Chce to finanční disciplínu

09. září 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
09. září 2013, 00:00

Evropský fotbal ničí majitelé, kteří na konci sezony podepíší bianko šek, říká předseda představenstva FC Bayern

Karl-Heinz Rummenigge dosáhl jako profesionální hráč téměř všeho. Coby útočník FC Bayern se svým klubem několikrát vyhrál Bundesligu, dvakrát byl zvolen fotbalistou Evropy, třikrát byl s národním týmem ve finále mistrovství světa. V roli šéfa akciové společnosti FC Bayern by si mohl libovat, protože mnichovský klub patří v Evropě k těm nejúspěšnějším – ve světě sportu i byznysu. Kalle, jak se Rummeniggemu přezdívá, ale míří dál. Chtěl by z Bayernu udělat dobře prodejnou celosvětovou značku.

A také skoncovat s nekalou konkurencí v podobě bohatých majitelů, kteří hravě dorovnávají díry v rozpočtech klubů. „Nic nepomůže evropskému fotbalu více než finanční disciplína,“ nabádá jeden z nejvlivnějších fotbalových manažerů Evropy.

* FC Bayern se před deseti lety přetransformoval v akciovou společnost. Z klubu se stala firma. Jak se to odrazilo na hospodaření Bayernu?

Pořád se držíme zásady, že neutrácíme více, než dokážeme vydělat. Nežijeme si nad poměry. Samozřejmě že nadále investujeme do hráčů, ale jen proto, že na to máme peníze, které nám nikdo jen tak nedá. Sportovně jsme na tom dobře – v minulé sezoně jsme vyhráli, co jsme mohli. Také ekonomicky stojíme na pevných nohou a hospodářská krize se na nás nijak nepodepsala. Což ve fotbalové branži vůbec není samozřejmé. Naopak, stále se utrácí příliš mnoho peněz. Některé kluby žijí z oligarchů a majetku ropných magnátů. V Bayernu nikoho takového nemáme ani nechceme.

* Bayern má kromě samotného sportovního klubu ještě dva akcionáře – Audi a Adidas. Je to jen náhoda, že jsou to zrovna bavorské firmy?

Náhoda to není. S Adidasem nás pojí partnerství, které trvá půl století. Takže když jsme v roce 2002 sháněli peníze pro Allianz Arenu, možná nejdůležitější projekt v historii klubu, bylo jen logické oslovit právě je. Také spojení s Audi je tradiční. Kromě toho obě firmy mají dobré renomé i u skalních fanoušků, protože jim na fotbale záleží a nevměšují se do klubových záležitostí.

* Hledáte třetího akcionáře?

Na základě našich stanov můžeme odprodat až třicet procent základního kapitálu klubu, takže prostor tu je. Nemyslím si ale, že k tomu v dohledné době dojde, protože jsme kapitálově dobře vybaveni. Prozatím si vystačíme s tím, co máme.

* A uměl byste si představit, že do Bayernu majetkově vstoupí nějaká zahraniční společnost?

To tedy neuměl. O případném prodeji akcií bychom jednali s firmou, kterou dobře známe, která má naši důvěru a která pečuje o fotbal.

* Bayern každým rokem navyšuje své tržby. Máte představu, kam až obrat může stoupat?

Samozřejmě že i ve fotbale existují přirozené hranice růstu, i když se snažíme objevovat nová pole působení. Loni v květnu jsme otevřeli „zážitkový svět“. Ne muzeum, kde by se vzpomínalo na dávné úspěchy klubu, ale multimediální prostor, kde lze něco zažívat. Fanoušci to tam mají rádi, a i když počet návštěvníků ze začátku neodpovídal našim představám, nakonec jich za rok dorazilo půl milionu. Což byl náš původní cíl.

* Tím nejzákladnějším artiklem každého klubu bude ale pořád vstupenka na zápas. Kolik Bayern vydělá na prodeji lístků a předplatném?

To se s časem hodně mění. Když jsem já hrával za Bayern, šlo z prodeje lístků 85 procent všech příjmů. Dnes je to méně než pětina. A to už jsme narazili na hranice expanze. Každý zápas je vyprodaný, i ten, který sehrajeme proti Plzni. Kapacitu Allianz Areny jsme loni nafoukli přes 71 tisíc, protože se chceme ucházet o pořádání mistrovství Evropy v roce 2020. Víc už to ale nejde, protože je plná až po střechu.

* Na čem se tedy ještě dá vydělávat?

Velkou budoucnost vidíme v merchandisingu. Hitem pořád zůstává dres, ale jinak nabízíme více než 1200 produktů s logem Bayernu. Poroste i oblast sponzoringu, kde letos poprvé pokoříme hranici 100 milionů eur. Naším cílem je značku Bayernu dál šířit po Evropě i po světě. V Německu to valný smysl nedává, protože tam už není prostor pro expanzi. Naštěstí patříme mezi kluby, které znají i malí kluci třeba v Číně. Nejen jako fotbalový klub, ale i jako firma se proto musíme více globalizovat. Chceme více pronikat do oblastí, jako je Severní Amerika, Asie, ale třeba i východní Evropa, kde vidíme velký prostor pro šíření značky.

* Jde pak ještě o fotbal, nebo je to spíš propagace Bavorska jako turistické destinace?

To od sebe nelze oddělit. Mnichov a Bayern k sobě zkrátka tradičně patří. Když se zeptáte, co si lidé vybaví, když se řekne Mnichov, nejčastěji zmíní Oktoberfest a FC Bayern. Neznám sympatičtější kombinaci, než když někdo chodí v kožených kalhotách, a ještě k tomu hraje dobře fotbal.

* Jako předseda Asociace evropských klubů jste se zasadil o to, aby kluby hospodařily podle pravidel Financial Fair Play. Co to přinese Bayernu?

Pro náš klub to není žádná novinka, protože podle zásad férové ekonomické hry se řídíme dobrých patnáct let – snažíme se vydělávat a především nežít na dluh. Teď je otázka, nakolik se pravidla Financial Fair Play podaří prosadit. Určitě to bude zdlouhavý proces. Seriózním klubům, mezi něž Bayern patří, to však může jen prospět. Nelze donekonečna navyšovat odměny za přestup a vydávat horentní sumy, které pak nějaký oligarcha jedním podpisem převede na účet klubu.

* Dokážete si představit, že by UEFA stanovila stropy pro platy hráčů?

Ona nic takového stanovit ani nemůže, protože se to neslučuje s pravidly Evropské unie. Nejsme v USA, kde podobná platová omezení fungují. V Evropě můžeme požadovat právě to samé, co chce Brusel po členských zemích EU – aby byly finančně obezřetné. Věříme také, že peníze nejsou zdaleka všechno. Podívejte, naši hráči vydělávají hodně peněz. Ale třeba ve Španělsku nebo Itálii by vydělali ještě více. Jenže chtějí hrát za Bayern kvůli jménu, tradici a třeba i tomu, že se u nás zkrátka dobře cítí. Důvody, proč zůstávají, na peníze nepřepočítáte. Naštěstí si to uvědomuje čím dál víc klubů – třeba i Inter Milán, za který jsem tři roky hrál. Dřív vydával enormní částky za hráče, dnes se snaží investovat do mládeže a výchovy nových fotbalistů.

* Fotbal se tedy pomalu vrací k normálu.

Určitě k racionalitě ve finančních otázkách. Slovo normální bych nepoužíval. Protože svět fotbalu nikdy normální nebude.

Karl-Heinz Rummenigge (57) • Kvůli profesionálnímu fotbalu nedokončil studia bankovnictví na vyšší odborné škole. • V letech 1974 až 1989 útočník FC Bayern, Interu Milán a Servette Ženeva. • Mezi roky 1990 až 1994 sportovním komentátorem televize ARD. • V roce 2002 se stal předsedou představenstva FC Bayern AG, od roku 2008 je prezidentem European Club Association. • Je ženatý, má pět dětí. Neznám sympatičtější kombinaci, než když někdo chodí v kožených kalhotách, a ještě k tomu hraje dobře fotbal.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče