Co Čech, to hotel

02. září 2013, 00:00 - Petra Pelantová
02. září 2013, 00:00

Hotelové kapacity po revoluci nezřízeně rostly, až se přerostly. Výsledkem je přemíra ubytovacích zařízení s pokřivenými cenami, na něž tvrdě dotírá soukromá konkurence

Dvaačtyřicetiletá Američanka Jessica navštívila letos v červenci s manželem a sedmiletou dcerou Prahu. „V České republice jsme potřetí, tentokrát jsme si místo hotelu pronajali přes server Airbnb.com byt v centru Prahy,“ popisuje manažerka telekomunikační firmy. Za luxusní sedmdesátimetrový byt v nově zrekonstruovaném secesním domě nedaleko Haštalského náměstí zaplatila tříčlenná rodina majiteli nemovitosti 2420 korun za noc. Zůstali týden.

„Chtěli jsme zkusit něco nového. Byl to zážitek.

Majitel nám doporučil skvělé akce a dal nám tipy na výborné restaurace. Dokonce nás vyzvedl na letišti,“ sděluje Jessica na webu zkušenost s rezervací ubytování přes Airbnb. Sto padesát milionů ročně Internetové stránky, kde mohou lidé nabízet bydlení ke krátkodobému pronájmu, si nevybrali hosté ze zámoří náhodou. V zahraničí slaví americká společnost Airbnb obrovské úspěchy a jejím provozovatelům se začíná dařit také v Česku. Za poslední rok se tu přes ni ubytovalo jedenadvacet tisíc turistů. V nabídce společnosti Airbnb pro tuzemský trh lze najít i luxusní ubytování pro nejnáročnější klientelu. Tržby společnost nezveřejňuje, ale jen loni jejích služeb využily tři miliony turistů po celém světě. Hlavní příjem tvoří provize za zprostředkování. Časopis Forbes odhadl roční tržby na 150 milionů eur.

Právě Českou republiku vyhodnotila firma jako jeden z regionů s obrovským potenciálem růstu. Meziroční nárůst ubytovaných turistů vychází na 349 procent, sdělila týdeníku Euro Paula Kadelski z tiskového oddělení Airbnb. Může podobný systém ubytování konkurovat tuzemským hoteliérům? A může i v Česku firma rozjet svůj byznys ve velkém, aniž by narážela na problémy se zákonem?

(Viz box (Ne)legální bydlení).

Týdeník Euro zjistil, že nabídka pobytu v privátu konkurencí pro hotely je i není.

Že střet se zákonem provozovatelům tohoto byznysu v zásadě nehrozí. A že úskalím je zdaňování, přesněji řečeno nezdaňování příjmů. Příliš mnoho hotelů Hotelové statistiky říkají, že loni se v Česku ubytovalo 13,6 milionu hostů. Meziročně jich přibylo šest procent. Skutečností ovšem je, že se české hotely pouze pomalu oklepávají z obrovského nárůstu ubytovacích kapacit, které výrazně přesahují poptávku. Některé hotely už situaci neustály a zanikly. Další podle dostupných informací konec brzy čeká.

Hotelovým zařízením vzniká kromě toho konkurence v nabídce společnosti Airbnb a jí podobných, jejichž služby se dokážou vyrovnat službám špičkových hotelů. To může znamenat další překážku pro pokrizové probuzení tuzemského ubytovacího trhu.

„Od roku 2006 jsme zaznamenali prudký nárůst ubytovacích kapacit, kdy zhruba do roku 2009 přibylo něco okolo 2,5 tisíce hotelových pokojů ročně,“ popisuje situaci prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) Václav Stárek. „Je to významné číslo a z hlediska potřeb českého trhu převyšuje poptávku,“ dodává.

Nárůst kapacit se dá připsat několika okolnostem. V Česku neexistuje jednotná klasifikace hotelů. „Na trhu došlo k tomu, že zde vyrostlo mnoho čtyř- a pětihvězdičkových hotelů, které nejen podle našich standardů, ale i podle mezinárodní evropské klasifikace neodpovídají nabízenými službami a mohou se prodávat za nižší cenu,“ upozorňuje Stárek.

Ve srovnání s evropskými městy proto Praha v cenové politice výrazně zaostává. „Přitom umí nabídnout stejné a v mnohém i kvalitnější služby,“ domnívá se Stárek.

Boom hotelů způsobily rovněž dotace. Hoteliéři přiznávají, že díky dotační politice vznikla řada nesmyslných, megalomanských hotelových projektů, které navýšily ubytovací kapacity a vzhledem k nižším vstupním nákladům si mohou dovolit i nižší ceny.

Konec divokého značení Asociace hodlá prosadit jednotné značení hotelů formou zákona, což by mělo vyčistit trh. Aby byl hotel označen jako čtyřhvězdičkový, měl by skutečně odpovídat čtyřhvězdičkovému hotelu nejen cenou, ale také službami. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v současné době tvrdí, že tento záměr podporuje. Bude však záležet na politické situaci. Mohlo by dojít na malou novelu zákona o cestovním ruchu, kterou resort chystá. Cesta záměru nebude jednoduchá: cestovní ruch není pro politiky a pro stát nijak atraktivní a nosné téma. Žádná politická strana nemá ve svém programu cestovní ruch jako prioritu a malou přitažlivost tohoto oboru připouštějí sami politici, které týdeník Euro oslovil.

V Česku přitom zaměstnává tato oblast 235 tisíc lidí, což je o něco méně než zdravotnictví, avšak výrazně více než zemědělství, kde pracuje 155 tisíc lidí. A zatímco zemědělství se podílí na hrubém domácím produktu 1,7 procenta, u cestovního ruchu jsou to 2,6 procenta. „Právě schopnost generovat zaměstnanost je velmi cennou vlastností cestovního ruchu,“ zdůrazňuje náměstek pro regionální rozvoj a cestovní ruch Michal Janeba z MMR, pod něhož připravovaná novela spadá. Resort má vypracovanou koncepci cestovního ruchu pro období 2014 až 2020, v níž slibuje, že se zaměří na podporu cestovního ruchu z hlediska zaměstnanosti a kvality, a nikoli z hlediska dalšího nárůstu kapacit.

Naše chyba Přebytek kapacit, dotace a zvláštní systém značení kvality hotelů výrazně pokřivily cenovou politiku hotelů. Od roku 2008 průměrné ceny za pokoj vytrvale klesají a loňský rok nebyl výjimkou. Zlom by mohl nastat letos, odhaduje AHR.

„Do jisté míry si za klesající ceny hotelů mohou hoteliéři sami,“ domnívá se Josef Bára, generální ředitel a předseda představenstva EuroAgentur Hotels and Travel, která patří k největším hotelovým sítím v Česku. „Podle mého názoru nás jako hoteliéry nic nenutí, abychom prodávali v centru Prahy pokoj za 40 eur nebo víkend v horách za dva tisíce korun,“ říká Bára.

Na projekt Airbnb se jako na konkurenci nedívá. Podle něj nejde o stejnou klientelu a jde o podobný trh, jaký mají slevomaty.

Tyto hráče v souvislosti s přiškrcenou cenovou politikou označují naopak jiní hoteliéři za další z faktorů, co mohou přidusit oživení trhu. Důvod? Na těchto portálech se hotely podbízejí cenou, která mnohdy nedosahuje ani nákladů na daného hosta.

Bára přesto tvrdí, že slevové portály mají ve vztahu k hotelům zlaté časy za sebou a že do budoucna půjde spíš o doplněk trhu než o jeho významnou součást. „Jeden rok jsme zkoušeli prodávat přes slevomat hotel na Lipně a prodali jsme 700 voucherů, o dva roky později už to bylo jen 50,“ dokládá svou zkušenost. Navíc přes slevový portál jezdí klientela, která by pravděpodobně jinam za vyšší cenu nejela.

Asociace hotelů má jiný názor. Výsledky průzkumu, který zveřejnila loni a mapuje dopad využití slevových portálů na hoteliéry v Česku, nejsou příznivé. Masové a dlouhodobé využívání slevových portálů vede mimo jiné k úbytku hostů, kteří se vracejí. Nejednotné statistiky Údaje AHR vypovídají, že momentálně vyjde průměrná cena hotelového pokoje v Praze na 80,77 eura, což v přepočtu představuje podle aktuálního kurzu 2084 korun. Je to o 1,2 procenta méně, než činila touto dobou před rokem. Pokud by se touto průměrnou cenou vynásobil počet turistů, kteří si loni vybrali z nabídky od společnosti Airbnb, přišli hoteliéři o denní tržbu ve výši necelých čtyřiačtyřiceti milionů korun. Ročně by mohlo jít o několik miliard korun, tedy slušný balík.

Statistiky mapující vývoj ceny za hotelový pokoj se ale velmi liší, a to v závislosti na zdroji dat. AHR využívá údaje společnosti STR Global, pokládané za jedny z nejpřesnějších na trhu. Podle těchto čísel Praha cenově výrazně zaostává za Paříží, Londýnem, Vídní nebo Barcelonou. Ceny sleduje také Index hotelových cen Trivago, který mapuje a analyzuje více než 150 internetových rezervačních stránek. Kalkuluje každý měsíc průměrný poplatek za běžný dvoulůžkový pokoj na základě jednoho milionu vyhledávání. Podle tohoto indexu činila průměrná cena během letošního srpna v hlavním městě 2510 korun. Trivago také porovnává vývoj cen ve vybraných českých městech. Z této cenové mapy vychází najevo, že se na žebříčku nejdražších měst v Česku drží vedle Prahy Brno, Mariánské Lázně a Karlovy Vary žijící především z ruských turistů.

Rusko ostatně vydatně pomáhá cestovnímu ruchu po celé zemi. Loni zaznamenala příjezdová turistika z tohoto regionu čtvrtinový nárůst, kdy do Česka dorazilo 698 tisíc ruských turistů, jak ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Pokud by došlo k výpadku turismu z Ruska, pro český trh by to mělo fatální dopad.

Tato závislost není zcela optimální,“ upozorňuje šéf sítě EuroAgentur Hotels and Travel Josef Bára.

Daňový strašák Hoteliéři oslovení týdeníkem Euro se bez výjimky shodují ve výčtech, co všechno škrtí český hotelový trh. Vedle výše popsaných „škůdců“ jsou velkým tématem daně a šedá ekonomika. Nebo podivné legislativní náhotely pady některých úřadů – jeden z posledních plánů ministerstva zdravotnictví v podobě nového zákona o ochraně před škodami působenými návykovými látkami. Legislativa zavádí milionové pokuty pro hotely, pokud se v jejich prostorách vyskytne nezletilá osoba pod vlivem alkoholu. Kde dotyčný alkohol požil, zákon neřeší. Ani to, zda může být toto opatření zneužitelné v konkurenčním boji.

Nové vedení resortu zdravotnictví tvrdí, že příslušný zákon podporuje a hodlá ho poslat do sněmovny, vzhledem k politické situaci není však jasné kdy. Existuje proto šance, že zmiňované ustanovení z normy vypadne.

To samé se nedá říci o daních. Tradičním strašákem, stejně jako pro zbytek ekonomiky, je i pro cestovní ruch zejména nejistota okolo výše daně z přidané hodnoty. Za poslední dva roky se DPH měnila dvakrát. S tím souvisí schopnost státu daně vybírat.

Špička šedé ekonomiky Hotelový byznys je podle odhadů jeden z největších podporovatelů šedé ekonomiky. Až polovina hotelů „přispívá“ do této oblasti tím, že řádně nedaní svou činnost či neodvádí za své zaměstnance povinné platby. Jde pouze o odhady, přesná data neexistují. „Stát by měl v této oblasti důsledněji vybírat daně.

Pro velké hotelové řetězce, jako jsme my, které řádně daní a řádně odvádějí za své zaměstnance povinné platby, je pak právě toto konkurenční nevýhoda,“ poznamenal šéf řetězce Orea Hotels Filip Kühnel.

Jako příspěvek do šedé ekonomiky označují někteří hoteliéři projekt Airbnb. Zkontrolovat, zda pronajímatelé přiznávají a řádně daní příjem z poskytnutí svého prostoru přes webový portál Airbnb.com, je v každém případě nemožné. Má-li někdo zájem byt pronajímat, musí si sám pohlídat regulace, pojištění a daně v dané zemi, hlásí firma Airbnb.

Ve všeobecných obchodních podmínkách se tento portál zříká veškeré odpovědnosti v této oblasti.

Nákup nemovitosti pro tento druh pronájmu se může stát jak pro atraktivitu tohoto způsobu ubytování, tak pro relativně snadnou možnost vyhnout se zdanění, výhodnou investicí. Měsíční hypotéka ve výši dvanácti tisíc korun se dá pokrýt z pronájmu přes Airbnb za několik dní. V aktuální nabídce pro český trh jde o ubytování od několika stovek po několik tisíc korun za noc. Průměrný pronájem za 1200 korun uhradí splátky zmíněné půjčky za deset dní pronájmu. Měsíční vytíženost bytu ve výši padesáti procent, tedy 14 dní v měsíci a více, není pro byty inzerované hlavně v Praze problém, což lze vysledovat na webu Airbnb.cz.

Luxus a sdílení jsou in Nové hotely se na český trh nehrnou. Letos oznámily vstup na trh dva nové nízkonákladové řetězce. Jenže podle statistik se v pokrizové době spíše daří luxusním hotelům. „Letošní červenec byl nejlepším měsícem od roku 2008,“ řekl týdeníku Euro šéf hotelu Mandarin Oriental Prague Werner Anzinger. Už loni přitom měl luxus v Česku dobře našlápnuto. Pětihvězdičkové ubytovací kapacity se pochlubily meziročním nárůstem v rekordním tempu téměř devíti procent, když přijelo více než milion turistů, jak ukazují data ČSÚ. Více ubytování pro nejnáročnější se na tuzemském trhu zatím nerýsuje. Vzhledem k ekonomické situaci se není čemu divit.

Když společnost Airbnb vstupovala v roce 2008 na trh, měla při rozjezdu ubytovacího byznysu v mnoha ohledech snazší situaci. Zakladatelé tvrdí, že startovali s třemi matracemi a tisíci dolary. Teď už jde o miliardový byznys. Portál Silicon Valley Insider hodnotu firmy odhadl na více než 1,3 miliardy dolarů.

A zatímco hoteliéři tvrdě pocítili a stále pociťují ekonomickou krizi, která se od roku 2008 šířila z finančních trhů postupně do většiny oblastí světové ekonomiky, sdílená ekonomika, mezi jejíž hlavní představitele Airbnb patří, vzkvétá.

Praha drtí trh

Vývoj cen dvoulůžkového pokoje v českých městech v srpnu

2013 v porovnání s cenami předchozího měsíce

1 • Mariánské Lázně 2406,– +1 %

2 • Karlovy Vary 3105,– –2 %

3 • Český Kruml ov 2122,– +4 %

4 • Plzeň 1760,– 0 %

5 • Liberec 1475,– –7 %

6 • Praha 2510,– +3 %

7 • České Budějovice 1553,– –6 %

8 • Harrachov 1061,– –9 %

9 • Špindlerův Mlýn 1346,– –5 %

10 • Hradec Králové 1527,– –16 %

11 • Brno 2070,– +10 %

12 • Zlín 1630,– –5 %

13 • Olomouc 2251,– +5 %

14 • Ostrava 1578,– –12 %

Zdroj: Index hotelových cen Trivago

Vysoká sezona

(Průměrná cena hotelového pokoje v jednotlivých městech)

Město Průměrná cena Meziroční změna

(v eurech, VI 2013) (v %)

Paříž 335,89 +10,7

Londýn 185,43 –3,3

Barcelona 127,10 +1,8

Vídeň 100,64 +1,1

Berlín 90,45 –2,8

Praha 80,77 –1,2

Varšava 75,20 –55,4

Budapešť 73,63 +3,7

Pramen: AHR

Luxus se drží

Počet hostů v jednotlivých kategoriích ubytování (v tis.)

a meziroční nárůst (v %)

Hotely*

1051 +8,7

Hotely

4280 +7,2

Ostatní hotely

4761 +6,3

Penziony

1073 +3,2

Kempy

828 +6,3

Chaty a ubytovny

414 +1,9

Ostatní

1241 +0,5

Zdroj: ČSÚ

Od roku 2008 průměrné ceny za hotelový pokoj vytrvale klesají. Loňský rok nebyl výjimkou. Pokud by došlo k výpadku turismu z Ruska, pro český hotelový trh by to mělo fatální dopad.

O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče