Členství je velkou příležitostí na velkém trhu

19. května 2014, 00:00 - IGOR ZÁRUBA
19. května 2014, 00:00

Osobně jsem šťastný, že mohu dobu zralosti spojit s evropanstvím a zbavit se tím českého provincialismu, říká obchodní ředitel společnosti RD Rýmařov Jiří Pohloudek

Stavební společnost RD Rýmařov působí na stavebním trhu téměř 45 let. Zasloužila se o průmyslový rozvoj moderního stavění na bázi prefabrikace dřeva. Firma má na kontě více než 22 tisíc staveb, a to nejen rodinných a bytových domů, ale také celých developerských projektů.

Know­how západoněmecké firmy OKAL, na něž získala firma ještě v tehdejším Československu licenci, se stalo v tuzemsku pojmem a název OKAL zlidověl. Platnost oprávnění vypršela na konci 70. let, „okál“ přesto žil dál.

Do Německa upřela pozornost firma RD Rýmařov i po revoluci, ve Spolkové republice byla jednou z prvních – spolu s ČSA a Preciosou. O své zkušenosti se společnost dělila s dalšími zájemci o působení za hranicemi prostřednictvím „horké linky“ pro podnikatele, která se konala pod záštitou české ambasády v Berlíně.

„Přelomová léta ekonomické a politické transformace jsme zažívali jako exportér do nově sjednoceného Německa,“ ohlíží se zpátky obchodní ředitel a účastník tehdejšího poradenství po telefonu Jiří Pohloudek.

* Kdy přesně jste se do Německa vydali a jak na tu dobu vzpomínáte?

Firmě RD Rýmařov, dříve závod státního podniku RD Jeseník, vypršela v roce 1989 licenční exportní omezení a spolu s podnikem zahraničního obchodu začala během tohoto roku vyvážet montované domy. Všechna pozitiva a negativa té doby jsme si prožili v plné míře. Dnes už vzpomínáme jen na ty dobré věci. Především na to, že jsme se museli rychle přizpůsobit západoevropským technickým parametrům, kvalitě a spolehlivosti. Zároveň jsme se učili přímému a tvrdému stylu obchodu. Firma musela rychle zapomenout na výmluvy a tzv. okecávání, bylo třeba se prezentovat prací a jejími výsledky. To nebylo vždy jednoduché, a platí to dodnes.

* Co pro vaše podnikání změnilo členství v EU?

Určitě se zjednodušila celní legislativa. Paradoxně se narazilo na jiné způsoby ochrany jednotlivých regionálních trhů. Není pravda – a ve stavebnictví to platí obzvláště –, že pracovní trhy jsou otevřeny. Platí nejrůznější regulativy, které se uplatňují pod hvězdami EU. Bohužel česká strana ty podstatné přehlíží a neřeší. Asi nejpodstatnější je pro nás v tuto chvíli problematika regionálních dovolenkových pokladen a administrativa a právní agenda, která v souvislosti s tím vzniká. Český stát se ale tváří, že problém neexistuje.

* V čem vidíte, se zkušeností uplynulých deseti let, plusy a minusy českého členství v EU?

Dětství jsem prožil při četbě Jiráska a byl jsem hrdý na své češství. Mé dcery vnímají Českou republiku jako místo, kde se narodily a kde žijí jejich rodiče. Pro ně je příležitost k životu a uplatnění vlastních cílů a tužeb daleko širší. Osobně jsem šťastný, že mohu dobu zralosti spojit s evropanstvím a zbavit se tím českého provincialismu. To je tak silný plus, že toleruji negativa EU a věřím v osvícenost evropských politiků, snahu reformovat nesmyslnou agendu Unie. Z pohledu firmy pak mluvím o jednoznačně velké příležitosti na velkém trhu.

O autorovi| IGOR ZÁRUBA, zaruba@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče