zvýšit produkci kakaa o 100 procent. Tím by se mimochodem podařilo zalepit oněch chybějících milion tun kakaa. CocoaAction se má soustředit na zvýšení produktivity zlepšením zemědělských postupů, zajištěním přístupu k lepším hnojivům a sazenicím a jejich správného používání. Zároveň mají programy podporovat rozvoj místních komunit, řešit problém dětské práce, zajišťovat dětem zemědělců základní vzdělání a zvyšovat podíl žen na rozhodování a řízení komunit. Iniciativy se účastní mimo jiné firmy, jako jsou ADM, Armajaro, Barry Callebaut, Blommer, Cargill, Ecom, Ferrero, Mars, Mondelez International, Nestlé a Olam. Zdroj: ghanaweb.com

O autorovi| Zdeněk Pečený • peceny@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče