Co hýbe českou energetikou?

29. září 2015, 00:00 - Alena Adámková
29. září 2015, 00:00

Česká vláda letos v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky

Kdo čekal, že po schválení dlouhá léta očekávané Aktualizované státní energetické koncepce či Národního akčního plánu jaderné energetiky se situace v tomto sektoru zklidní, mýlil se.

Stále se vyčkává na odpověď, jak to bude s těžbou hnědého uhlí v severních Čechách, a názory k řešení tohoto problému odbornou veřejnost naprosto rozdělují. Podobné je to i s postoji na perspektivy obnovitelných zdrojů (více na straně VI). Ostře sledované jsou i přetoky elektřiny z větrných elektráren na severu Německa, které proudí přes českou přenosovou síť a znamenají pro ni riziko blackoutu, ale i otázka vývozu elektřiny. Poměrně vášnivě se ale diskutuje i o perspektivách jaderné energetiky.

Dostavba Temelína i Dukovan?

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové v nepříliš vzdáleném budoucnu dojde k dostavbě obou českých jaderných elektráren. Řekla to v diskusi o budoucnosti jádra v ČR. Ministerstvo průmyslu má konkrétní způsob výstavby nových bloků v Temelíně i Dukovanech představit do konce příštího roku.

„Nemám sice křišťálovou kouli, ale můj odhad je, že tak do deseti let uvidíme v Dukovanech a Temelíně podobné obrázky, jako jsme viděli zhruba před 20 lety při stavbě jaderné elektrárny Temelín,“ uvedla Drábová.

Podle ní celá Evropa včetně Česka nyní hřeší na to, že ji z hlediska energetiky infrastrukturně zajistily předchozí generace. „Díky tomu zatím nemáme žádné vážné starosti.

Otázkou je, co ale zanecháme těm, co přijdou po nás. A pokud máme něco začít dělat, tak moc možností nemáme,“ dodala.

Česká vláda letos v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Podle něj je z pohledu státu žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho nového bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Zbývá ale dořešit, jak výstavbu nových bloků financovat.

Přijatý materiál obsahuje tři základní varianty financování výstavby. Z pohledu státu je podle plánu nejvíce preferovanou variantou investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren, kterým je energetická firma ČEZ, popřípadě její dceřinou společností, kam by mohl vstoupit zahraniční investor. Právě variantu výstavby pod vedením nové dceřiné společnosti firmy ČEZ označil několikrát za nejpravděpodobnější scénář i ministr průmyslu Jan Mládek. Ministr financí A. Babiš (ANO) prosazuje, aby výstavbu nového bloku v Dukovanech, který zřejmě přijde na řadu jako první, financoval samotný ČEZ.

Na již schválený plán bude navazovat předložení studie, která už bude obsahovat konkrétní způsob výstavby nových jaderných bloků v ČR. Jejím obsahem by podle něj měl být mimo jiné vybraný obchodně-investiční model výstavby nových bloků a další nutné kroky pro zajištění výstavby. Studie by měla být vládě ČR předložena do konce příštího roku.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš letos v červnu řekl, že výstavba každého nového jaderného bloku v ČR bude stát řádově 120 až 150 miliard korun.

Z jaderných zdrojů v současnosti pochází asi třetina vyrobené elektřiny v Česku. Podle optimalizovaného scénáře letos schválené Státní energetické koncepce se má podíl jádra do budoucna zvyšovat. Materiál uvádí, že v roce 2050 má jádro zajišťovat polovinu vyrobené elektřiny v ČR.

Jasný směr: obnovitelné zdroje?

Ekologové a sdružení výrobců energie z obnovitelných zdrojů mají na roli jaderné energetiky zcela jiný názor: podle nich je budoucnost tohoto sektoru výhradně v obnovitelných zdrojích. Ostatně podle schválené energetické koncepce jim patří v energetickém mixu druhá příčka, hned za jadernými technologiemi. Na obnovitelné zdroje sází i Německo, které chce v rámci své strategie Energiewende (energetická revoluce) uzavřít všechny své jaderné zdroje a vsadit vše na energii z větru, slunce či biomasy.

Podle České fotovoltaické průmyslové asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost by dokonce ČR měla přepracovat svou energetickou koncepci, protože konvenční energetické zdroje jako uhlí nebo jaderné elektrárny přestávají být ekonomicky výhodnější než obnovitelné zdroje. Tyto závěry vyplývají podle nich z několika nejnovějších studií renomovaných institucí. Například Mezinárodní energetická agentura (IEA) tvrdí, že cena energie ze slunce bude levnější než z uhlí. Elektrárny spalující zemní plyn a uhlí nebo jaderné reaktory dnes vyrábějí elektřinu v průměru za 100 dolarů za megawatthodinu.

Střední hodnota celosvětové ceny solární elektřiny se pak v roce 2015 dostala pod 200 dolarů za megawatthodinu, což je o polovinu méně než před pěti lety. Do roku 2025 má pak podle Mezinárodní energetické agentury klesnout cena solární elektřiny na 100 dolarů za megawatthodinu ve většině světa. Díky poklesu nákladů narostl celosvětový instalovaný výkon solárních elektráren během letošního roku na 200 gigawattů.

Zjištění IEA potvrzuje v létě publikovanou studii finanční a bankovní skupiny Citigroup. Ta předpokládá, že se obnovitelné zdroje stanou konkurenceschopnými do roku 2030. Podle Citigroup je již dnes v některých oblastech elektřina vyrobená větrnými elektrárnami schopna konkurovat ceně elektřiny z uhlí nebo zemního plynu. Plné konkurenceschopnosti s fosilními palivy by větrná energetika měla dosáhnout do konce tohoto desetiletí.

Česko v létě zahltila německá elektřina

Obnovitelné zdroje, zejména ty německé, však zatím představují pro českou energetickou soustavu dosti vážný problém. Česká elektrická přenosová soustava zažila kvůli přetokům elektřiny z Německa nejhorší léto v historii. Její provozovatel ČEPS musel ve dvanácti dnech požádat německé a rakouské partnery o korekci výroby v příhraničních elektrárnách, aby zabránil přetížení přenosových linek. Loni o stejné opatření požádal během července a srpna dvakrát a předloni třikrát.

Celková energie na nápravu krizové situace, kterou Česku musely pomoci překonat okolní přenosové soustavy, dosáhla téměř 46 gigawatthodin, což byl pětinásobek loňské potřeby.

„Tentokrát kritické situace nezpůsobila vysoká výroba ve větrných parcích na severu Německa. Nadměrné toky elektřiny byly spíše výsledkem obchodování s elektřinou mezi Německem a Rakouskem a dalšími zeměmi jihovýchodní Evropy, kde kvůli horkému a suchému létu chyběla voda pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách,“ vysvětluje místopředseda představenstva ČEPS Miroslav Vrba.

Situaci zkomplikovaly i plánované odstávky elektráren a některých přenosových linek v Česku a v okolních zemích kvůli údržbě a modernizaci. Elektřina ze slunce nepouští v době vysoké výroby do sítí nízkého napětí elektřinu z konvenčních elektráren. Ta si pak hledá volnou cestu v přenosových soustavách a může se přelít i do okolních států. l

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče