Co se děje na slunné straně Alp?

13. srpna 2012, 00:00 - Miroslav Zámečník
13. srpna 2012, 00:00

Nejbohatší slovanská země nezažívá zrovna dobré časy

Mezinárodní ratingové agentury opakovaně zhoršily rating kdysi „áčkového“ Slovinska až na dohled od neinvestičního „junkového“ ranku, a to ještě s negativním výhledem. Co se to stalo malé, ale donedávna viditelně prosperující zemi, která jako jediná z postkomunistického tábora dokázala, že pouhé přejetí hranice mezi rakouským Štýrskem a Slovinskem neznamená na první pohled viditelný rozdíl v materiálním bohatství?

Agentura Moody’s ve svém zdůvodnění skokového zhoršení ratingu necitovala jen velký objem ztrátových úvěrů v bilancích tří největších slovinských bank, ale také problémy, jež má stát s financováním veřejného dluhu, a negativní růstové vyhlídky ekonomiky. Slovinsko kvůli vysoké závislosti na vnějším prostředí postihla krize v roce 2009 ještě mnohem tvrději než Česko, jeho HDP klesl o 8,1 procenta a od loňska je znovu v recesi bez nějakých vyhlídek na zlepšení.

Tři největší banky v zemi – Nova Ljubljanska banka (NLB), Nova Kreditna banka Maribor (NKBM) a Abanka Vipa budou všechny potřebovat čerstvé injekce kapitálu. Ačkoli žádná z výše uvedených bank není čistě státní, a Abanka Vipa je dokonce z formálního hlediska označována za soukromě vlastněnou (ovládá ji ovšem pojišťovna Triglav, kde zase první housle hraje stát), je problém rekapitalizace ve skutečnosti problémem vlády, protože minoritní akcionáři se do navýšení kapitálu nehrnou. Samotný lídr trhu s třetinovým podílem Nova Ljubljanska banka už začátkem července dostal od vlády 383 milionů eur, aby splnil požadavky na kapitálovou přiměřenost, jenomže celkový objem špatných úvěrů v rozvaze může být až 1,5 miliardy eur.

Podle údajů ke konci loňského roku měl slovinský bankovní sektor nejvyšší podíl špatných dluhů z celého regionu střední a východní Evropy – asi 11,5 procenta. Podíl ztrátových úvěrů navíc vzhledem k propadům cen na trhu nemovitostí, rostoucí firemní insolvenci a celkově slabé ekonomické aktivitě dále výrazně roste, podle některých odborných odhadů představuje 16 až 18 procent celkového portfolia.

Vzhledem k tomu, že HDP Slovinska je nějakých 35 miliard eur a ztrátové úvěry šest až osm miliard eur, nejde o malé částky, neboť hovoříme o ekvivalentu 20 až 28 procent tamního HDP. Vyčistit polostátní banky by tedy přišlo slovinskou vládu asi stejně draho, nakolik nás vyšel konec bankovního socialismu před více než deseti lety v Česku. Konfrontováni s tehdejším naprostým debaklem, šly veškeré iluze o „národním bankovním kapitálu“ stranou, banky se prodaly zahraničním investorům a minulé excesy působily jako brzda v tvorbě nové úvěrové bubliny.

Slovinci tehdy banky cizincům prodat nejen nechtěli, ale ani nemuseli, takže jim ten „národní bankovní kapitál“ zůstal, zřejmě i se všemi velmi intimními vztahy mezi dlužníky, věřiteli a politikou, jimž se v malé zemi nedá vyhnout ani náhodou. Jenomže na rozdíl od Česka není ve slovinském bankovním sektoru přebytek depozit nad úvěry, úvěrový boom v minulé dekádě byl hodně financován na vrub bankovních výpůjček ze zahraničí a následný odliv kapitálu vedl samozřejmě k úvěrové restrikci.

Nejen jiná historie, ale hlavně jiná struktura financování bankovního systému než v Česku má teď pro Slovinsko fatální důsledky – čištění bank nemůže financovat samotný bankovní sektor prostřednictvím nákupu vládních obligací, jež by byly použity na financování převodu špatných aktiv do nějaké slovinské konsolidačky. Přestože vládní dluh je s 47,7 procenta HDP jen o pár procentních bodů vyšší než v Česku, nedovedou se Slovinci financovat jinak než „na krátko“. Země si tak na trhu na vyčištění svých bank nebude schopna vypůjčit.

V Lublani by už měli nacvičovat klepání na dveře eurovalu. Budou šestí, ale ne poslední.

Slovinsko v číslech Vybraná makrodata Slovinska a pramen: Eurostat, archiv autora

35 mld. eur HDP Slovinska (2011) 47,7 % Poměr veřejného dluhu k HDP na konci 1. Q 2012 (jen o necelé čtyři procentní body více než Česko) 6–8 mld. eur To je 20–28 % HDP – tolik činí odhadované ztrátové úvěry ve slovinských bankách 84 % HDP v paritě kupní síly oproti průměru EU27 v roce 2011 (v Česku 80 %) 91 % HDP v paritě kupní síly oproti průměru EU27 v roce 2008 (v Česku tehdy 81 %)

O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče