Česku hrozí nedostatek elektřiny

17. června 2013, 00:00 - Alena Adámková
17. června 2013, 00:00

Evropa kvůli prodraženým energiím přestává být konkurenceschopná V Evropě se už nevyplácí investovat do jiných než obnovitelných zdrojů energie, které ale kvůli štědrým státním dotacím značně prodražují elektřinu. Evropa však kvůli tomu přestává být konkurenceschopná. Proto je nutná změna kurzu energetické politiky – více zaměření na ekonomiku, méně na klima. To jsou závěry květnového energetického summitu EU.

Podle německého tisku je komise EU připravena přistoupit k politice zajištění nižších cen energií a k omezení opatření na ochranu klimatu.

Nejen obnovitelné, ale i další zdroje jsou nutné Celkovou náladu vyjadřuje např. prohlášení komisaře EU Günthera Oettingera, který pro Die Welt řekl: „V posledních desetiletích Německo neustále energii zdražovalo přes daně, poplatky, příplatky a příspěvky. To se teď musí změnit.“

A opravdu kvůli ekonomické slabosti mnohých zemí EU nemá podle německých novin už klimatická změna pro tuto komisi žádnou prioritu. Pouhý cíl dosažení dvacetiprocentního pokrytí poptávky po energii z obnovitelných zdrojů byl odsunut na jindy. Činitelé komise mají podporu v dokumentu od mocné evropské průmyslové asociace: Business Europe. Podle této studie jsou náklady na energii pro evropské společnosti 1,5- až třikrát vyšší než v USA. Je to primárně důsledkem faktu, že USA těží ze svých rezerv břidličného plynu.

Nakonec se však na summitu sedmadvacítka omezila na popis problémů, protože názory klíčových zemí se nadále liší.

Posun v celkovém přístupu ale vyplývá ze závěrečného dokumentu summitu, který zdůrazňuje, že EU musí „zajistit konkurenceschopné“ ceny energie a že je nutné „rozvíjet vlastní zdroje“. Mezi ně se počítají nejen obnovitelné zdroje, ale také uhelné a jaderné elektrárny. Podle europoslance z klubu liberálů Holgera Krahmera je „to poprvé, kdy se rostoucí ceny energií a klesající konkurenceschopnost evropské ekonomiky počítají více než ambice čelit změnám klimatu“. Podle něj je zřejmé, že členové Unie budou nyní více pozornosti věnovat takovým zdrojům energie, jako jsou plyn nebo uhlí.

Investicím brání přílišná regulace trhu Vliv vysokých cen energií na hospodářský růst v Evropě dnes žádný z čelných politiků sedmadvacítky nezpochybňuje. „Ekonomiky velkých zemí jako Číny, Indie nebo Spojených států se rozvíjejí dynamičtěji než Evropská unie, protože mají levnější energii,“ připomněl český premiér Petr Nečas. Podle něj se za podmínek, jak jsou dnes nastaveny, nevyplatí nově stavět klasické energetické zdroje. To zpochybňuje ekonomickou výhodnost nyní dokončovaných projektů, jako je třeba paroplynová elektrárna, kterou chce letos v Počeradech dokončit společnost ČEZ, nebo uvažovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín, kterou nyní zpochybnil ministr financí Miroslav Kalousek.

Podle Pavla Šolce, náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, je trh se silovou elektřinou stále více deformovaný a přeregulovaný kvůli podpoře obnovitelných zdrojů, které jsou navíc těžko regulovatelné, a stagnaci spotřeby proudu vlivem ekonomické krize. Trh pokřivují i velmi nízké ceny emisních povolenek, které měly podporovat investice do nízkoemisních zdrojů, k nimž patří i jaderné elektrárny.

Dlouhodobý trh s elektřinou v důsledku toho vůbec nefunguje, pouze krátkodobý, tvrdí Šolc. V důsledku toho poklesly ceny silové elektřiny na variabilní náklady uhelných elektráren. Přitom výsledné ceny elektřiny jsou zejména vlivem vysokých podpor obnovitelných zdrojů a nákladů na distribuci a regulaci soustavy velmi vysoké, což ohrožuje jak průmysl, tak domácnosti.

Za této situace nejsou podle Šolce investoři schopni investovat do nových plynových, uhelných, ale ani jaderných výrobních kapacit, v řadě případů ani udržet stávající kapacity s výjimkou dotovaných zdrojů, zastaveny jsou i téměř všechny investice do obnovy sítí. „I ČR hrozí nedostatek instalovaného výkonu po roce 2020 v důsledku odstavení řady uhelných zdrojů a nárůstu spotřeby,“ tvrdí ministerstvo průmyslu a obchodu.

Evropa odstavuje plynové elektrárny Viditelným důsledkem tohoto stavu je, že evropské energetické podniky v poslední době odstavují jednu elektrárnu na zemní plyn za druhou. Ani nejmodernější plynové elektrárny totiž nejsou schopny konkurovat rostoucímu dovozu levného uhlí z přebytků v USA, kde elektrárny díky „břidlicové revoluci“ masově přecházejí na plyn.

Posledním příkladem tohoto trendu je středeční oznámení německého koncernu E. ON, že zvažuje vyřadit z provozu nedávno vybudovanou elektrárnu na plyn ve slovenských Malzenicích. E. ON se přitom dohodl s německým regulačním úřadem, že dvě své moderní plynové elektrárny v Německu ponechá v provozu, i když na nich prodělává.

Obchodní ředitel české společnosti ČEZ Alan Svoboda zase uvedl, že po většinu roku se firmě nevyplatí spouštět zcela novou plynovou elektrárnu v Počeradech, protože výroba elektřiny z plynu je teď kvůli drahému plynu, levnému uhlí a přebytku emisních povolenek nákladnější.

O odstavení své plynové elektrárny v Německu rozhodla nedávno i norská Statkraft a podobné kroky přijaly i energetické podniky v Británii i jinde v Evropě.

Pro evropské politiky to představuje dilema – levnější elektřina z uhlí může poskytnout chabé ekonomice kýženou vzpruhu, expanze uhlí je však zcela neslučitelná s evropskými plány snižování emisí skleníkových plynů. Těch vypouštějí plynové elektrárny na jednotku energie výrazně méně než uhelné.

Uhlí v Evropě zlevnilo v důsledku přechodu amerických elektráren z uhlí na ještě levnější plyn, jehož dostupnost v USA díky rozvoji těžby z břidlic prudce vzrostla. Uhlí je tak v USA přebytek a exportuje se do zámoří.

Jak investice podpořit?

Na evropské úrovni bude nutno vyřešit, jak investice do energetiky podpořit, což platí v prvé řadě pro jaderné zdroje, říká náměstek Šolc. Ministerstvo průmyslu navrhuje uzavřít s firmou ČEZ smlouvu zvanou contract for difference. Podle ní by stát stanovil pevnou výkupní cenu elektřiny. Pokud by tržní cena byla pod tou stanovenou, stát by energetické společnosti rozdíl doplácel. V opačném případě by přebytek tržní ceny nad stanovenou odváděl ČEZ do státního rozpočtu.

Podle Šolce je ale ještě jedna cesta – odstranit všechny dotace a vrátit se k liberálnímu trhu, což je ale cesta značně zdlouhavá.

„Pokud o investicích nerozhodneme do šesti let, budeme mít pak už jen jedinou možnost – plynové zdroje, zatímco dnes si můžeme ještě vybrat, můžeme stavět jak plynové, tak uhelné či jaderné zdroje,“ tvrdí Šolc.

I z rozborů Evropské komise vyplývá, že liberalizace trhu s elektřinou a plynem by zvýšila vnitřní konkurenci, snížila ceny a pomohla ekonomice.

Tento posun není na dohled. „Členské státy se obávají, že pokud by se tento trh zcela otevřel, ztratily by nad ním kontrolu,“ tvrdí Georg Zachmann z analytického centra Bruegel v Bruselu.

Naopak Martin Povejšil, šéf stálého zastoupení České republiky při EU, se domnívá, že bez státní podpory se investice do energetiky nerozhýbají. „Všem je jasné, že bez nějaké pružné pomoci státu se investiční zámek neodblokuje, že bez toho to nepůjde, investory přitáhnete jen v případě, že budou mít dlouhodobou záruku návratnosti. Když jim ji nedáte, nemůžou do toho jít. Je jedno, zda se bavíme o větrných parcích v moři nebo o drahých jaderných zdrojích,“ řekl Povejšil v rozhovoru pro deník E15.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče