ČEZ deset let v zahraničí: vydělané miliardy a problémy na Balkáně

16. června 2014, 00:00 - Alena Adámková
16. června 2014, 00:00

Právě před deseti lety začala česká energetická firma ČEZ expandovat do zahraničí. Navzdory problémům, s kterými se na cizích trzích potýkala, ale neztrácí chuť na další investice

Strategii zahraniční expanze schválil ČEZ v roce 2004. Po Bulharsku se postupně zabydlel v Rumunsku, Polsku, Albánii, Turecku a Německu. Sečteno a podtrženo, za investice utratil v minulé dekádě 68 miliard. Ne všechny se však podařily.

Problémy na Balkáně V Rumunsku, Bulharsku a Albánii se ČEZ v posledních dvou letech potýká s problémy. V první jmenované zemi je to kvůli dotacím na obnovitelné zdroje. ČEZ je proto připraven prodat větrný park třeba i celý. „Několikrát se nám v Rumunsku v poslední době změnilo schéma podpory obnovitelných zdrojů. Vidíme tam potenciální rizika, nicméně si myslíme, že pro některé druhy a typy investorů to může být stále ještě atraktivní investice,“ podotkl Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize zahraničí ČEZ. O elektrárnu se prý zajímaly zahraniční penzijní fondy.

V Bulharsku a Albánii se proti české firmě dokonce masově protestovalo. Lidé se bránili vysokým účtům za elektřinu a nelíbilo se jim, že cizí společnost má miliardové zisky. Zatímco v Bulharsku hrozí ČEZ ztráta licence na distribuci elektřiny, v Albánii o ni už přišel a nad svou dceřinou firmou postupně ztratil kontrolu.

Nyní se s tamní vládou soudí v arbitráži o náhradu škody. „Albánci nás v závěru loňského roku požádali, jestli bychom s nimi nehledali kompenzační schéma, kterým bychom se vyhnuli arbitrážnímu řízení,“ uvedl Pleskač.

Doplnil, že tato jednání pokračují paralelně vedle arbitráže. Obě možnosti jsou tedy otevřené. S bulharským kabinetem se ČEZ pře o to, jestli dluží za faktury státních společností, nebo naopak státní společnosti dluží jemu.

„Výsledek to zatím nemá, po veřejném slyšení bude rozhodovat regulační komise,“ upřesnil Pleskač.

Klady převažují Přesto ČEZ hodnotí své zahraniční investice kladně. „Zahraniční společnosti ČEZ v posledních pěti letech stabilně vytvářely osm až 12 procent provozního zisku skupiny. Podíl zahraničních aktiv na celkových aktivech skupiny nicméně klesl z 25 na 17 procent,“ uvedl Tomáš Pleskač. ČEZ nejvíc investoval v roce 2009. Kumulovaný provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v roce 2013 výše 61,3 miliardy korun, čímž pokryl 90 procent investic. Celková expozice, tj. rozdíl mezi tím, co společnost za akvizice zaplatila, a penězi, které inkasovala na dividendách, činila ke konci loňského roku 55,7 miliardy korun. To je asi 11 procent stálých aktiv společnosti. Barbora Půlpánová, mluvčí ČEZ, připomíná, že v roce 2004, kdy se ČEZ k zahraničním investicím rozhodl, měl plnou podporu expertů i politiků, analytici tento krok doporučovali a také akcie na to reagovaly růstem.

„I dnes zaznívají názory (naposledy to řekl komisař pro energetiku Günther Oettinger při nedávné návštěvě Prahy), že bez zahraniční expanze by ČEZ nebyl hráčem takového významu, jakým je nyní. Bohužel, dnes situace na energetických trzích není příznivá a může za to z velké části hospodářská krize a politika EU podpory obnovitelných zdrojů. I analytik Michal Šnobr se nechal mnohokrát slyšet, že za problémy ČEZ na Balkáně může zejména politika EU v oblasti podpory OZE,“ dodala Půlpánová. Komisař EU pro energetiku Günther Oettinger podpořil brzké vyřešení záležitosti se zelenými certifikáty v Rumunsku. Na společné schůzce s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem probrali také současnou situaci v Bulharsku a shodli se na nutnosti definovat klimaticko-energetické cíle do roku 2030.

Mezi dalšími tématy nechybělo zahájení řízení o odebrání licence na prodej elektřiny se třemi obchodními společnostmi v Bulharsku. „Panu komisaři děkuji, že se intenzivně zabývá situací v Bulharsku a dbá na dodržování unijních pravidel a respektování nezávislosti energetického regulačního úřadu,“ uvedl Beneš.

Budoucí investice Podle Pleskače ČEZ nadále sleduje všechny potenciální investiční příležitosti v cizině. „Dovedeme si přestavit i investici do některých obnovitelných zdrojů, ale spíš na západ od České republiky,“ prozradil manažer s tím, že přístup firmy k investicím je nyní ještě konzervativnější než v předchozích letech. To potvrdil i předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „ČEZ nechce do budoucna rozvíjet byznys na balkánských trzích. Pokud firmu něco zajímá, tak jsou to akvizice v sousedních zemích. Ale ani do nich se ČEZ nechce pouštět bezhlavě,“ uvedl Beneš na zasedání sněmovního rozpočtového výboru. „Pokud bychom něco rozjeli třeba na Slovensku nebo Polsku, musí to dávat smysl,“ dodal Beneš s tím, že konec tendru na rozšíření Temelína otevírá energetické společnosti cestu k novým akvizicím. Za zajímavá aktiva označil společnosti Vatenfall v Německu a Slovenské elektrárne, jež nyní patří italské firmě Enel, akvizice se podle Beneše nabízejí také v Polsku.

„Největší chybou v historii společnosti bylo, že jsme nezrealizovali koupi společnosti Slovenské elektrárne. Kdyby se to bývalo podařilo, ČEZ by dnes byl v naprosto odlišné pozici.

Pokud by tato aktiva byla na prodej, zahájíme intenzivní jednání,“ řekl Beneš.

Podle Pleskače se ČEZ v Polsku zajímá například o firmy Energa a Enea. l

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče