Čínská revoluce ve vzdělání

02. června 2014, 00:00 - LEE JONG-WHA
02. června 2014, 00:00

Bez kvalitnějšího školství si Čína o pozici světové jedničky může nechat jen zdát

Během uplynulých 35 let byl výrazný a nepřetržitý růst Číny – v průměru 9,5 procenta ročně – hnací silou zázračné transformace, převážně na zemědělství založené ekonomiky ve světovou hospodářskou supervelmoc. Podle nejnovějších výpočtů Světové banky týkajících se HDP v paritě kupní síly by Čína měla brzy předběhnout Spojené státy a stanout na pozici největší ekonomiky světa. Z hlediska kvality a udržitelnosti svého růstového modelu musí však Čína urazit ještě dlouhou cestu.

Přes svůj pozoruhodný vzestup byl příjem Číny v přepočtu na hlavu, který v roce 2011 dosáhl 10 057 dolarů (v paritě kupní síly), až na 99. místě světa, což představuje přibližně pětinu HDP na hlavu v USA (49 782 dolarů). Dosáhnout statusu vysokého příjmu není lehké. Snažilo se o to mnoho zemí, jenže bez úspěchu. Zůstaly v takzvané středněpříjmové pasti, v níž výše jejich příjmu v přepočtu na hlavu stagnuje. Vysokopříjmovou hranici se jim překročit nedaří.

IMPOZANTNÍ RŮST Rozhodující roli ve snaze Číny vyhnout se takovému osudu hraje mocný lidský kapitál.

V současnosti čínská pracovní síla postrádá dovednosti potřebné pro podporu moderních odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Změna v tomto ohledu bude vyžadovat kompletní reformu školství a vzdělávání, která rozšíří a zlepší příležitosti pro děti a zároveň posílí odborné vzdělávání pro dospělé.

Za posledních 40 let se kvalita čínské pracovní síly výrazně zlepšila, což se projevilo v impozantním růstu vzdělanosti. Míra celkového počtu žáků zapsaných na základní školy stoupla od 90. let na sto procent, zatímco střední a třetí stupeň vzdělání v roce 2012 získalo 87 procent, respektive 24 procent obyvatel. V roce 2010 více než 70 procent občanů Číny ve věku 15 až 64 let dosáhlo středoškolského vzdělání, přičemž v roce 1970 jich bylo asi jen 20 procent.

Kromě toho si čínští studenti dobře vedou v mezinárodně srovnatelných testech. Podle Programu pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA) v letech 2009 a 2012 patnáctiletí studenti z Šanghaje předstihli své vrstevníky z 65 států, včetně 34 členských zemí OECD, v matematice, přírodních vědách i čtení.

Čína má také užitek z prudkého růstu zaměstnanosti.

Od roku 1990 se pracovní síla zvyšovala o sedm milionů lidí ročně. Spolu s masivním přesídlením pracovníků z venkova do městských oblastí tato skutečnost způsobila rozvoj průmyslových odvětví náročných na pracovní sílu, která pohánějí čínský hospodářský růst.

Demografická výhoda Číny se však rapidně snižuje v důsledku nízké porodnosti a stárnutí obyvatel. Podle OSN lze očekávat, že do roku 2030 obyvatelstvo Číny v produktivním věku (15 až 59 let) klesne o 67 milionů proti roku 2010.

Navíc, vyšší vzdělání v Číně zdaleka nedosahuje kýžené úrovně. Průzkumy zaměstnavatelů odhalily, že absolventi středních a vysokých škol obvykle nemají požadované technické vědomosti, osobnostní kvality a další schopnosti. Například v roce 2013 více než třetina dotázaných čínských ? rem přiznala, že se potýkají s problémy najít kvali? kované pracovníky, přičemž 61 procent společností označilo za příčinu nedostatek všeobecně způsobilých zaměstnanců. Jak tedy může Čína předpokládat, že dosáhne diverzi? kace exportu a technologického růstu, který potřebuje k tomu, aby postoupila v globálním hodnotovém řetězci?

NUTNÉ INVESTICE Není pochyb, že Čína musí reformovat své instituce vyššího vzdělání včetně technických a odborných výukových programů. Zároveň musí rozšířit možnosti pro všechny nadané lidi, aby získali vysoce kvalitní střední a terciární vzdělání, čímž by snížila nynější značné nerovnosti v přístupnosti a kvalitě vyššího vzdělání v různých regionech země a společenských skupinách. A dětem migrantů v městských oblastech je nutné umožnit plný přístup k vzdělávacímu systému. Takové snahy o omezení vzdělanostních nerovností by také posloužily úsilí o omezení příjmové nerovnosti, která představuje významnou hrozbu pro budoucí hospodářský růst Číny.

To vše bude vyžadovat zvýšení veřejných investic do vzdělání. V současnosti jsou veřejné investice do vzdělání jako podíl na HDP pod mezinárodními standardy na všech úrovních. Zvláště když jde o vyšší sekundární a terciární vzdělání.

Řešení nedostatků vzdělávacího systému v Číně zahrnuje i kvalitu. Nedostatečné vzdělání je hlavní příčinou rostoucí nezaměstnanosti mezi absolventy vyšších středních škol a univerzit, nemluvě o jejich klesajících mzdách. Tento stav se dá napravit pomocí lepšího ? nancování, efektivnějšího náboru pracovníků a vylepšených metod odměňování, stejně jako méně centralizovaného rozhodování školních správ.

Konečně, ačkoli existují náznaky toho, že v Číně je nadbytečný počet absolventů vysokých škol, v důsledku pokračujících demografických a sektorových změn se Čína bude do roku 2020 potýkat s nedostatkem až 24 milionů potřebných vysoce kvali? kovaných absolventů univerzit a vyšších středních odborných škol. K tomu, aby tuto mezeru zaplnila, musí Čína zdokonalit své roztříštěné a neúčinné programy technického a odborného vzdělávání.

Pokud chce Čína zajistit, aby její pracovní síla byla schopna uspokojit nároky rapidně se měnícího ekonomického a technologického prostředí, musí vybudovat celkově kvalitnější vzdělávací systém. Bez splnění tohoto předpokladu si zřejmě Čína bude muset o pozici světové hospodářské jedničky ještě dlouho nechat zdát.

O autorovi| LEE JONG-WHA, Z angličtiny přeložila Hilda Hearne profesor ekonomie a ředitel Asijského výzkumného ústavu Korejské univerzity, bývalý hlavní poradce pro mezinárodní ekonomické záležitosti někdejšího jihokorejského prezidenta I Mjong­baka

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče