Chrání nás a ani o nich nevíme

10. listopadu 2014, 00:00 -
10. listopadu 2014, 00:00

Předpisy pro parní kotle a bruselské normy spojuje snaha chránit před negativními vlivy techniky

Každý den a každou hodinu. Ve škole, v zaměstnání, při nakupování i na cestách.

Většina populace o nich mnoho neví, někdo matně tuší, ale jen málo lidí je zná důvěrně. O kom je řeč? Či spíše – o čem? O evropských technických předpisech pro výrobky.

Koupíte­li si běžný jednoduchý výrobek, můžete si být jisti, že při jeho návrhu a výrobě byly uplatněny řádově desítky až stovky jednotlivých technických požadavků. U složitých výrobků jsou jich až tisíce – v oblastech použitých materiálů, způsobů zpracování, bezpečnostních prvků nebo designu. Všechny mají jedno společné – chrání člověka před negativními vlivy techniky.

Systematické technické předpisy začaly vznikat v 19. století před koncem průmyslové revoluce, kdy probíhal živelný rozvoj techniky. Absence pravidel pro její výrobu a používání vedla tehdy k vážným nehodám – explozím parních kotlů, požárům a zraněním obsluhy.

S rozvojem techniky se rozvíjely i technické předpisy a normy. První zákonné požadavky v Čechách se datují do druhé poloviny 19. století, kdy byl v roce 1871 vydán zákon týkající se zkoušení a revise parních kotlů. Systematickou tvorbu norem lze datovat od 20. let 20. století, kdy Elektrotechnický svaz československý vydal první národní technické normy.

Souběžně s rozvojem předpisů vznikaly i orgány dozorující jejich dodržování. Například v Čechách se objevil Spolek pro zkoušení a přehlížení parních kotlů v Čechách, v Německu to byl Bavorský spolek pro kontroly parních kotlů, dnes TÜV SÜD.

V současnosti je technika vyspělejší a složitější jsou také předpisy, které upravují její konstrukci i výrobu. Proto plnění řady z těchto norem musí ověřit kontrolní společnost, která nezávisle na výrobci potvrdí, že výrobek splňuje přísné požadavky na bezpečný provoz a použití.

Tím, co se vine jako červená nit průmyslovou historií lidstva a co spojuje předpisy pro parní kotle z 19. století se současnými evropskými technickými normami a směrnicemi, je hlavní cíl – ochrana lidí a majetku před nepříznivými vlivy techniky.

Až tedy budete číst kritické články o různých kuriózních, úsměvných a mnohdy oprávněně kritizovaných regulatorních požadavcích Evropské unie, ať už týkajících se zakřivení banánů, nebo třeba kontroverzního zákazu prodeje konvenčních žárovek, pak vězte, že to je víceméně jen okrajové a atraktivní téma pro tisk. Ve skutečnosti se ovšem za evropskou regulací skrývá také obrovské množství smysluplných fundovaných předpisů v technických oblastech, zpracovaných odborníky z oboru, které zajišťují naši bezpečnost každý den a na každém kroku.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče