Čeští a slovenští wikipedisté spojují síly

16. prosince 2013, 00:00 - Jan Handl
16. prosince 2013, 00:00

Internetová encyklopedie v Česku bojuje s nedostatkem lidí, pokukuje po spojení se Slovenskem a chce pro spolupráci získat důchodce

Nejdřív společná vojenská jednotka, pak společné letectvo a nakonec oživení značky Made in Czechoslovakia.

Nápady na prohloubení česko-slovenské spolupráce neberou konce. Nerodí se ovšem jen v hlavách politiků, ale zasahují i do daleko praktičtějších oblastí. Bez Wikipedie, která patří mezi deset nejnavštěvovanějších webů světa, si dnes málokdo dokáže představit psaní článku, referátu či diplomové práce. A právě internetová encyklopedie má být dalším místem, kde se Češi a Slováci pokusí popřít rozdělení obou zemí z roku 1993. Na scénu totiž vstupuje Československá Wikipedie.

Projekt vymyslel Marek Blahuš z Masarykovy univerzity. Podle něj je v české i slovenské encyklopedii zpracováno jen asi 80 tisíc stejných hesel, přičemž česká verze jich dohromady nabízí 280 tisíc a slovenská 190 tisíc.

Blízkost obou jazyků však umožňuje poměrně snadný počítačový překlad, který by vedl k podstatnému nárůstu zpracovaných hesel v obou jazykových verzích Wikipedie.

„Trvají plány na vytipování témat souvisejících se společnou historií, která jsou dosud popsána pouze v jednom jazyce a nedostatečně nebo vůbec ve druhém jazyce,“ řekl Blahuš na Wikikonferenci, která se na přelomu listopadu a prosince konala v Praze. Mezi nedostatečně zpracovaná hesla patří zejména slovenské obce. Na české Wikipedii je tomuto tématu věnováno zhruba 974 stránek, na slovenské jich je 2756. První strojově přeložená hesla se v české verzi internetové encyklopedie již objevují. Češi se tak mohou nově dočíst o vraždě Ludmily Cervanové či o bernolákovštině, tedy první spisovné verzi slovenštiny.

Důchodci, hlaste se

Vznikem československé Wikipedie ovšem snaha zlepšit její fungování nekončí. O wikipedistech, tedy uživatelích, kteří Wikipedii nejenom čtou, ale i píší, se říká, že jsou nafoukaní a těžko mezi sebe přijímají nováčky. Přesněji řečeno, že než se takový nováček stane pravidelným přispěvatelem, je pečlivě proklepnut zkušenějšími kolegy. Existují i názory, že wikipedisté jsou solitéři trávící většinu času za monitorem počítače. Lidé, kteří na tvorbu internetového obsahu dohlížejí, se to ovšem snaží změnit. Mezi nejznámější české wikipedisty patří filozof a bývalý neúspěšný prezidentský kandidát Jan Sokol. Ten se v současnosti zabývá myšlenkou, jak získat do řad kolegů editujících komunitní online encyklopedii zástupce vzdělané a zkušené starší generace. K odvážné myšlence ho prý paradoxně inspiroval projekt Studenti píší Wikipedii, tedy akce, která má mezi editory Wikipedie nalákat zástupce generace nejmladší. Jan Sokol se ptal, jak vhodné seniory najít a jak je oslovit. V úvahu připadá nejen online reklama, ale i „nábor“ v domovech důchodců či na setkáních univerzit třetího věku. Každopádně se zcela jistě mezi seniory skrývá netušený potenciál využitelný jako hnací motor a nový vítr do plachet obsahu na Wikipedii. Psaní encyklopedie přitom dnes již není zdaleka takovou charitou jako v minulosti. Wikipedie díky grantům může svým autorům proplácet cestovní náhrady na cesty za účelem focení. Jde o židovské památky či snímky chráněných území nebo aktuálních událostí. Fotografie jsou velmi chtěným materiálem, který prozatím u mnoha hesel zcela chybí.

Zapomeňte na volební průzkumy

Zlepšit práci s Wikipedií by měl i nový projekt Wikiúdaje, který do Česka a na Slovensko sice míří až nyní, ale ve světě funguje již od roku 2006 pod názvem Wikidata. Jde o jednotnou a snadno použitelnou databázi informací, které jsou jasně strukturované. To přináší mnoho výhod, například pro vyhledávání a hromadné změny dat v různých jazykových verzích. Obrovské množství dat na Wikipedii vyžaduje neustálé zlepšování práce s nimi. Ta je čím dál náročnější a cílem stratégů Wikipedie je její zjednodušení a jakási unifikace práce s daty a jejich využití ve více službách. Návštěvnost jednotlivých hesel na Wikipedii samozřejmě napovídá, co lidi zajímá, a tím pádem reflektuje aktuální světové nebo domácí události. V blízké budoucnosti bychom se tak mohli dočkat například situace, kdy tradiční předvolební průzkumy nahradí odhady volebních výsledků postavených na statistikách vyhledávání jednotlivých politických stran na Wikipedii. Za možné to pokládá i Josef Šlerka, vedoucí Studií nových médií na UK, který na Wikikonferenci ukázal, že internetová encyklopedie může sloužit jako zdroj dat k nejrůznějším interpretacím dat a i k jakémusi věštění budoucnosti. Zájem o informace o jednotlivých stranách těsně před volbami ukázal, o které kandidáty se lidé zajímají, a koho by tedy mohli volit. Škoda, že česká i slovenská verze oblíbeného webu trpí nedostatkem editorů, mohly by nabídnout daleko více než v současnosti.

Každopádně mezi seniory se zcela jistě skrývá netušený potenciál využitelný jako hnací motor a nový vítr do plachet obsahu na Wikipedii.

O autorovi| Jan Handl • spolupracovník redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče