Chudý český mítink

23. února 2015, 00:00 - Petr Weikert
23. února 2015, 00:00

Česko už neláká zahraniční kongresy tak jako dřív. Trh zažívá krizi a Praha nemá kromě image levného města co nabídnout

Na podzim roku 2017 se chystá v Praze klíčová událost pro kongresový byznys.

V hlavním městě proběhne setkání ICCA, tedy Mezinárodní kongresové a konferenční asociace. Na toto datum se soustředí vše, i chystaná zhruba miliardová oprava Kongresového centra. Je to ale jeden z mála světlých bodů kongresové turistiky. Navzdory proklamacím se v posledních letech obor nemůže dostat z letargie.

Zmatený vítěz Na první pohled vypadá obrázek Prahy nablýskaně.

V roce 2013 získala první a vloni druhou příčku pro nejlepší kongresovou destinaci střední a jihovýchodní Evropy. Zprávami o rostoucím počtu zahraničních účastníků se chlubí řada propagačních webů. Jenže podle posledních čísel statistiků z konce roku 2013 došlo meziročně k propadu pořádaných akcí o sedmadvacet procent z 3100 v roce 2012 na 2400 v roce 2013. Podle čísel ICCA může být Česko rádo, že se vejde do druhé evropské desítky počtu pořádaných mítinků. A ono ocenění od B2B titulu ze Slovinska také není úplně to, co by reflektovalo reálnou situaci.

„V obchodování naší společnosti se v letech 2011 a 2012 projevil dopad finanční krize. Firmy omezily konference a mítinky na minimum. Snížil se dramaticky jejich počet, délka trvání a také počet delegátů na jednu akci. Obávám se, že počtem eventů, účastníků na jednu akci nebo úrovní našich prodejních cen se na předkrizovou úroveň bohužel v dohledné době nevrátíme,“ říká Jarmila Škoríková, jednatelka Maxin Prague, jedné z předních firem, které v tuzemsku pořádají kongresy.

Důsledky úsporných opatření společnost cítí doposud. Zákazníci prý požadují vysoký standard služeb, nicméně zvykli si na omezené rozpočty, jimiž tlačí smluvní ceny na hranici rentability.

Kongresový byznys deformuje hned několik ukazatelů. Tím prvním jsou reálná čísla.

Opravdu pevná data totiž neexistují. Vycházet lze třeba z čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ten sbírá data z hotelů a resortů, které pořádají konference. Statistici ale počítají akce už od padesáti účastníků výše, Česko tedy v mezinárodním srovnávání vychází naoko jako úspěšná lokalita. Odlišná čísla pak nabízí ICCA. Data jsou na rozdíl od ČSÚ širší, poskytují je i agentury a profesionální pořadatelé, ani tak se ale nedají považovat za úplně vypovídající. Česko bylo podle nich šestnáctou „nejlepší“ zemí v Evropě, Praha pak mezi evropskými městy jedenáctá.

Data pro ICCA sbírá Prague Convention Bureau. Loňská čísla nejsou podle kanceláře ještě k dispozici, centrála ICCA je teprve ověřuje.

Prague Convention Bureau má za cíl propagovat Prahu a pomáhat v pořádání kongresů. A tady je právě další slabý bod. Česko nemá jednotný systém kongresové propagace. Vlastní dělá Pražská informační služba, tedy magistrát, CzechTourism, tedy ministerstvo pro místní rozvoj, své aktivity má i Asociace hotelů a restaurací České republiky, Prague Convention Bureau a také její moravská a celorepubliková sestra.

Naprosto dominantním prvkem v kongresovém byznysu je hlavní město. Podle kanceláře Prague Convention Bureau se zde uskuteční osmdesát procent akcí konaných v Česku. Praha má 40 tisíc pokojů, 90 tisíc lůžek, skvělou nabídku čtyř- a pětihvězdičkových hotelů, čímž poráží například konkurenční Vídeň, přesto pokles byznysu nezastavila. Důvod?

Holešovické výstaviště s vyhořelou částí Průmyslového paláce kongresy neláká.

V současném stavu spíše děsí. Praha dá letos do revitalizace 111 milionů korun, z toho asi 50 milionů spolkne projekt Průmyslového paláce. Atraktivnějším místem by mohlo být výstaviště až kolem roku 2020, kdy má být za půl miliardy palác opraven a za další miliardu oživen zbytek komplexu. Nicméně z předchozích miliardových pražských investic je zřejmé, že ani projekt výstaviště nebude bez potíží.

Kongres story O něco lépe je na tom další středobod – Kongresové centrum. I to ale čeká na miliardovou rekonstrukci. „Přestože je Kongresové centrum Praha největším a nejlépe umístěným kongresovým zařízením v České republice, má také své slabé stránky. Zejména co se týče kapacity, je třeba zmínit nedostatečnou výstavní plochu, což Prahu předem vyřazuje z kandidatur na pořádání velkých světových kongresů či konferencí spojených s doprovodnými výstavami,“ uvádí Prague Convention Bureau ve svém komentáři pro týdeník Euro.

Kongresové centrum má štěstí, že se dostalo z dluhů, které mu zůstaly po zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Dvě miliardy do něj nalilo ministerstvo financí, které má nyní v centru majoritu, 54,4 procenta. Město Praha má ale stále poměrně velký vliv, ministr financí Andrej Babiš se proto netají tím, že by rád změnil akcionářskou smlouvu. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) s ním už o tom zahájila jednání.

Pokud by totiž ministerstvo nezasáhlo, Kongresové centrum by se z potíží těžko dostalo.

Výše dluhové služby dosahovala v poslední době až čtyřiceti procent hrubých tržeb firmy. Například v roce 2012 muselo uhradit 90 milionů na úrocích plus dalších 90 milionů na splátky jistin. „Kolaps byl latentním problémem, který dvanáct let nikdo neřešil. Museli jsme jednat hned se třemi různými vládami v politicky velmi rozbouřené době. Fakt, že jsme i za této situace dosáhli oddlužení, je nesporným úspěchem, v nějž tehdy málokdo doufal,“ řekl předseda představenstva Václav Novotný.

Centrum má před sebou opravy za zhruba osm set milionů korun. Probíhat mají za chodu, budou se týkat vytápění nebo vnitřního vybavení. Přitom před zasedáním měnového fondu prošlo už jednou sérií oprav za 2,8 miliardy korun.

Mimochodem čísla z roku 2000 o přínosu oprav a konání velkého zasedání se zdají zpětně velmi nadhodnocená. Ministerstvo financí vedené Pavlem Mertlíkem tehdy počítalo s přínosem až sedmnáct miliard korun v následujících pěti letech, z toho v oboru kongresové turistiky přibližně devět miliard. A že by už během zasedání účastníci utratili 3,3 miliardy korun, se zpětně nikomu nepodařilo ověřit.

Pokud nyní Praha těží z kongresového byznysu, je to podle odborníků dáno zejména její výhodnou polohou vprostřed Evropy. Do většiny ostatních zemí se dá doletět za dvě hodiny, z letiště do centra je to pak půl hodiny, Kongresové centrum je od středu města vzdáleno na dohled, což nebývá zvykem. České ceny jsou navíc nízké, služby přitom odpovídají světovým standardům. Konference se dají pořádat v historických kulisách i moderních hotelech. „Velmi zajímavá je také nabídka doplňkových programů. Máme dvanáct památek UNESCO,“ zdůrazňuje Jarmila Škoríková. Praha láká podle Convention Bureau nejvíce kongresové hosty z USA, Velké Británie, Německa, Francie a ze zemí Beneluxu. Díky, levná koruno.

2 dny je průměrná doba trvání kongresů v Praze.

27 % činil na konci roku 2013 podle ČSÚ meziroční pokles počtu pořádaných akcí.

121 velkých konferencí proběhlo v roce 2013 podle ICCA v Praze. V Paříži to bylo pro srovnání 204, ve Vídni 182.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče