Co skutečně (ne)přinese sektorová daň v bankovnictví

03. listopadu 2014, 00:00 - Ing. Zuzana Kollárová
03. listopadu 2014, 00:00

Plánovaným cílem zavedení sektorové daně v bankovním sektoru je zvýšení příjmů státního rozpočtu. Konkrétní výše těchto příjmů by samozřejmě záležela na konečné podobě daně, podle předběžného odhadu odborných analýz by se mohlo jednat o 3,8 až 7,6 miliardy korun hrubého výnosu.

Byl by ale reálný přínos totožný s hrubým výnosem?

Nikoliv. Od něho je totiž zapotřebí odečíst částku, kterou ekonomika nevyprodukuje z důvodu zpomalení svého růstu jako důsledku zavedení sektorové daně. Z jakých důvodů by ke zpomalení došlo?

Motorem správně fungující ekonomiky každého státu jsou investice, jejichž zdrojem jsou především úvěry. Nebude-li ekonomický růst z čeho financovat, nelze očekávat nic jiného, než že k němu jednoduše nedojde.

Přitom ekonomičtí experti se v souvislosti s možným zavedením sektorové daně v bankovním sektoru obávají právě snížení objemu poskytovaných úvěrů. Snížení dostupnosti úvěrů a jejich zdražení ze strany bank je jedním z nejpravděpodobnějších způsobů, jakým mohou banky reagovat na vyšší daňovou zátěž. Z dostupných ekonomických analýz dopadů sektorové daně vyplývá, že ve čtyřech letech následujících po zavedení sektorové daně by se mohl celkový objem poskytovaných úvěrů snížit až o 134 miliardy korun, což činí 3,4 procenta hrubého domácího produktu.

Za další očekávaný důsledek zavedení sektorové daně lze rovněž označit i snížení kapitálové přiměřenosti bank. Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši kapitálu, kterou banka musí s ohledem na objem a rizikovost svých úvěrových obchodů udržovat. Její snížení by tedy znamenalo omezení objemu úvěrů, které by banky byly schopny do ekonomiky poskytnout.

V neposlední řadě by sektorová daň měla i podstatný vliv na hodnotu bank, jejichž akcie se obchodují na burze. Očekávané snížení ziskovosti bank by se odrazilo na výši očekávané dividendy vyplácené všem akcionářům, což by tlačilo ceny jejich akcií dolů.

Postupné dopady možného zavedení sektorové daně na českou ekonomiku lze znázornit v jednoduchém sledu událostí. Po zavedení bankovní daně přistoupí banky k přijetí opatření. Dojde pravděpodobně ke zdražení poskytovaných úvěrů, čímž bude snížena poptávka po nich, a tudíž se sníží objem investic do české ekonomiky.

Tento faktor zpomalí rozvoj hospodářství, nebude docházet k vytváření nových pracovních míst. To vyvolá pokles tempa růstu hrubého domácího produktu, zvýší nezaměstnanost, což stát donutí vyplatit více na dávkách v nezaměstnanosti, přičemž na dani z příjmu fyzických osob obdrží méně. Takto může negativní efekt sektorové daně postupovat od bank přes větší i menší firmy k jejich zákazníkům a potažmo zaměstnancům. Vedle nepříznivých důsledků uvnitř české ekonomiky uvedené ukazatele ovlivní hodnocení České republiky i navenek zahraničními ratingovými agenturami a investory. Výsledný efekt zavedení sektorové daně po zohlednění všech reálných dopadů by tak byl celkově s velkou pravděpodobností záporný. Na sektorovou daň zkrátka nelze pohlížet jen jako na prostředek zvýšení příjmů státní pokladny. Spolu s ním by přišly i společenské náklady, jejichž celkový efekt by mohl mnohonásobně převýšit hodnotu vybraných prostředků.

Sektorová daň

• Je daňovým opatřením směřujícím vůči subjektům vybraných odvětví ekonomiky, zpravidla těch, která podléhají určité veřejnoprávní regulaci. Nejčastěji ji nalezneme v bankovním sektoru, v telekomunikacích či energetice. • V ČR prozatím není zavedena. Usiluje o to však zejména ČSSD, která od posledních parlamentních voleb pracuje na jejím prosazení u svých koaličních partnerů. • Je institutem značně kontroverzním. Proti jeho zavedení se již v minulosti postavila i Evropská komise a například v Maďarsku mělo její zavedení na mnohé subjekty likvidační účinky.

O autorovi| Ing. Zuzana Kollárová • specialistka na oblast daní

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče