Chytré hodinky pro krávy a zeleninu

08. června 2015, 00:00 - Jan Sedlák
08. června 2015, 00:00

V Evropě máme dotace, v Asii mají senzory, cloud a roboty. Japonské firmy spouštějí revoluci v zemědělství a expandují do světa

Sedíme v moderní restauraci v centru Tokia a ochutnáváme saké z láhve, která v přepočtu vyjde na téměř tisíc eur.

Jemná chuť připomínající kombinaci bílého vína a vodky má v Japonsku dlouholetou tradici a jen těžko si lze představit ikoničtější japonský alkohol. Pěstování rýže, ze které se saké vyrábí, a celý následný proces rovněž podléhají tradicím a rituálům. „Tohle už jsou láhve, které jsme vyrobili pomocí senzorů, internetu věcí, datům a cloudu,“ ukazuje Hiroši Sakuraj, prezident prestižního výrobce saké Asahi Shuzo. Výroba saké se v Japonsku mění, stejně jako celé zemědělství.

Tradiční japonská pálenka v posledních letech budí stále větší zájem v zahraničí a „likérka“ Asahi Shuzo ho rok od roku vyváží více. „Saké vyrábíme ze speciální odrůdy rýže nazvané jamadanišiki. Poptávka rostla a my ji nestíhali pěstovat v dostatečném množství a v požadované kvalitě,“ navazuje Sakuraj.

„Potřebujeme oslovit více rýžových pěstitelů a udělat z nich naše dodavatele,“ dodává.

Jenže to je docela problém. Japonsko, stejně jako mnoho dalších vyspělých a rozvíjejících se zemí na světě, zažívá odliv lidí z venkova do velkých měst, kvůli čemuž mimo jiné upadá tamní zemědělská tradice, ubývá farmářů a přibývá opuštěných polí. Pro mladé lidi je atraktivnější život v mrakodrapech a práce u významných společností. Zemědělství v zemi vycházejícího slunce je navíc poněkud odlišné od toho, které známe třeba v Evropě či Spojených státech. Není tolik industrializované a stále je hodně založené na rodinných farmách.

Za kvalitnější rýži Japonská vláda se začala před pár lety tímto problémem zabývat. Ovšem namísto zavádění dotací, jimiž se „řeší“ mnoho zemědělských problémů v Evropské unii, vsadila na spolupráci s domácími technologickými giganty.

Rozjíždějí se tak projekty, které v posledním roce Japonsko přerostly a mohou v zemědělství způsobit revoluci.

Výrobce saké Asahi Shuzo je pěkným příkladem.

Firma začala spolupracovat se společností Fujitsu a společně vyvinuly špičkové saké Dassai. Součástí rýžových polí v horách je nyní řada chytrých senzorů, které každý den měří různé hodnoty, například vlhkost vzduchu, obsah CO2, nasycenost půdy, teplotu, intenzitu slunečního záření, kyselost půdy a další parametry. Všechny tyto informace jsou odesílány do centrálního cloudu běžícího v datových centrech, kde se kombinují s dalšími zdroji dat, třeba o aktuálním počasí, a s dalšími předpověďmi.

„Díky těmto analýzám můžeme vylepšovat kvalitu rýže,“ popisuje Sakuraj. Jeho farmáři a dodavatelé u sebe neustále nosí tablety a chytré telefony s nainstalovanými aplikacemi a okamžitě vidí, co se kde děje, jaké jsou prognózy, kde je třeba přidat a tak dále. Slavný výrobce saké tuto technologii prozatím nasadil do deseti testovacích lokalit, ve kterých systém provozuje už dva roky. „Ještě tak další tři roky nám bude trvat, aby si vše sedlo a skutečně jsme vše mohli vytěžit na maximum, už teď ovšem vidíme významné pokroky,“ pochvaluje si prezident firmy Asahi Shuzo. Stejnými technologiemi chce proto vybavit i další dodavatele rýže.

O 30 procent méně práce Fujitsu podobné projekty dělá s mnoha dalšími zemědělci. Produkt souhrnně nazvaný Akisai se začal testovat před pěti lety, v polovině roku 2013 se zahájily pilotní projekty a zhruba před rokem už se rozjela expanze do zahraničí. Akisai se hojně využívá zejména ve sklenících, kde je možné automaticky řídit ventilační systémy, zavlažování, stínění, dávkování hnojiva a podobně.

Jak už naznačoval Hiroši Sakuraj, význam očipovaného zemědělství poroste s tím, jak se rok od roku bude sbírat více informací a jak budou přicházet další nové zdroje dat. První výsledky v mnoha oblastech jsou ale i po krátké době poměrně přesvědčivé. Mnoho pěstitelů po zavedení systému Akisai hlásí pokles objemu lidské práce o 30 procent a nárůst produkce o stejnou hodnotu.

„Japonské i další zemědělce přesvědčovat nemusíme, význam nových technologií sami dobře vidí a nebojí se investovat,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Euro viceprezident Fujitsu Takaši Wakabajaši. „Náklady na samotné IT nejsou tak vysoké, v celkovém provozu jde o jednotky procent. Jak to u IT bývá, je to o následných procesech,“ dodal.

Projekt Akisai už má přes 350 zákazníků.

Fujitsu jeho uplatnění doporučuje v zemědělských oblastech od sto hektarů výše. Na jeden hektar se obvykle nasazuje jedna anténa osazená senzory, která pak přes mobilní síť komunikuje s cloudem. V Japonsku se například aktuálně rozběhla implementace ve městě Iwata, kde se na 90 tisících metrech čtverečních pěstují papriky, saláty a rajčata. V jiné oblasti zase internet věcí řídí pěstování pomerančů. Senzory hlídají a udržují ideální poměr vody tak, aby tyto oranžové plody měly ten nejlepší možný obsah cukru. Technologie vedle efektivnějšího pěstování umí zařídit také lepší distribuci.

Když promluví roboti Samotné pěstování za pomoci chytrých technologií je teprve začátek. Jakmile se data dostanou do cloudu, je možné začít pracovat na dalších systémech celého řetězce. Obchody v Japonsku třeba chtějí Akisai nasadit u svých více než tří tisícovek dodavatelů. Dnes se běžně používají různé ERP a CRM systémy pro řízení, představte si ovšem, co dokážou, když se do nich přidá i pohled na pěstování plodin. V reálném čase. Do toho všeho promluví také automatičtí roboti, ať už na samotnou sklizeň, pěstování, nebo údržbu.

Akisai se v budoucnu napojí i na další zdroje. Bude možné lépe řídit dodávky vody a výrazně šetřit při odběru energie. Velký potenciál dřímá v samotném zapojení konzumentů.

Obří databáze informací o jídle v cloudu žije a v reálném čase se mění. Na ni se napojí dodavatelé a na konci řetězce pak uživatelé se svými chytrými telefony, troubami, ledničkami či aplikacemi s recepty.

Fujitsu pracuje na technologii, která pozná, co si člověk myslí o věci, na kterou se dívá. Pokud se tyto senzory zabudují přímo do regálů v obchodech a napojí se opět na onen cloud, promění to i složky nakupování.

Superpočítače na pozadí cloudů umějí simulovat všemožné scénáře či změny počasí a podle toho navrhnout ideální možnosti pěstování. „Jakmile bude všechno propojeno, vznikne tady obří hodnota, se kterou budeme moci pracovat,“ věří prezident Fujitsu Masami Jamamoto.

Akisai se aktuálně vedle Japonska šíří také do okolních zemí. Vznikají první velké projekty ve Vietnamu, Indonésii, Malajsii nebo třeba Indii. V brzké budoucnosti chce Fujitsu také na další trhy. První námluvy probíhají i v Evropě, zejména v Nizozemsku, které patří k významným zemědělským velmocem. Společnost každoročně pořádá řadu takzvaných hackathonů, kde se zkoumá, jak technologie propojit s řadou dalších systémů. To je pro fungující ekosystém technologiemi poháněného zemědělství důležitý prvek.

Tiskárny, pak replikátory To, jak velký byznys tohle všechno může být, prozatím nikdo přesně nezměřil. Mluví se však o revoluci. Naznačují to i další projekty či postupné nárůsty množství obyvatel na Zemi. V roce 2013 na planetě žilo přes sedm miliard lidí, v roce 2050 by to mělo být už zhruba 9,6 miliardy. Kdo a jak to vše nakrmí?

Než vynalezneme replikátory jako ze Star Treku, budeme zřejmě vylepšovat 3D tiskárny. Pak jsou tu ale možnosti, které fungují už dnes.

Fujitsu začalo předělávat staré továrny vyrábějící počítačové čipy na pěstírny zeleniny. Jde opět o součást projektu Akisai. Celá oblast se rychle pohybuje kupředu. Pilotní provoz byl odstartován v loňském roce. Prostor o rozloze dvou tisíc metrů čtverečních se zaplnil regály. V každém z nich je několik pater žlábků s vodou s živinami a LED osvětlením. Z toho vždy pár centimetrů od sebe vyrůstají hlávky salátů. Jeden roste 50 až 60 dní a denně se jich stihne vyprodukovat kolem tří a půl tisíce.

Minulý rok cena jednoho salátu vyšla na tři dolary, od té doby neustále klesá, a to právě díky rostoucímu množství dat a vylepšování. Salát vydrží dva týdny čerstvý, má minimální množství pesticidů a malý obsah draslíku. Pro metropole typu Tokia je to velice zajímavý způsob, jak vylepšit a rozšířit pěstování.

Plodiny mohou růst i v budovách a železobetonových džunglích. Vedle Fujitsu na podobných věcech pracují také další japonské společnosti, zejména Toshiba a Panasonic.

V Silicon Valley je pak možné narazit na řadu startupů zaměřených na zemědělství a internet věcí, do kterých proudí rizikový kapitál.

Cloud a senzory lze nově využít také při chovu zvířat. Vyrábějí se třeba chytré obojky pro psy, to ale zase tak užitečné není. Zajímavější jsou projekty s krávami. Ty teď mají na nohou něco jako náramek Fitbit nebo hodinky Apple Watch. Senzory přesně snímají pohyb dobytka, z čehož lze vyvozovat závěry – třeba kdy se blíží období říje a na základě toho velice přesně určit, kdy připustit býka. Zvyšuje se efektivita chovu, a dokonce je možné ovlivnit s určitou pravděpodobností pohlaví telete. Fujitsu už takto sleduje 40 tisíc kusů dobytka a systém rozšiřuje podobně jako ty kolem zeleniny a ovoce.

Zda se Akisai nebo konkurenční řešení dokážou prosadit i v Evropě, je velkým otazníkem. Japonsko je svět sám pro sebe. Poměrně dost uzavřené a velice soběstačné. Do rozšíření revoluce v zahraničí se navíc výrazně vložila vláda, která zpočátku úbytek zemědělců a produkce viděla jako veliký problém, dnes naopak jako obrovskou příležitost pro celou zemi.

Pro firmy typu Fujitsu jsou senzory a všemožné nové vynálezy prostředkem, jak se po bolestivých a náročných restrukturalizacích vrátit zpět mezi světovou technologickou špičku. Domovské Japonsko slouží jako velice dobré pole pro ověřování funkčních modelů. Fujitsu aktuálně pracuje na technologii, která u řidiče pozná únavu (snímá jeho obličej), a předejde tak nehodě. Vozidlo přímo komunikuje s cloudem a ten v případě ohrožení dokáže skrze mobilní telefony varovat lidi v okolí. Qualcomm už vyvíjí čipy, které dokážou přímo komunikovat se zařízeními kolem.

Japonská vláda už několik let řeší odliv lidí z venkova do města. Ovšem namísto zavádění dotací vsadila na spolupráci s domácími technologickými giganty. Zda se Akisai nebo konkurenční řešení dokážou prosadit i v Evropě, je velkým otazníkem. Japonsko je svět sám pro sebe.

O autorovi| Jan Sedlák • sedlakj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče